Sonda InSight už na povrchu Marsu pracuje 194 sol (marsovských dní). Co je nového na Marsu? (délka blogu 3 min.)
Nejnovější marsovská sonda, InSight, už poslala na Zemi více než 2330 obrázků, pořízených palubními kamerami. Ty sledují hlavně chapadlo sondy a oba přístroje, které jsou dnes rozmístěny na marsovském povrchu.
Jedná se o extrémně citlivý seismograf a “krtka”, který se měl zarýt do marsovského regolitu. V hloubce několika metrů měl monitorovat tepelnou situaci v podpovrchové vrstvě. Moc daleko se bohužel nedostal.
Spodní část přístroje se dnes nachází v hloubce 30 - 35 cm. Vědci z týmu InSight simulovali jeho současnou situaci a domnívají se, že mu chybí kontakt s okolní horninou. Jedná se konkrétně o tření, které by mu pomáhalo při pronikání do větší hloubky. Je možné, že se při pokusu o zahrabání do povrchu Marsu jeho sypké okolí poněkud zhutnilo a vytvořilo kolem něj dutý prostor. Při pádu, který doprovází její pokus o zahrabání se pak sonda krtka jednoduše odrazí od podloží, místo aby se propadla do větší hloubky. Zdá se totiž také, že narazila na kámen nebo na několik kamenů, mezi kterými se zaklínila.
Vědci by teď mohli pomocí malé lopatky zkusit stlačit půdu kolem krtka tak, aby znovu dostal kontakt s okolním sypkým materiálem. Tým, který se sondou pracuje, není příliš početný, navíc nechtějí vědci riskovat, že situaci ještě zhorší svými pokusy o osvobození “krtka” z pasti. Chtějí nejprve vše promyslet a vyzkoušet v pozemských podmínkách. S dalšími kroky se tedy počítá nejdříve zhruba za měsíc.
Západ Slunce na Marsu očima sondy InSight
Oblíbeným tématem fotografií z Marsu je také východ a západ Slunce. Na obrázku vidíte západ Slunce 25. dubna 2019.
Seismograf
Seismograf slaví na rozdíl od “krtka” úspěch. Během Sol 128 (6. dubna 2019) zaznamenal marsotřesení. Pozoruhodný je přitom fakt, že se svými parametry podobá “zemětřesením”, zaznamenaným na Měsíci.
(Ano - Američané skutečně byli na Měsíci!)
V letech 1969 - 1977 tam instalovali pět seismometrů. Ty zaznamenaly tisíce případů seismické aktivity. Měsíční a marsovská “třesení” se samozřejmě nedají srovnat s těmi, na které jsme zvyklí na Zemi. Na naší rodné planetě mohou za zemětřesení pohyby kontinentálních desek. Mars ani Měsíc podobné podmínky nemají a jejich “třesení” jsou způsobena prostým vychládáním hmoty vesmírného tělesa a změnami objemu hornin při tomto vychládání.
Video: marsovský vítr, “marsotřesení” a efekt, který vyvolává pohyb robotického ramene sondy.
Zdroje: https://mars.nasa.gov/insight/
