Čína plánuje v příštím roce vypustit na oběžnou dráhu velký vesmírný teleskop, podobný Hubbleovu vesmírnému teleskopu. (délka blogu 5 min.)
Tento projekt vyvíjí Čína už od roku 2011. Říká se, že Čína má ve zvyku přebírat ze svého okolí pro sebe to nejlepší. Neudiví nás tedy, že se do hledáčku dostal také Hubbleův vesmírný teleskop. Mezi přístroji, které lidstvo vyvinulo, patří k těm nejznámějším. Jeho slávu jednou překoná snad jen jiný vesmírný kolega - teleskop Jamese Webba.
Zároveň byla ale jeho práce plná problémů, které bylo potřeba vyřešit. NASA k němu musela poslat hned pět servisních misí, které prováděly opravy a vyměňovaly různé komponenty. Jistě si vzpomenete na misi, která mu musela “nasadit brýle” - původní zrcadlo bylo totiž vybroušeno nesprávně a tak byly obrázky, které poskytoval, nedokonalé.
Podívejme se teď na čínský projekt- a na to, jak pozměnil vesmírný teleskop tak, aby se dal lépe obsluhovat a využívat.
Xuntian (nebo také Sün-tchien)
Na rozdíl od Hubbleova vesmírného teleskopu má mít Xuntian (CSST - Chinese Space Station Telescope) doprovod. Respektive se sám stane doprovodem - pro čínskou orbitální stanici. To je vlastně ve své jednoduchosti geniální - bude vždy lehce dosažitelný pro lidskou posádku a nebude potřeba k němu posílat samostatné mise.
Projekt je vyvíjen už od roku 2011. V následujících letech se ale postupně měnil.
V roce 2012 měl být teleskop součástí budoucí čínské vesmírné stanice.
V roce 2014 se stal samostatným satelitem. Měl ale dostat možnost k připojení ke stanici v případě nutné opravy nebo tankování paliva. I on se totiž bude brzdit o atmosféru naší planety a bude se tedy muset (podobně jako je tomu u stanice samotné) upravovat jeho oběžná dráha, jinak by shořel v hlubších vrstvách atmosféry.
V roce 2015 dostal širokoúhlou kameru. Projekt byl v dnešní verzi zveřejněn v roce 2017. Očekává se, že vesmírný dalekohled bude umístěn na oběžnou dráhu v roce 2024. Vynést by ho měla raketa Long March 5B - stejná raketa, která už vynesla na oběžnou dráhu všechny ostatní části vesmírné stanice.
Původně měl být tedy dalekohled umístěn přímo na stanici, vědci ale zjistili, že by se s takovým přístrojem moc vědy dělat nemohlo. Stanice by na něj přenášela chvění a vibrace, které by se musely komplikovaně tlumit. Problémem by bylo také rozptýlené světlo stanice, které by teleskop bezpochyby rušilo. Projekt byl tedy přepracován. Teleskop se bude nacházet na stejné oběžné dráze jako vesmírná stanice, bude od ní ale vzdálen na dostatečně velkou vzdálenost - aby ho nerušila svým odraženým světlem nebo jinými emisemi. Zároveň se ale bude nacházet v takové vzdálenosti, aby ho bylo možno v případě nutnosti zachytit a připevnit ke stanici v případě, že bude nutno s ním manipulovat.
Vědecký provoz by mohl být zahájen už v roce 2024. Teleskop je navržen tak, aby vydržel 10 let provozu. Jeho mise bude s největší pravděpodobností prodloužena, protože se bude dát jak opravovat tak vylepšovat a doplňovat o nové součástky.
V dnešní verzi je Xuntian velký asi jako běžný autobus a váží více než 10 tun. Samotná observatoř se skládá ze dvou hlavních částí – optického dalekohledu a orbitální platformy.
Dalekohled má tři zrcadla s celkovou ohniskovou vzdáleností 28 m. Kruhové primární zrcadlo má průměr 2 m, čtvercové terciární zrcadlo má délku strany 1 m. Přístroje dalekohledu jsou uspořádány v zadní části optického systému kolem primárního zrcadla a terciárního zrcadla.
Od Hubbleova vesmírného teleskopu ho odlišuje jeho široké zorné pole (1,1 x 1,1°). Hlavním nástrojem je fotoaparát s rozlišením 2,5 miliard pixelů.
Tento dalekohled má tedy menší průměr než Hubbleův teleskop, nicméně zorné pole má zhruba 300 krát větší. Za deset let tedy bude jeho 2,5 gigapixelová kamera schopna zachytit až 40 % oblohy.
Aby přiblížili vědci prostému laikovi rozdíl v obou teleskopech, použili analogii se stádem ovcí. Hubbleův teleskop může pozorovat ovci - v určité vzdálenosti. Xuntian bude ve stejné vzdálenosti vidět tisíce ovcí, se stejným rozlišením jako jeho kolega.
Bude pracovat ve viditelném světle a blízké ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra (255 nm - 1700 nm). Bude mít k dispozici šest filtrů pro různé vlnové délky: 255 - 320 nm (ultrafialová oblast spektra), 320 - 400 nm (fialová), 400 - 550 nm (modrá až zelená), 550 - 690 nm (žlutá až oranžová), 690 - 820nm (červená) a 820 - 1000 nm (blízká infračervená).
Je velice pravděpodobné, že se postupně dalekohled rozšíří o další technologii, umožňující jiná pozorování.
Data, která tak vědci získají, budou využita pro výzkum klasických otázek, týkajících se vesmíru - temné hmoty a temné energie, neutrin, pozorování aktivních jader galaxií (centrálních černých děr galaxií), struktury naší vlastní galaxie, tvorby hvězd, klasifikace hvězd, apod. Výzkum se má týkat také Sluneční soustavy, například sledování transneptunických objektů, blízkozemních asteroidů, atd. Nezbývá než držet mu palce.
Zdroje: https://web.archive.org/web/20160604213730/http://www.chinaspaceflight.com/css/Xuntian/Xuntian.html
