Příběhy netýraného muže 8

Duchovně-punkové road movie                                                                               .  

2.7.         

16:39-17:15h      

Po Praze              

Z nákupu před odjezdem na dovolenou

 

„Lidé často nemají odvahu, protože ztratili sebeúctu.“

 

Otec neměl úctu ani k nám ani k sobě. Jinak by odešel dávno. Odjel s námi na dovolenou, odkud veřejně posílal pohledy své milence.  Naštěstí měl alespoň dost úcty k tomu, že po nás nechtěl, abychom se na pohlednici všichni šťastně podepsali. Rozhádal se s přáteli, kteří tam s námi byli, takže jsme zůstali sami ve vězení narušených vztahů a ani jsme už nepředstírali dovolenkové štěstí. Šlo o to přežít s co nejmenším počtem hádek a ran. Já s ním musel spát na manželské posteli, protože maminka spala se sestřičkou na spodní palandě. Takže jsem nemohl ani onanovat, což byla v té době moje nejoblíbenější činnost.

 

„Dobrý den milenko našeho otce, jsme rádi za tu náladu, kterou jste nám připravila. Úchvatná prosluněná dovolená. S úctou vás líbá vaše rozbitá rodina.“

 

Duchovní vůdkyně říká mějte k sobě sebeúctu. Najděte odvahu řešit věci, které vás táhnou dolů.

 

Mrdat hovna, řekla by Teta Luisa.

 

Založili jsme jí když nám bylo patnáct. V době kdy to doma bylo nejhorší. Teta mi dala možnost ze sebe vyřvat všechno co se ve mě hromadilo. Navenek jsme byli slušní, patnáctiletí chlapci v tesilkách nebo levných plesnivých džínách. Ve zkušebně hovada, která ve svých textech kopulovala s celým světem a se vším tím hnusem co na něm byl. Když přišel vedoucí SSM, hráli jsme Pavla Horňáka nebo Standu s Péťou. Jakmile za ním zabouchly dveře, mrdat, mrdat, mrdat celý svět.

 

Možná mi Teta Luisa chybí. Kdyby tu ještě byla, možná bych nemusel utrácet za duchovní vůdkyni, která po mě chce, abych našel svojí odvahu a sebeúctu. Co to je? Co to je sebeúcta? Z čeho vyrůstá. Jak se kurňa pozná odvaha patnáctiletého kluka, který je pravidelně bit svým otcem a jeho matka vyhrožuje puštěním plynu? A jak se pozná odvaha čtyřicetiletého muže, který neví co od něj vlastně svět očekává?

 

Přihlásili jsme se na oblastní kolo Rockfestu. Kulturák plný mániček, činovníků SSM a kapel starších než jsme byli my. Když jsme měli přijít na řadu s našimi třemi písničkami uviděl jsem v hledišti mámu. Co tam dělá? Jak se to dozvěděla? Co chce?

Teta Luisa najednou mlčela a v hledišti seděla světice. Nevěděl jsem co budu dělat. Jediné co jsem věděl je, že máma ty texty nepochopí. Vypadni, vypadni, začal jsem na ní křičet. Prosím nečum a vypadni! Skoro jsem brečel. Brečel jsem. A to jsem měl za chvíli v písničce mrdat celej svět.

 

Nevím kdy a jak odešla. Pamatuji si jen, že nám po druhém refrénu vypli zvuk a vyvedli nás z podia, pod kterým divoce pogovalo pět oblastních pankáčů. Muselo to být úsměvné, když tři patnáctiletí chlapci pod hlavičkou SSM, kteří na svůj první sex měli čekat v průměru ještě nejméně 3 roky, na podiu verbálně kopulovali a vykřikovali slova, jejichž význam ani neznali. Vypli nás předčasně. K ejakulaci nedošlo. Tu zkurvenou dobu jsme nevomrdali. Teta Luisa zůstala pannou do konce života.

 

Domů jsem přišel za tři dny. Spal jsem v jedné šachtě vzduchotechniky a teplovodu. Ven mě dostala Teta Luisa, která řekla, abych nebláznil, že už tak mám posranej život. Máma se mě zeptala jestli mám hlad a jak dopadl koncert. Nepostoupili jsme. Na kraj jedou jiní, řekl jsem a zavřel se do samoty v pokoji, ve kterém si bratr slepoval iljušina ještě od Vánoc.

 

Dnes jsem uzavřel důležitou smlouvu. Uživí naší firmu na půl roku. Chtěl jsem to mít hotový před dovolenou a podařilo se. S Martou se teď pořád hádáme. Věřím, že to dovolená spraví.

 

-              Honzíku?

-              Ahoj mami, chtěl jsem se na něco zeptat...Pamatuješ si, jak jsem měl s klukama na střední Tetu Luisu? Jak jsme hráli na Rockfestu?

-               ....

-              Proč jsi mi nikdy nic neřekla?

-              V kolik zítra odjíždíte Honzíku?

-              Brzy ráno, ale mami já se tě na něco ptám...

-              Tak mi dej vědět, až tam dojedete. Pošli mi zprávu, ať nemám strach...

 

 

„Lidé často nemají odvahu, protože ztratili sebeúctu.“

 

Patnáct let jsem se nemiloval s jinou ženou než s Martou.

 

Jen párkrát jsem zašel do bordelu.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Tomáš Bušek | pondělí 25.11.2013 11:55 | karma článku: 9,24 | přečteno: 764x
  • Další články autora

Tomáš Bušek

Příběhy netýraného muže 14

16.12.2013 v 11:10 | Karma: 10,36

Tomáš Bušek

Příběhy netýraného muže 13

12.12.2013 v 11:03 | Karma: 11,26

Tomáš Bušek

Příběhy netýraného muže 12

9.12.2013 v 10:57 | Karma: 7,66

Tomáš Bušek

Příběhy netýraného muže 11

5.12.2013 v 11:39 | Karma: 10,48

Tomáš Bušek

Příběhy netýraného muže 10

2.12.2013 v 11:28 | Karma: 11,64