Návštěva z vesmíru: WISE J072003.20-084651.2

Věříte, že Zemi navštívili mimozemšťané? Omyl. Zato realita je tentokrát ještě zajímavější - Sluneční soustavu navštívila celá hvězdná soustava. (délka blogu 5 min.)

Těsně vedle

Stalo se to před 70 000 lety. Lidstvo bylo v té době zaměstnáno úplně jinou katastrofou. Výbuch indonéské sopky Toba způsobil drastické ochlazení klimatu. Následkem nečekané zimy (podle počítačového modelu se v prvních letech po výbuchu klima ochladilo o několik stupňů) hynula lovná zvířata a pomrzly rostliny, kterými se tehdejší lovci a sběrači živili. I když se lidé nečekané změně dokázali přizpůsobit, nebyla jejich situace vůbec lehká. A samozřejmě ani zdaleka netušili, že na okraji útvaru, kterému budou jejich potomci jednou říkat Sluneční soustava, právě probíhá jedinečný jev. Poprvé v historii se přiblížila cizí hvězda až na dosah naší soustavy - a jen těsně ji minula.

WISE J072003.20-084651.2

Někdejší návštěvnice se dnes nachází ve vzdálenosti 20 světelných roků. Není sama, doprovází ji nejspíš obvyklý fraucimor, který se tvoří během vývoje kolem většiny hvězd (planety, asteroidy a různé menší objekty). K jejímu doprovodu patří také malý hnědý trpaslík.

Hnědý trpaslík

je miniaturní hvězda. Její hmotnost a tím i teplota a tlak v jejím nitru nestačí na zažehnutí reakce, která by spalovala vodík na helium. Zato stačí na spalování deuteria. I v hnědých trpaslících tedy probíhá jaderná fúze, záření, které uvolňuje, ale nedosahuje hodnot, kterými se pyšní “skutečné” hvězdy.

WISE J072003.20-084651.2 dnes mohou astronomové pozorovat v souhvězdí Jednorožce. Svou velikostí se řadí mezi tzv. červené trpaslíky. Je asi jen 86x těžší než Jupiter. Její průvodce je jen asi 65x těžší než naše největší planeta. Dvojčata krouží kolem společného těžiště ve vzdálenosti zhruba 0,8 astronomické jednotky (která odpovídá vzdálenosti Země a Slunce). Na našem nebi má systém zdánlivou jasnost 18,3 magnitudy - není tedy vidět pouhým okem. O tom, jestli jej mohli vidět naši předkové, se dá jen spekulovat. Ani při největším přiblížení k tomu nejspíš nízká jasnost malého červeného trpaslíka nestačila.

Obě hvězdy jsou nejspíš daleko starší než Slunce. Vědci odhadují, že by jejich stáří mohlo dosahovat až 10 miliard let.

Jak došlo k objevu?

Nepatrná dvojhvězda byla na nebi téměř nehybná, navzdory své relativně malé vzdálenosti od Slunce. To mohlo znamenat jen dvě věci. Buď se k nám přibližuje nebo vzdaluje, takže se nám zdá, že je její tangenciální pohyb (tedy pohyb směrem do stran) víceméně neznatelný.

První varianta by byla dost nepříjemná - protože by to znamenalo, že se k nám obě hvězdy během relativně krátké doby přiblíží na nepříjemně malou vzdálenost. Vědci tedy zkontrolovali spektrum hvězd - aby zjistili, kterým směrem se pohybují. Přibližování má totiž jako následek posun charakteristických znaků ve spektrech (spektrálních čar) k modrému konci viditelného spektra - zatímco vzdalování má opačný efekt.

Jak se ukázalo, jde naštěstí o druhou variantu - dvě malé hvězdy se od nás vzdalují. Počítačové simulace ukázaly, že dvě malé chladné návštěvnice proletěly před 70 000 roky vnější částí Oortova oblaku.

Oortův oblak

je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 50 000 AU od Slunce. Mělo by jít o pozůstatek původní planetární mlhoviny, ze které se zformovala sluneční soustava.

Pro srovnání - hvězdná dvojčata proletěla před 70 000 lety ve vzdálenosti 0,8 světelného roku. Nejbližší hvězda, Proxima Centauri, je vzdálená 4,2 světelného roku, je tedy zhruba pětkrát vzdálenější než obě tehdejší návštěvnice. K dalšímu podobnému jevu dojde mimochodem za 240 000 - 470 000 tisíc let. Kolem Slunce pak proletí hvězda HIP 85605.

Způsobila návštěva hvězdy WISE J072003.20-084651.2 nějaké škody?

Dvojhvězda, která dostala pro lepší zapamatování jméno Scholzova hvězda, měla (vzhledem ke hvězdným měřítkům) jen relativně malou hmotnost. Je tedy jen velice nepravděpodobné, že způsobila nějaké vážnější škody jak v Oortově oblaku, tak v samotné Sluneční soustavě.

Teoreticky může velice těžká hvězda, která by proletěla v tak malé vzdálenosti, vyvolat pohyby komet a úlomků “vesmírného smetí”, které se nacházejí v Oortově mračnu. Hvězdná gravitace by mohla pozměnit dráhy tamních objektů a odklonit některé z nich na novou dráhu. Ta by mohla být pro nás nepříznivá - nedalo by se vyloučit, že se komety dostanou do vnitřní části soustavy. Znamenalo by to nejen zajímavé úkazy na obloze - výsledkem by bylo také nebezpečí kolize s některou z planet, včetně té naší.

Naštěstí prý nic podobného nehrozí. Dvojhvězda měla na Oortův oblak vzhledem ke své nízké hmotnosti jen nepatrný vliv. Se zřetelným nárůstem počtu komet počítat  nemusíme.

Nakonec ještě jedna poznámka. Obě hvězdná dvojčata samozřejmě neměla žádný vliv ani na Zemi ani na ostatní planety. Nedá se jim přičíst ani výbuch sopky Toba ani předchozí období drastického sucha, které postihlo Afriku zhruba před 100 000 roky. Dvojhvězda WISE J072003.20-084651.2 nebyla bájnou Nemesis. Žádná taková “temná” hvězda, která by pravidelně prolétala naší soustavou, aby pozlobila pozemšťany, neexistuje. Nemesis je pouhým produktem nevzdělanosti a neznalosti konspirátorů.

Zdroj: Astrophysical Journal Letters, 2015; doi: 10.1088/2041-8205/800/1/L17