Hradní sbližování s ultrapravicí

Prezident Miloš Zeman v inauguračním projevu zmínil, že chce bojovat proti neonacistickým bojůvkám v ulicích.

 „Druhým takovým ostrovem negativní deviace jsou, podle mého názoru, neonacistické bojůvky, které občas řádí v ulicích našich měst. Jejich členové vyznávají ideologii, která by v případě svého vítězství vedla k vyhubení českého národa, a tedy i jich samých,“ řekl Miloš Zeman roce 2013. Realita je však taková, že když například na jaře letošního roku v ulicích řádili neonacističtí vandalové, kteří ničili mj. kavárny, prezident neřekl ani slovo. Jednou se jen vyjádřil proti DSSS, která svou inklinací k neonacismu je známa již od roku 2009.

Troufnu si dokonce napsat se, že jeho politika k ultrapravicovým ideologiím přibližuje. V mnohých oblastech je jeho politika s ultrapravicí v jisté synergii.

Dějství první: Pozvání Adama B. Bartoše na hrad

V témže roce, co Miloš Zeman prohlásil, že chce bojovat proti „ostrůvkům negativní deviace“ pozval na oslavu 28. října na hrad extremistu Adama B. Bartoše. Toho antisemitu, který byl zatím nepravomocně odsouzen za to, že v Polné nechal vyvěsit ceduli na niž bylo napsáno, že „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“. Pravda. Můžete namítat, že toto se stalo až v loňském roce a Adam. B. Bartoš se za tuto dobu „radikalizoval“. Již v roce 2013 byl ovšem znám za svou antisemitistkou činnost. Například v roce 2012 napsal článek o časopisu Kraus a mediálním světě: „Mediální svět je ovládán židovským vlivem, o tom není sporu. Týká se to téměř každého titulu. Co je ale potom časopis KRAUS? Jakýsi extrakt této židovské žurnalistiky a židovské propagandy, odpovídám si. … Židovská propaganda se nám snaží vsugerovat, že jsme jeden z nejhorších národů, kde je zlodějem každý druhý, ne-li úplně každý. Zrovna od Židů taková kritika ale sedne …,“ napsal Bartoš v článku.

Dějství druhé: Albertov 2015

Na oslavě 17. listopadu 2015 prezident Zeman vystoupil na jednom pódiu s extremistou Martinem Konvičkou. Tím extremistou, který vyvolal mj. paniku na Staroměstském náměstí. Hrad se tehdy hájil, že netušil „co Konvička je zač“. Proti však hovoří to, že o Martinovi Konvičkovi se psalo ve zprávě o extremismu Ministerstva vnitra ČR již v roce 2014 a od té doby pravidelně a to jak výroční zprávy, tak čtvrtletní. To, že by hrad nečetl zprávy o extremismu je nepravděpodobné a pokud, jedná se o absolutní amatérismus.

Dějství třetí: Hradní strana ve spáru Okamury

Hradní strana SPO, která teprve nedávno vypustila ze svého názvu „Z“, kterým se hlásila přímo k prezidentovi Zemanovi (Zemanovci) se pro krajské volby 2016 spojil se stranou Tomia Okamury SPD. Ta se ve zprávách o extremismu objevuje již od svého vzniku, tedy roku 2015.

Dějství čtvrté: 17. listopad 2016

Prezident Zeman před výročím odjíždí do Lán, v ulicích však řádí ve jménu prezidenta ultrapravice. Na Letné se na "shromáždění na podporu prezidenta" schází například Tomáš Ortel nebo již zmíněný Adam B. Bartoš. Akce vyvrcholila průvodem, který měl projít Židovským městem (neúspěšně). Během průvodu extremistů se provolávají hesla jako „ať žije Zeman“.

Společná agenda?

Otázkou tedy je, co ultrapravici a prezidenta Zemana přitahuje tak k sobě. Kromě společného lobby, který tvoří proruské zpravodajské weby jako Aeronet, AC24 nebo Parlamentní listy to je do jistý míry společná agenda. To se netýká však jen protiuprchlické rétoriky. Právě ultrapravici a hrad spojují i názory na inkluzi nebo zpřísnění podmínek sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané.

Je prezident Zeman ultraparavičák?

To si netroufám tvrdit. Dle mého názoru mezi hradem a ultraparvicí existuje jistá synergie. Ultrapravice za hrad hraje roli „užitečných idiotů“, kteří za něj zvládnou agresivní úlohu v ulicích a na sociálních síti. V druhé synergii je pak s proruskými servery, které za hrad zvládají roli „propagandistickou“. Díky nim například mezi lidmi je velmi rozšířený názor, že prezident Zeman „zastavil uprchlickou vlnu“. V realitě přitom nic takového neudělal, protože k tomu nemá ani žádné pravomoce.