K planetárním misím NASA dnes patří 14 sond. Mají různé cíle, všechny se nacházejí ve Sluneční soustavě. 12 dalších misí se připravuje. (délka blogu 5 min.)
New Horizons
… je bezpilotní vesmírná mise NASA, která se měla původně zabývat hlavně průzkumem Pluta, jeho měsíců a asteroidů Kuiperova pásu, který leží ve vnější části Sluneční soustavy, za dráhou planety Neptun.
Sonda byla vypuštěna 19. ledna 2006 z Cape Canaveral Space Force Station pomocí rakety Atlas V. Dostala se tak přímo na únikovou dráhu Země a Slunce (měla rychlost kolem 16,26 km/s). Stala se nejrychlejším uměle vyrobeným objektem, jaký kdy lidstvo vypustilo do vesmíru.
Její rychlost překonalo jen několik sond, všechny získaly ale svou rekordní rychlost v průběhu svého působení, ne přímo po startu. Rekordmankou je mimochodem od roku 2021 sonda Parker Solar Probe.
Po krátkém setkání s asteroidem 132524 APL pokračovala mise New Horizons k Jupiteru. K největšímu přiblížení došlo 28. února 2007, tehdy proletěla sonda kolem obří planety ve vzdálenosti 2,3 milionu kilometrů. Gravitace Jupiteru sondu urychlila, takže se mohla vydat na dlouhou cestu k Plutu. Tu sonda z velké většiny “prospala”. Znovu byla uvedena do provozu koncem roku 2014. Dne 14. července 2015 v 11:49 UTC proletěla sonda pouhých 12 500 km nad povrchem Pluta (pro srovnání - je to zhruba třetinová vzdálenost, jako mají pozemské geostacionární satelity).
Setkání s Plutem bylo velice úspěšné, sonda provedla řadu měření a vyfotografovala povrch vzdáleného objektu, který byl ještě před 20 roky oficiálně jednou z planet Sluneční soustavy.
New Horizons byla poté nasměrována k dalšímu cíli - průletu kolem jednoho z četných objektů Kuiperova pásu - 486958 Arrokothu (tehdy přezdívanému Ultima Thule ). Setkání se uskutečnilo v lednu 2019. Tehdy byla sonda vzdálena od Slunce už přes 43 astronomických jednotek.
Budoucnost mise
Mise bude znovu prodloužena, zveřejnila NASA. I nadále se má New Horizons zabývat průzkumem vzdálené části sluneční soustavy.
Bude provádět různá pozorování, která budou mít za úkol zjistit podrobnosti o fyzikálních poměrech ve vnější soustavě.
Sonda by mohla například sledovat kosmické pozadí ve viditelné a ultrafialové oblasti spektra.
Bude se také zabývat sledováním vlivu Slunce na tuto odlehlou a vzdálenou část Sluneční soustavy. New Horizons by se tak mohla stát součástí vesmírné mise HSO (Heliophysics System Observatory), která se zabývá heliofyzikou.
Součástí její nové role by byla měření heliosféry pomocí části přístrojů, které nese sonda na palubě.
Kromě toho se má New Horizons zabývat pozorováním Uranu a Neptunu. Může je totiž díky své poloze pozorovat z jiného úhlu pohledu než je tomu při pozorování ze Země. Při pohledu z naší planety vidíme oba plynné obry ze Slunci přivrácené strany. U sondy New Horizons je možné pozorování tzv. proti světlu - tedy sledování neosvětlených částí obou planet.
Vědci doufají, že přitom zjistí nové detaily, které jim dovolí srovnat oba vzdálené plynné obry s některými podobnými exoplanetami.
Jistě všichni držíme palce, aby sonda vydržela v dobrém stavu co nejdelší dobu.
