Tímto článkem se chci zamyslet nad současnou politickou situací a tak malinko odbočím od obvyklého repertoáru článků. Policejní razie na úřadu vlády spustila nevyhnutelný konec pravicové vlády a tím prakticky diskreditovala celou pravici kromě TOP09. To, že tento zásah bude mít razantní vliv na oblibu ODS je zřejmé. Věci Veřejné a jejich odštěpek LiDem se stihly znemožnit již před tím. Sestavení "úřednické vlády" pak bude zřejmě znamenat předčasné volby v řádu měsíců. Když jsem však přemýšlel nad situací, zjistil jsem, že jako středolevicový člověk nemám prakticky koho volit.
Předčasné volby nahrávají nejvíce ČSSD. V této straně mi je sympatický například Jiří Diensbier svým postojem na pražské radnici, kdy si stál za programem ČSSD a odmítl dělat koalici s "kmotry". Ještě sympaticky občas zní například Lubomír Zaorálek, Vladimír Špidla (který v roly premiéra selhal) a ze Zemanova křídla možná Zdeněk Škromach. Z ČSSD však dělají pro mě nevolitelnou stranu postavičky okolo pražské ČSSD, či krajská organizace v Ústeckém kraji, která má na "triku" tunely za miliardy korun z fondů EU a rovněž jejich neatraktivní program.
U SPOZ je problém podobný. Napojení na některé "kmotry" je zde zřejmé a jejich názory mnohdy spíš připomínají KSČM - tozn. konzervativní levici. KSČM, ač nejsem antikomunista, se nevymanila ještě s éry totality a jejich slovník do teď zanechává pachuť totality a jejich "ohraná písnička" připomíná spíše špatně namazaný stroj patřící so šroutu - propadliště dějin. O LEV21 Jiřího Paroubka snad ani netřeba se zmiňovat.
Ze středových stran tu je KDÚ-ČSL, která je pro mě nevolitelná díky konzervatnímu katolickému programu například ke vztahu k homosexuálům, menšinám apod.. Mezi členy Strany zelených si vážím například Matěje Stropnického nebo Jiřího Otahala. Tato strana se však bohužel nevymanila ještě z neúspěšné poslanecké éry 2006-2010 a prakticky zde situace zůstává stejná. Jde se tedy předpokládat, že by se strana po volbách přidala k pravicovému bloku což naznačovala i na svém volební sjezdu. Piráti bohužel zatím nepřekočily svůj stín amatérismu a podivné směsice názorů od levice až po přitakávání Svobodným nebo paní Bobošíkové. A pak tu jsou jednotlivci jako Táňa Fisherová. Těch si neskutečně vážím ale prostě nemají takovou tu zdravou politickou drzost. Zkrátka jsou až příliš slušní.
Zjistil jsem, že na v politckém spektru neexistuje skutečně moderní demokratická středo-levicová strana. V programu současných stran nenalezneme dbaní na transparentní politiku, zavedení prvků přímné demokracie - popřídě jejich parodii.
Pod pojmem moderní levice si představuji stranu, která nebude stěžovat život lidem zbytečnou byrokracií ale pomůže lidem v tísni. Osobně třeba nejsem ani proti rovné dani za předpokladu, že bude dost vysoká základní odpočitatelná položka, která nízkopřijmovým lidem prakticky odpustí daně a třeba stát za lidi do určité výše příjmu (například do dvou třetin průměrné mzdy) zaplatí i sociální a zdravotní pojištění. V současnosti funguje nesmyslný systém, kdy člověk s platem 13 tisíc Kč hrubého dostane ve výsledku 10 tisíc a následně jde žádat stát o přídavky na dítě, dopravu, bydlení místo toho, aby stát mu těch 13 tisíc nechal a vyhnul se dalšímu papírování, které zabere čas jak úředníkům (kteří pak nemají čas na ividuální přístup k lidem nutně potřebujíci pomoc) tak samotným žadatelům. Pro stát je výhodnější pracující člověk, od kterého sice prakticky nedostane, než aby ho živil na úřadu práce. Není třeba, aby stát demotivoval živnostníky či podniky, ale aby jim nabízel jednoduchý daňový systém s možností úlev za zaměstnání většího počtu lidí nebo zaměstnání znevýhodněných skupin a absolventů. Místo toho levice vymýšlí jakýsi složitý progresivní daňový systém, který jen všem přidělá práci.
Nechápu neustále snahu levice zbavovat se státních podniků. Směšné jsou i návrhy Jiřího Praoubka o 13. důchodech ze zisků ČEZ čímž zvýhodní jednu (pravda znevýhodněnou) skupinu obyvatel. Úplně jednodušší řešení je, pakliže stát v těchto podnicích má majoritní podíl, ovlivňovat cenu energií směrem dolů a ulehčit namísto zisků, který schrábnou manažeři, všem rodinám a podnikům platící energie snížení nákladů na energie.
Ceny rovněž můžou klesnout na železnici či u pošty, pokud dané podniky začnou fungovat efektivně a nabízet kvalitní služby. Důležitá je kvalita a ne kvantita. Lidé potřebují doručit svůj balík s 99,99% přesností a včasným doručením a nepotřebují tuny letáků nebo stírací los na přepážce. Kdyby pošta fungovala kvalitně a nepřidělávala svým zaměstancům práci nesmyslnými službami, nikdo by nemusel využívat konkurenční kurýrní služby. Kdyby vlaky byly čisté, jezdily včas a nebyly přervané lidmi a České dráhy měly na místo nakupování předražených nových souprav dostatek rekonstrulovaných vagonů, lidé by nepotřebovali využívat konkurenci či autobusové společnosti.
Důležité je, aby stát nakládal se svěřenými penězi jak měl a peníze nemizely na nesmyslných projektech v rukou "kmotrů". Nevidím mezi levicí například volání po jednotném serveru, na kterém by byly vidět všechny státní zakázky tak, aby finacování státu by bylo transparentní.
Nevidím nějaký rozumný návrh jak omezit lichvu a exekutorskou mafii. Přitom by stačilo tak málo. Ustanovit maximální možnou výši úroku, stanovit jasně co je myšleno neplacením a následně znovu stanovit maximální procento úroku v případě neplacení. V případě exekutorů by bohatě stačilo stanovit jejich odměny procentuálně zavislé na vymáhané částce, tak aby exekutoři vymáhali především velké částky a nešikonovali lidi dlužící někde (třeba i nechtíc) stakoruny.
Zkrátka současná levice je nevolitelná a nemám zas jinou možnost než v případě voleb k nim nejít.
