Fascinují vás drahokamy? Pak se spolu se mnou vydejte na výlet za planetou, na které panují tak exotické podmínky, že by na ní mohly klidně pršet z nebe drahokamy.
Připravte se na delší cestu. Planeta, která má nepoetické jméno HAT-P-7b, je od nás vzdálena tisíc světelných roků.
Byla objevena v roce 2008 v rámci projektu HATNet. Její existenci prozradila metoda, která zkoumá jasnost jednotlivých hvězd. Pokud přes její disk přechází velká planeta, intenzita jasu hvězdy periodicky poklesává.
Vzdálená planeta je 16x větší než náš Jupiter a má mít hmotnost zhruba 500x větší než Země. Jedná se tedy o plynného obra, planety, která se skládá z masivního kamenného jádra, obklopeného velkým množstvím plynu.
HAT-P-7b je první vzdálený plynný obr, u kterého se podařilo pozorovat jeho počasí. Podobně jako je tomu u Jupitera a Saturnu, má i tato planeta divokou atmosféru, s extrémními uragány. Nejznámějším uragánem tohoto typu je pověstná rudá skvrna na Jupiteru.
Korundové mraky
Informace, které dodal vědcům vesmírný teleskop Keppler, ale prozrazují ještě zajímavější detaily. Mraky na vzdálené exotické planetě obsahují korund.
Korund se skládá z hliníku a kyslíku, které tvoří sloučenu oxidu hlinitého – Al2O3. Na Zemi je celkem rozšířený, je to minerál, který vzniká v prostředí bohatém na hliník a chudším na křemík. Pokud se k němu přidá příměs chromu nebo železa, vznikají opticky zajímavé varianty, které nazýváme rubín a safír.
Pekelné počasí
HAT-P-7b má vázanou rotaci, kterou astronomové často nacházejí u obřích planet obíhajících své hvězdy v malé vzdálenosti. Znamená to, že své hvězdě přiklání stále stejnou polokouli, podobně jako to dělá náš Měsíc. Ten také Zemi ukazuje stále stejnou tvář a zdánlivě nerotuje kolem své osy . Ve skutečnosti opravdu rotuje - jeho otáčka kolem vlastní osy se ale rovná otočce kolem Země.
Vázaná rotace ovlivňuje i podmínky, které na planetě panují. Na té straně, která je neustále osvětlována centrální hvězdou, panuje teplota kolem 2600 stupňů Celsia, na odvrácené straně je to pořád ještě úctyhodných 1900 stupňů. Následkem tepelných rozdílů jsou velice silné větry, které transportují atmosféru z teplejších oblastí do chladnějších a naopak.
Korundové mraky se podle astronomů tvoří na noční straně planety a jsou pak vzdušným prouděním přeneseny na denní stranu, kde jejich signál zachytil náš vesmírný teleskop Keppler. Na denní straně se pak poměrně rychle rozplývají a mizí.
S trochou nadsázky a s přihlédnutím k vlastnostem hlubší atmosféry plynných obrů se tedy dá říct – na této vzdálené planetě z nebe prší drahokamy, jakými jsou safír a rubín (chromem a železem dotované korundové krystaly).
