Brněnské nakladatelství, od kterého jsem si před pár dny objednala přes internet knihu, mi vyrazilo dech. Zvyklá na nejrůznější fígly internetových (i jiných) prodejců, jak ze zákazníka vytáhnout co nejvíce peněz, čekám od všech obchodníků spíše to horší. V tomto případě mě zaskočila hned dvě překvapení. A obě byla pozitivní! Což je vlastně překvapení třetí.
Na základě recenze na knihu Indická nevěsta (coby „nejlepší norský kriminální román všech dob“ získala ocenění Times Book Award) jsem si na webových stránkách příslušného nakladatelství chtěla najít detaily o vydané knize a časem ji i koupit - až se dostanu do kamenného knihkupectví. Zpravidla se totiž nevyplatí objednávat knihu za necelé tři stovky, když za dopravu zaplatíte ještě asi sto padesát korun navíc. A tak jsem málem spadla ze židle, když jsem zjistila, že toto nakladatelství si žádné takové poplatky neúčtuje. Prostě si objednáte knihu a zaplatíte pouze její cenu. Žádná přirážka. Samozřejmě jsem knihu objednala.
Druhé překvapení mě čekalo při přebírání balíčku. Nic jsem totiž neplatila. S paní pošťačkou jsme trochu řešily, jak to přijde, že do ruky dostanu zboží jen tak bez placení. Ona předpokládala, že jsem již cenu uhradila přes internet, ale to nebyl ten případ. Doma jsem z balíčku vytáhla složenku s údaji k zaplacení. A znovu jsem zírala. Takže oni nejen že neúčtují žádné poplatky navíc, ale dokonce mi pošlou zboží a nepředpokládají, že jim nezaplatím. V dnešní době až k neuvěření. Tak jsem zasedla k počítači a okamžitě poukázala peníze. Styděla bych se, kdybych se měla zpozdit s placením o jediný den.
Jsem různými nákupy a reklamními akcemi vycepovaná ke skepticismu a očekávání, že mě všichni chtějí nějakým způsobem zkásnout. Někdy více, někdy méně zdvořile a nenápadně. Docela otrlí jsou v tomto směru mobilní operátoři. Když ptáčka lapají… Ale jakmile nehrajete podle jejich pravidel, je zle. Jedinkrát jsem zapomněla dát příkaz k úhradě měsíčního vyúčtování (přibližně tři sta korun), což se mezi mnoha dalšími poplatky a platebními příkazy prostě stát může, a okamžitě jsem obdržela SMS zprávu s výčtem všech sankcí, které mi z jejich strany hrozí (včetně doživotního odpojení ze sítě a popravy za svítání).
Existují ovšem i výjimky. Když jsme neproplatili předplatné novin (teď to vypadá, že jsme notoričtí neplatiči - s manželem jsme si jen každý mysleli, že to zařídil ten druhý), přišel naopak velmi slušný dopis, který připomínal dlužnou částku s poznámkou, že k opomenutí v záplavě jiných složenek a povinností může dojít. Hádejte, který přístup se nám líbil více. Samozřejmě to v obou případech byla naše chyba, ale to na věci nic nemění. I k neplatiči se lze, alespoň z počátku, chovat slušně.
Takže postup výše zmiňovaného nakladatelství je pro mě zjevením, na něž chci upozornit (alespoň čtenáře severských detektivek, na jejichž vydávání se specializují). Uvědomila jsem si, že už jsem všemi obchodníky tak „vycvičená“, že paradoxně tento laskavý a vstřícný přístup k zákazníkům vůbec nevnímám jako normální. Moc na mě nezbohatli, ale získali nového zákazníka.
Doplnění 18. 01. 2012, 20:50 - Název nakladatelství záměrně neuvádím (nejde o reklamní text), ale na základě uvedených informací lze dohledat.
