Přehmat Strany rovných příležitostí (SRP)

Vedení Strany rovných příležitostí (dále SRP) jednalo s poslancem Ottou Chaloupkou (za Věci veřejné) o řešeních "romské" problematiky v ČR. Proti tomu se ale však postavilo mnoho Romů a romských organizací. Vznikla i petice. Z tohoto kroku nejsem nadšen ani já. Pokusím se vysvětlit proto proč.

1. Věci veřejné patří do propadliště dějin

Snaha Věcí veřejných zapojit se do témat, které hýbají politikou a společností (ceny potravin, podpora vládě či právě "řešení otázky s nepřizpůsobivými")  je dle mě jen jejich snahou maskovat své aféry například se svým expředsedou Johnem, Vítem Bártou či nekolikrát opakovaným váháním podpory vlády a následným odchodem do "opozice". Věci veřejné s největší pravděpodobností po volbách (ať budou kdykoliv) opustí sněmovnu a i v současné sněmovně jsou na okraji dění.

Tyto jednání pak zviditelňují i samotné členy této strany. Jde se předpokládat, že někteří členové se po očekávatelném krachu v parlamentních volbách budou snažit "prorazit" ve volbách senátních. Taková to jednání pak pro ně může být vítaná "PR kampaň".

2. S xenofoby se nejedná

Poslanec Otto Chalopka před jednání ukázal několikrát svou xenofobní povahu. Navíc,  jak již jsem psal, na svém profilu se nestyděl ani vyhrožovat svým oponentům smrtí.

Otto Chaloupka na Facebooku podporuje i mnoho stránek zakládaných přímo neonacisty. Jednou z nich je například stránka "Národ v ohrožení".  Zde se například i objevují tyto komentáře.

 Podlě mě je důležité zasednout za jednací stůl, ale pouze však s lidmi usilujícími o vytváření sociálního smíru. Zákony s dílny xenofobů jako jen pan Chaloupka nebo paní Řápková by jen zvýšily sociální napětí a nespravedlnost v zemi.

3. Dohodnutá řešení jsou zcestná

 V dohodě mezi vedení SRP a Ottou Chaloupkou je například jaké si "přezkoumání" inteliginece dětí, zda-li se hodí do rodinné nebo základní školy. To by buďto vzbudilo opravněné rozhořčení u majority, pokud by se jednalo o přezkoumání všech, v případě jen Romů by se jednalo o tzv. rasový zákon. Jakékoliv zákony nadržující/postihující nějaké části obyvatelstva jsou v rozporu s ústavou - základní listinou lidských práv.

Vedení strany tak jen uznalo své neznalosti v této problematice. Problémem v školství z pohledu Romů je úplně jinde. Samotným problém navíc je obecně existence nějakých speciálních (zvláštních, rodinných) škol. Cílem ministerstva školství by mělo být tyto školy rušit a například formou nultých ročníků a vyrovnávacích tříd děti s poruchami učení (bez rozdílu etnického nebo sociálního původu) pomalu zařadit do reformovaného rovnostářského vzdělávacího systému.

Problematické by bylo i odměňování dětí na základě výsledků. To by opět jen zvýšilo nesnášenlivost majority vůči Romům. Je možné i na základních a středních školách zavést stipendijní programy, ale ty by se musely týkat (i podle ústavy) všech obyvatel.

4. Zakládání etnických stran je nešťastné

V samotném vzniku stran na základě etnického původu se mi zdá spíše negativa. Chápu samozřejmě i pozitiva - možnost hájit práva svého etnika. Tyto strany však nejsou obvykle přijímány většinovou společností a vytvářejí tak spíše bariéry. To se ukázalo například v případě maďarských stran na Slovensku. V případě romského etnika si navíc musíme uvědomit, že v ČR žije cca 400 tísíc Romů. Starších 18-ti let je podle odhadu asi 65%. Z toho ale dalších cca 25% jsou občany jiného státu(především Slovenska) a v Čr mají zařízený jen pobyt. Ve výsledku tedy voličská síla lidí tohoto etnika činí maximálně 3%. To nedává straně bez nezadnebatelné podpory etnických Čechů žádnou šanci dostat se do poslanecké sněmovny. Na komunální úrovni  je tato šance již samozřejhmě vyšší, ale tu mají romské osobnosti bez této strany i uvnitř jiných stran kde zároveň můžou ovlivňovat ostatní straníky a tak měnit politiku daných stran.