Probíhá nový závod o přistání na Měsíci. Kdo ho tentokrát vyhraje? O přistání se tentokrát pokoušejí jak státní tak soukromé vesmírné společnosti. (délka blogu 4 min.)
Nové závody o Měsíc probíhají (na rozdíl od původních, které se konaly v 70. letech minulého století) téměř bez pozornosti médií. Měsíc je už osídlen a zkoumán automatickými sondami a situace dělá dojem všednosti. Tak jednoduché to ale není.
Jsou to především soukromé firmy, které při dosažení Měsíce selhávají. Mezi ztroskotalé mise se přitom nedávno překvapivě zapsala také ruská státní agentura, která se kdysi účastnila už původního závodu o Měsíc.
Novou obětí se nyní stala i americká (soukromá) mise Peregrine.
Peregrine
Bezpilotní přistávací modul Peregrine byl vypuštěn v pondělí ráno na palubě rakety typu Vulcan Centaur, jejímž výrobcem je ULA (což je zkratkou pro United Launch Alliance, společný projekt firem Boeing a Lockheed Martin) z rampy na Cape Canaveral. Lander měl přistát na Měsíci v oblasti zvané Sinus Viscositatis.
Odvážná soukromá mise ale s největší pravděpodobností selhala už krátce po vypuštění na oběžnou dráhu a dlouho předtím, než se dostala do blízkosti Měsíce.
Start proběhl 8. ledna 2024 vlastně úplně bez problémů. Zhruba 50 minut po startu rakety byl modul Peregrine na oběžné dráze oddělen od horního stupně rakety.
Vědci dokonce navázali s modulem rádiový kontakt, museli ale zjistit, že má sonda problémy. Nepodařilo se ji zorientovat směrem ke Slunci, takže svými solárními články nemohla vyrábět energii. Zároveň si všimli, že sonda spotřebovává nepřiměřeně velké množství paliva.
Když pak zaslala sonda na Zemi první snímky svého stavu, ukázalo se, že má poškozenou izolační vrstvu, která je v jednom místě dokonce roztržená. Zjevně došlo k značnému úniku paliva, které má nezastupitelnou funkci: musí korigovat orientaci sondy a je potřebné pro její sestup k Měsíci. Bez orientace na Slunce a možnosti dobíjet solární články bude sonda zanedlouho nejen neovladatelná ale ztratí také spojení se Zemí, usoudili odborníci. Misi pak prohlásili za neúspěšnou.
Na palubě Peregrine bylo několik zařízení, která měla zkoumat molekuly vody na Měsíci, měřit různé druhy záření a molekuly plynů, které by se vyskytovaly v okolí přistání landeru (lunární exosféru). Německá firma DHL umístila na palubu tzv. MoonBox, který měl přepravovat soukromé předměty na Měsíc a neměl jinak žádný vědecký význam.
Peregrine se tedy zařadila do dlouhé řady selhání soukromých misí, které se v poslední době pokoušejí dosáhnout Měsíce. Připomeňme si, že úspěch zaznamenaly jen státní kosmické agentury Sovětského Svazu a USA, nově také Číny a Indie (Chandrayaan 3 v minulém roce).
V dubnu 2019 se na povrchu Měsíce rozbil soukromý Izraelský lunární lander Beresheet-1 a v dubnu 2023 postihl podobný osud soukromý Japonský lunární lander Hakuto-R.
Závody o Měsíc pokračují - SLIM a IM-C
Na leden 2024 je naplánováno přistání sondy, která odstartovala v září 2023. Jedná se o lander SLIM, který patří japonské státní kosmické agentuře JAXA. Uvidíme, jestli bude mít víc štěstí než Peregrine.
IM-1 a firma Intuitive Machines
V lednu nebo únoru by měla startovat další soukromá americká mise, kterou také (stejně jako tomu bylo u Peregrine) podporuje státní agentura NASA. Firma Intuitive Machines připravila misi s názvem IM-1. Lander se jmenuje Nova-C. Jeho název odkazuje na jasnou hvězdu a písmeno C znamená římské číslo 100. Přistávací modul má přivést na povrch měsíce 100 kilogramů užitečného zatížení a vědeckých přístrojů.
Intuitive Machines je firma se sídlem v Houstonu v Texasu. Byla založena v roce 2013.
V květnu 2019 ji NASA vybrala jako jednu ze tří firem, u kterých se bude podílet na misích k dosažení měsíčního povrchu. Na palubě Nova-C se tedy díky NASA nacházejí laserové odrazky, které jsou určeny k měření přesné vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem a rádiové přijímače, které zajistí plazmové a nízkofrekvenční rádiové pozorování blízkého lunárního povrchu a budou měřit intenzitu slunečního větru.
Kromě toho je na palubě také malá observatoř, která má být umístěna na povrchu Měsíce.
Ta pochází pro změnu z jedné z havajských observatoří. Jmenuje se Ilo-X a měla by se věnovat pozorování centra naší galaxie, Země ale i dalších cílů. Mise bude testovat, jestli observatoř přežije ve zdraví start ze Země a přistání na Měsíci, ale také jestli je možné udržet ji v provozu i po prvních 14 dnech práce. Pak totiž nastane v místě, kam sonda přistane, lunární noc, kdy padá teplota až k silně nepříznivým hodnotám, které nemusí technologie přežít ve zdraví.
Situace zůstává tedy napínavá. Závody o Měsíc, které vedou soukromé firmy, pokračují a už brzy bychom mohli znát jejich vítěze.
