Astronomové i ezoterici se radují. Za pár let se na našem nebi objeví první historicky předpovídaná nova. Co je zač a jaké bude mít následky? Prozradím jen jedno – konec světa se konat nebude…
Bude to poprvé, co budeme podobný zřídkavý úkaz nejen pozorovat, ale dokonce se ho povedlo předpovědět. Vědci už delší dobu pozorují systém s nenápadným názvem KIC 9832227. Tvoří ho dvě hvězdy, které obíhají velice těsně kolem společného těžiště. Tato vesmírná dvojčata se navíc neustále vzájemně přibližují. Jejich společná pouť vesmírem by měla skončit v roce 2022 obří explozí, které říkáme nova. Uvolní se při ní najednou obrovské množství energie, které udělá z nenápadné, pouhým okem neviditelné KIC 9832227 jeden z nejjasnějších objektů na naší obloze.
Co je to nova?
Nova je úkaz, který můžeme na nebi pozorovat jen velice vzácně. Poslední efektní novu zaregistrovali vědci v roce 2013. Jednalo se tehdy o nenápadnou hvězdičku s názvem V 838 Mon v souhvězdí Delfína. Během výbuchu zvýšila svou jasnost sto tisíckrát. Obdarovala astronomy sérií krásných snímků a množstvím zajímavých dat.
Podstatu jevů, které vedou k výbuchu novy jsem popsala v jenom z minulých blogů.
http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=476050
Výbuch „klasické novy“ probíhá ve starších dvojhvězdách. Jedno z hvězdných dvojčat už došlo ve svém vývoji do stádia bílého trpaslíka, zatímco druhé, menší dvojče ještě spaluje svoje zásoby vodíku. Plyn z menší hvězdy je přitahován gravitací větší hvězdy a ukládá se na jejím povrchu. Tím ji destabilizuje. Celý proces končí mohutnou explozí, při které se odmrští část hmoty do okolního prostoru.
Vzácnější kontaktní nova
Nova, která bude explodovat v roce 2022, patří k tzv. kontaktním novám. Ty jsou ještě daleko vzácnější než klasické novy. V naší galaxii jich zatím vědci zaregistrovali jen několik. V roce 2008 se poštěstilo kontaktní novu přímo pozorovat.
Nova Scorpii 2008 byla později katalogizována jako V1309Sco. Šťastná náhoda tomu chtěla, aby se dvojhvězda nacházela v té části oblohy, kterou už delší dobu pozoroval systém OGLE. Vědci tedy měli k dispozici fotometrické údaje a mohli odvodit, co se při výbuchu kontaktní novy dělo.
Obě hvězdy, které V1309Sco tvořily, obíhaly velice blízko společného těžiště. Další náhoda se postarala o to, že obě hvězdy obíhaly v rovině, ve které jsme je pozorovali. Vzájemně se tedy během své periody překrývaly. Oběh jim trval zpočátku 1,4 dne. Během posledních šesti let se jejich perioda zkracovala a hvězdy se obíhaly stále rychleji. V posledním roce před explozí už astronomové nezaznamenali žádné vzájemné překrývání obou složek systému. Dvojčata byla tak blízko, že spolu sdílela jeden jediný velký plynový obal.
Jejich pozorovaná jasnost během posledních let rostla, ovšem asi rok před explozí trošku poklesla. Pokles způsobila nejspíš hmota, kterou obě hvězdy ztrácely. Soustředila se do disku, který hvězdy obíhal a světlo tlumil. Samotný výbuch v roce 2008 připisují vědci tzv. Darwinově nestabilitě. Je to stav dvojného systému, ve kterém je moment hybnosti rozdělen velmi nepravidelně. Následkem této nestabilní situace je porucha vázané rotace, která vede nakonec ke vzájemnému přiblížení a ke splynutí obou hvězdných dvojčat. Při výbuchu se část momentu hybnosti systému odvede v podobě záření, větší část ale systém ztratí výronem hmoty.
Výbuch takové hvězdy se nazývá „Rudá nova“. Systém, který tímto procesem prochází, se na nebi ukáže jako nová načervenalá hvězda. Obyčejná nova má naopak bílo modrou barvu.
Hvězda KIC 9832227
Naše budoucí Rudá nova je dvojhvězdou, jejíž složky dnes obíhají kolem společného těžiště. Neustále se přibližují. Jsou už tak blízko, že se jejich plynové obaly dotýkají. Podobají se dvěma arašídovým oříškům, které se dělí o jednu slupku.
Jeden oběh jim trvá jen jedenáct hodin, ukázala měření – a zrychluje se. Stejně se chovala i výše zmiňovaná V1309Sco před svým výbuchem.
Rudá nova se objeví v souhvězdí Labutě. Měla by být vidět pouhým okem a bude zhruba stejně jasná jako Polárka.
Hrozí nám od Rudé novy v roce 2022 nebezpečí?
Novy vybuchují v naší galaxii v průměru každých 100 až 10 000 let. Při explozi zvětší svou svítivost 100x – 100 000x.
Pokud chceme předpovědět, nakolik ovlivní dění na Zemi, musíme tedy znát jejich pozici. Intenzita záření totiž klesá s rostoucí vzdáleností od novy. Pokud známe pozici novy, můžeme určit, kolik energie z ní dopadne na naši planetu.
Hvězda KIC 9832227 je od nás vzdálena 1800 světelných roků.
Pro srovnání: vědci vypočítali, jak blízko by musela být supernova (tedy daleko silnější vesmírný výbuch) na to, aby zničila pozemský život. Hvězda Betelgeuze, která je 100 000x jasnější než naše Slunce, by musela vybuchnout ve vzdálenosti pěti až deseti světelných let, aby mohla zničit naši ekosféru.
Vzdálenější hvězdy, jakou je i naše Rudá nova, a dokonce ani vzdálenější supernovy nemají dost energie na to, aby nám mohly být nebezpečné.
Pokud vám tedy bude v příštích letech nějaký ezoterik namlouvat, že už zase očekáváme konec světa, můžete jeho historky poslat tam kam patří – do říše pohádek.
