Nevypočitatelnost jaderné energetiky způsobuje také lidský faktor tvrdí aktivisté. Nikdo z nás není dokonalý. Jaderné elektrárny jsou dány na milost a nemilost lidské obsluze, tvrdí aktivisté. (délka blogu 5 min.)
Riziko - lidský faktor
Nikdo z nás nepracuje bez chyb. Může se stát, že někdo špatně vyhodnotí situaci, otevře nebo zavře nesprávný ventil, nepochopí instrukci nebo ji rovnou úmyslně vyplní špatně - ať už z lenosti nebo zlým úmyslem.
Aktivisté tvrdí, že na jaderné elektrárně není problématická jen její technologie. Je jím prý také lidský faktor, který je navíc nevypočitatelný. Už jen kvůli němu by se měly všechny jaderné elektrárny zavřít, aby nedošlo k nějaké nebezpečné havárii.
Demagogie tohoto tvrzení spočívá mimo jiné v jeho selektivitě. Když bychom měli zavírat kvůli lidské obsluze jaderné elektrárny, proč neuzavřít například všechny benzínové stanice? Špatně obsloužený ventil nebo jiskra mohou vést k výbuchu, který bude mít dalekosáhlé následky a způsobí smrt mnoha lidí a značné škody.
Co víc… u takové benzínové pumpy se denně vystřídá spousta neprověřených lidí, laiků, nebo dokonce osob s kriminální energií... a každý z nich může škrtnout sirkou - a to jak z nevědomosti a hlouposti… tak úmyslně.
Lidský faktor
Riziko lidského faktoru nás provází celým životem. Celý život jsme například obklopeni stavbami, které projektoval člověk - a spoléháme se na to, že je vyprojektoval tak, že nespadnou a nepohřbí nás v troskách. Celá naše civilizace je založena na existenci průmyslu, technologii, které vymysleli a obsluhují lidé - lidé chybující. Příslušná chyba, která se stane v chemičce nebo například v naftové rafinerii, by měla mnohem horší následky než opomenutí v technologickém procesu jaderné elektrárny.
Jsou to právě jaderné elektrárny, u kterých se v provozu s chybami vyloženě počítá. O jejich provoz se stará promyšlený systém, který hlídá nejen samotnou techniku - ale dokonce také sám sebe. Jediným dalším takovým odvětvím, kde je každá situace z principu do detailu promyšlená a předem otestovaná… je dobývání vesmíru.
Aby případné chyby neměly nepříjemné následky, disponuje každý jaderný provoz navíc pasivními bariérami, které fungují na základě fyzikálních zákonů - a pracují tedy naprosto nezávisle na obsluze elektrárny.
K tomu, aby se mohlo okolí jaderné elektrárny zamořit určitou (i když třeba nepříliš vysokou hodnotou) ionizujícího záření - je potřeba daleko vypjatější situace než je jen náhodná chyba obsluhy, nebo úmyslné otevření nesprávného ventilu.
Novější koncepty jaderné energetiky jsou dokonce založené na tom, že se jaderný reaktor chová tak, že sám od sebe přechází do stabilního a bezpečného stavu, jakmile se v jeho obsluze vyskytne nějaká chyba.
Ochrana proti lidským chybám
Navíc nejsou lidé zdaleka tak “nepředvídatelní” jak by se mohlo na první pohled zdát a jak rádi vyprávějí aktivisté. Proti běžným chybám z nedbalosti nebo chybám úmyslným se tak dají složité komplexní systémy účinně chránit.
Uvedu jeden zjednodušený příklad: Pokud je možné nastavit ventil do dvou různých pozic, dá se předpokládat, že v určité situaci bude správná jen jedna z nich. Poloha ventilu se pak dá kontrolovat nějakým automatickým zařízením, nezávislém na vůli obsluhy a nezávislém na lidském faktoru.
Všude tam, kde se pracuje s extrémně nebezpečnými a jedovatými látkami (chemický průmysl) nebo s větším množstvím explozivních látek (pohonné hmoty) odvádějí takové automatizované systémy dobrou práci.
Není důvod se domnívat, že to v jaderné elektrárně bude jinak. Že zrovna extrémně hlídaná jaderná elektrárna (s jejími dalšími pasivními prvky, které navíc zabraňují dalšímu šíření radioaktivity) bude na lidském faktoru závislejší než jakýkoliv jiný projekt.
