Jaromír Štětina: Protekčník nebo hrdina, všichni jsme jedna rodina

Krátce po tom co se pan Štetina vrátil z mise OBSE na Ukrajině kde dohlížel na legitimizaci velmi podivných voleb se pustil na svém profilu do Noema Chomského.

"Východoevropští disidenti si v sobě utvrdili pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě. Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši," uvedl Chomsky.

 "Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich (disidentů ve východní Evropě) pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou," dále uvedl Noam Chomsky. Toto zvedlo kritiku v české pravdoláskařské obci.

Zatim nejvíce mě pobavila ale reakce Jaromíra Štětiny. Ten o sobě rád píše, že byl disindetem. K výroku pana Chomského uvádí: "Co kecá? Mysli si, ze to bylo protezovani ztracet leta zivota na uhelné šachtě. Ze jsme tam byli z plezíru?". Zajímalo by ovšem, na které přesně byl pan Štětina šachtě, když mluví o tom v plurálu ("my"), tozn. jako i o něm.

Realita je ovšem taková, že pan Štětina byl v dole tak možná se školou na exkurzi nebo při nějakém svém vodáckém výletě.

"V sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech pak uspořádal přibližně dvacet pět přírodovědných a sportovních výprav na Sibiř a do asijských zemí", píše ve svém životopisu. Lukáš Kraus k tomu dodává: "Jak je možné, že jste pořádal svá vodácká turné po státech bývalé SSSR, když se do těchto oblastí dostal pouze velmi, ale velmi prověřený kádr a to nejen servilní StB, ale i KGB? To jsou holá fakta pane senátore. Nějaké špionážní hrátky Vámi popisované jsou velmi nevěrohodné, když jasně nevysvětlíte tuto neomalenou protekci zavánějící nemístným nadbíháním, panáčkováním, přicmrndáváním totalitní nomenklatuře před rokem 89. Těžko Vám uvěřit starost o toho či onoho chartistu při pohledu na Vaše totalitní cestovatelské úspěchy po SSSR."

V životopise dále uvádí, že "V letech 1987 až 1989 pořádá v tehdejším Československu série politických přednášek. Lidé se na ně sjížděli zdaleka". Jeho spolupráci s StB mu nyní už teď někdo těžko dokáže. Na druhou stranu jeho vysvětlení údajné nespolupráce je dost krkolomné. Posuďte sami: "Při mém zatčení a zatčení některých členů KPSP v souvislosti s rozmnožováním a překlady Charty 77 v dubnu 1977 hrozilo, že bude zatčena většina členů KPSP včetně mého otce. Proto jsem při výslechu udělal vše, abych tomu zabránil. Nebylo nic potupného ani nemorálního při výslechu lhát estébákům. Napsal jsem z vlastní iniciativy na kus papíru, aniž by mne k tomu StB jakkoliv nutila, zápis znění: „Jako čsl. státní příslušník z vlastních pohnutek se zavazuji spolupracovat s orgány StB proti nepřátelům naší vlasti v zahraničí.“  Tento zápis jsem podepsal.  Zápisem skončil desetihodinový výslech a byl jsem propuštěn. Tím jsme získali několik cenných hodin k likvidaci listinných materiálů KPSP a pro varování ostatních členů skupiny. Trik s nabídkou spolupráce zachránil řadu lidí včetně mého otce."