Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (JAXA) plánují další lunární misi. (délka blogu 3 min.)
Jak Indii tak Japonsku se nedávno povedlo měkké přistání na měsíčním povrchu. Oba státy se tak staly členy jedinečného klubu, o kterého patří jen hrska zemí.
Při svém dalším výletu na Měsíc budou pracovat společně. Mise dostala název Lunární polární průzkumná mise (Lupex). V indické verzi bude označována jako Chandrayaan 4.
Chandrayaan
Připomeňme si historii programu Chandrayaan. K dnešnímu dni proběhly tři mise. Jednalo se o dva orbitery, tedy sondy, které zůstávají na oběžné dráze, dva přistávací moduly a jednu impaktní (srážkovou) sondu.
První mise odstartovala 22. října 2008. Orbiter se usadil na oběžné dráze v říjnu 2008 a fungoval celých deset měsíců. Na palubě nesl ne přistávací - ale cíleně impaktní sondu, která měla za úkol narazit do měsíčního povrchu. Vyvržený oblak měsíčního materiálu byl studován z dálky - přitom byla objevena v materiálu přítomnost vody, která je velice důležitá pro budoucí lidské měsíční mise. Sonda na oběžné dráze se také věnovala mapování a studiu řídké měsíční atmosféry.
Druhá mise Chandrayaan se skládala z orbiteru a přistávacího modulu, který nesl na palubě mimo jiné malý rover. Tato mise odstartovala v červenci 2019 a k Měsíci dorazila po poměrně dlouhé době, po zhruba čtyřech týdnech. Sondy, které nemají na palubě lidskou posádku, totiž nemusí minimalizovat dobu letu a mohou se vydat pomalejší a delší cestou, která šetří palivo. Orbiter této mise pracuje na oběžné dráze Měsíce dodnes, jeho plánovaná životnost by měla být minimálně 7 roků. Přistávací modul Vikram nesoucí Rover Pragyan se rozbil o povrch Měsíce kvůli chybě softwaru během přistávacího manévru.
U třetí mise Chandrayaan se k Měsíci vydal samotný přistávací modul. Odstartoval loni 14. července. Žádný vlastní orbiter nepotřeboval - k zasílání údajů na Zemi využil orbiter předchozí mise Chandrayaan. Přistávací modul měkce přistál na lunárním povrchu loni 23. srpna. Jeho rover se vydal na průzkum okolí. Lander i rover fungovaly 12 dní - do doby, než nastala měsíční noc. Ta se mimochodem nedá srovnávat s nocemi, jaké zažívají rovery na Marsu. Délka marsovských dní a nocí je srovnatelná s pozemskými, zatímco měsíční dny a noci trvají 14 pozemských dní. Během této doby klesá teplota natolik, že termické jevy (roztažnost materiálů) zničí elektroniku vědeckých přístrojů. S krátkou dobou trvání mise se tedy počítá.
Lupex
Mise, která dostala jméno Lupex (Chandrayaan 4) má mít daleko lepší vybavení a také nové cíle.
Má prozkoumat oblast jižního pólu Měsíce a věnovat se hlavně hledání vody. Její součástí bude velký rover, který má zjistit, kolik vodních zásob je dostupných v oblasti pólu a kolik vody s sebou tedy musí přinést budoucí mise s lidskou posádkou. Předpokládá se, že rover nalezne dostatek vodních zásob, což samozřejmě budoucí lidskou misi usnadní.
Japonská agentura JAXA má pro tuto misi vyrobit lunární rover a orbiter, zatímco ISRO bude zodpovědná za přistávací modul. Na samotném roveru se mají nacházet také vědecké přístroje od NASA a ESA, bude se tedy jednat o společnou misi na mezinárodní úrovni. Rover by měl být tentokrát přizpůsoben k dlouhé a extrémně chladné měsíční noci. Na palubě bude mít nejen solární panely k získávání energie za dne, ale také baterie, které ho budou zahřívat. Měl by tedy fungovat mnohem déle než 14 dní.
Mise Lupex by se měla konat v roce 2025.
Zdroj: ISRO, JAXA
