Je to nespravedlivý. Nechápu, jak mohli vybrat Bartošovu Auroru. Moje Aurora je podstatně lepší. Moje Aurora má viset ve spořitelně na náměstí a já jsem měl stát při průvodu na tribuně. Bartoš je kretén, když stál vedle generála, tak čučel jak debža a já musel šlapat s ostatníma v průvodu. Ale nakonec to bylo dobrý. Měli jsme skobičáky a bouchali jsme balonky, honilo se hlavou cestou do školy Radku Baborovi (10let; 3.místo v okresním kole Dukelského závodu branné zdatnosti; na vysvědčení dvě dvojky), když vztekle kopal do kamínku před sebou.
Zatímco jeho spolužák Pavel Bartoš (10let;třídní pokladník; na vysvědčení jedna dvojka z matematiky)byl plně zaneprázdněn svojí láskou a rozjímal se svými vzory. Vinetů, ty víš co to je láska. Co se ti stalo s Rybanou, to bylo krutý. A Old Šetrhendovi zabili Nšoči. Mě Šárku Térovou asi nikdo nezabije, ale nevím jak jí mám říct, že jí mám rád. Třeba Sandokan to měl jednoduchý. Ten udělal pro Marianu hrdinský činy. Bil se s Brukem, aby ochránil její čest. Ten jí nemusel vysvětlovat, že jí miluje, na tom hrdinství to bylo vidět, ale co mám dělat já, když miluju Šárku Térovou. Říct holce, že jí máš rád, je to nejtěžší na celým světě.
Nejlepší by bylo, kdybych s ní mohl dneska stát u pomníku. Rád bych s ní stál, plánoval si cestou Bartoš nešťastný ze své lásky.
Dneska stojíme u pomníku. Máme před školou pomník neznámýho vojína. Nevím jestli je tam přímo pochovanej, ale každej rok u něj stojíme v pionýrskym kroji, přemítal Babor při dalších a dalších kopech do kamenů po cestě. Kdyby tam byl, bylo by to hustý, to vlastně stojíme nad mrtvolou prolezlou červy. Vždycky stojíme dva, každej z jedný strany. Těším se na to. Asi to muselo být blbý padnout na konci války, ale aspoň je užitečnej, protože když je devátýho května, tak tam stojíme, nemusíme se učit a můžeme celou hodinu co máme stráž prokecat. Doufám, že budu s Rotrem jako loni. Sice bolí ruka, jak musíme pořád pionýrsky zdravit, když jde někdo okolo, ale stejně je to dobrý.
O něco později soudružka Jana Štěpánová (47 let, ředitelka ZŠ Jana Švermy v Berouně) prožívala až euforické vnitřní pocity z krásného dne. Květen je krásný měsíc. Miluji vůni šeříků. Miluji ty oslavy, kdy můžeme být venku v průvodu a dýchat čerstvý vzduch. Miluji tuto dobu na konci jara, sluníčko, vůně a recitace básní.
Ty vole, vono je to podle abecedy… Já budu stát s Bartošem. Zděsil se po příchodu do školy Babor.
Tak to nevyšlo. Stojím s Baborem. Prožíval tiše a hluboce své zklamání Bartoš. Šárka bude stát s Vackovou. Jediná šance je ta Aurora.
Okolo jedenácté hodiny se soudružka ředitelka stále vnitřně tetelila a kochala ve své májové náladě. Dnes je opravdu krásný den. Byla jsem se podívat v 7.C na hodině zpěvu. Zpívali opravdu nádherně, zvláště děvčata, chlapci mají v tomto věku trochu hendikep. Pusť vsigda budět solnce se jim opravdu povedlo. Měli bychom to zařadit na některou besídku.
Bartoš s Baborem si mezitím uvázali pionýrský šátek do řádné jedničky a zaujali stráž nad mrtvým neznámým vojínem.
Šárka Térová je kráva!!! A ty jsi debil, co neumí ani vystříhnout Auroru!
Debžo!
Térová je kráva a ty jsi do ní zamilovanej.
Vinetů stůj při mně. Tohle je okamžik pro hrdinský čin, rozhodl se Bratoš. Postavím ho za tu opovážlivost k mučícímu kůlu. Počůrám ho, jako indiáni čůrali na své nepřátele smradlavé skunky. Teď si Šárko zasloužím tvojí lásku!
To je krásný den. Musím si otevřít okno, nadýchat se vzduchu, slunce a šeříků… rozhodla se soudružka ředitelka euforicky tančíc k oknu.
Oba dostali dvojku schování, byli vyloučeni z pionýra a Bartošovi odstranili Auroru ze spořitelny na náměstí. O domácím výprasku a zákazu televize se není potřeba rozepisovat. Soudružka ředitelka nikdy nepochopila, že šlo o čest Šárky Térové. Nechápala, že Bartoš močil na smrdutého skunka a skunk Babor mu to oplácel. Soudružka ředitelka viděla dva pionýry v kroji se vzorně uvázaným šátkem na krku, který každý z jedné strany močil na pomník neznámého vojína, u kterého měli držet stráž.
Šárka Térová je spokojená. Maminka jí pohladila a hrdě se na ní usmála. Její Aurora visí na náměstí ve spořitelně. Namísto Aurory Pavla Bartoše.
