Sprchuju se, v samoobsluze nekradu a fotbal hrát neumím

Pravděpodobně jste zaregistrovali kontroverzi kolem kocoura Mikeše, či přesněji kolem polemiky týkající se rasistických stereotypů obsažených v tomto díle. Skvělým příspevkem do diskuse, která se na toto téma rozpoutala, je článek Fabiana Golga „Češi smrdí“ publikovaný na serveru Britské listy, provokativní hned v několika rovinách, který mě pobavil, poučil a také přiměl napsat tento svůj příspěvek.

Když jsem jednou relaxoval v tureckých lázních v tureckém Eskisehiru, stačilo zmínit, že jsem z České republiky, a ačkoli turecky neumím, dokonale jsem rozumněl okolorelaxujícím, kteří se začali předhánět v tom, kdo zná více našich fotbalových hráčů a týmů. Nedávno jsem pro změnu dělal rozhovor s islandským hudebníkem, který mi na dotaz, co ví o naši zemi, pohotově sdělil, že máme skvělý fotbalový tým. Vzpomněl jsem si u toho na potupnou porážku, kterou jsme před časem utrpěli s Ázerbájdžánem, ale chápu, že takový islandský rockový kytarista pravděpodobně až tak detailní znalosti nemá a ty povrchní staví na pověsti, o kterou se zasloužili pánové jako Plánička, Masopust, Panenka a která hraje v tomto případě v náš prospěch.

Na zcela opačné pověsti jsme mohli stavět při návštěvě Rakouska krátce po pádu železné opony. Traduje se, že tam v obchodech dokonce visela upozornění ve smyslu „Češi, prosíme, nekraďte." Ačkoli jsem žádné takové neviděl, pamatuji si nedůvěryhodné pohledy našich sousedů, které se pravděpodobně zakládaly na zkušenostech s jejich čerstvě nabytými spoluobčany z demokratického světa. Vysvětlovat každému na potkání, že opravdu nikde nehodlám nic ukrást, samozřejmě nemělo cenu, to by uspělo nejspíš jen jako námět na scénku podobnou té, ve které Mr. Bean ukazuje nechápajícím účastníkům jednání, že má suché kalhoty.

Jiní pánové v jiné zemi se svým mrzkým přístupem k hygieně zaloužili o to, že se Češi dostali i do brazilské portugalštiny. Opravdu doporučuji přečtení článku pana Golga, ona seberefexe se občas hodí i tam, kde byste to nečekali.

Před časem u mě na několik nocí zůstávali kolegové z jedné brazilské kapely. Na základě čerstvě nabytých informací si mohu jen zpětně domýšlet, zda si o mně mysleli, že jsem prase, protože se sprchuju o 20 minut méně, než bych měl, nebo zda byli překvapeni, že se vůbec sprchuju, případně, že sprchu doma vůbec máme. Každopádně až příště nějací Brazilci přijedou, raději to se spotřebou vody i mýdla budu dočasně přehánět, prostě abych neudělal špatný dojem. Sám se do Brazílie nechystám, ale kdyby tam snad ode mě čekali, že umím hrát fotbal a že se nebudu sprchovat, pak je v prvním případě nepochybně zklamu a v tom druhém snad trochu potěším, i když usuzuji, že srovnávat se s Brazilci stejně nemá ani v jednom ani v druhém ohledu cenu.

Češi už v Rakousku nějakou dobu v samoobsluhách nekradou, takže se tam na nás snad přestali dívat jako na zloděje. Pokud bude česká fotbalová reprezentace pravidelně prohrávat s Ázerbájdžánem, pravděpodobně brzy ztratí reputaci kvalitního fotbalového týmu. Jak je to s tou hygienou, to osobně nevím, ale vím, že pokud nechci smrdět, musím se koupat. Implikace tohoto hypotetického imperativu pro různé národnostní či etnické skupiny a s nimi spjaté stereotypy si již jistě každý odvodí sám.