Mizející světy
Copak to jde? Vlastně ne. Potichu otevírám další dveře. Slyším tikat hodiny a z velkého okna v hale prosvítá pomalu a nesměle trocha slunce, jakoby bylo taky tak zvědavé a nedočkavé, jako já. Slyším ticho, takže dál nejdu.
Pomalu se svlékám v předsíni s velkým oknem a usedám do ušáku, který tak miluje. Jsou tady dvě křesla. Dvě naproti sobě. Když jí předčítám, dávám je blíž k sobě, aby na mě viděla a dobře slyšela každé slovo. Špatně slyší. Teď, když musím v její přítomnosti nosit ústa zakrytá, mi téměř nerozumí. Musím křičet. Je velmi obtížné udržet laskavý tón hlasu, když řvete, aby vás ten druhý uslyšel. Je neskutečně těžké naučit se usmívat a povzbuzovat očima, když vás ten druhý nevidí celou. I když ona reaguje velice dobře na cokoliv. Někdy až moc. Kdykoliv na chvíli utichnu, abych dala odpočinout svým hlasivkám, okamžitě se mě ustrašeně a ustaraně vyptává, jestli jsem smutná, nebo se zlobím. Je jako malé dítě, které pořádně neumí mluvit, jen cítí z mého chování, gest, tónu hlasu. Už mě hodně věcí naučila. Její nemoc ji pomalu navrací do dětských let. Je pro ni obtížné obout si boty, vyčistit si zuby a už se neumí sama převléknout.
Je zvláštní vidět ženu, kterou znáte od malička, jako usměvavou a veselou plnou života, jak se scvrkává a uniká do svého světa, kterému nikdo nerozumí. Babička….
Vždycky ráda vařila. Milovala vaření a že jí to panečku šlo. Byla vyhlášená kuchařka. Když jsem k ní jednou odpoledne přišla, stála za skleněnými dveřmi, čekajíc na můj příchod a se slzami v očích mi sklíčeně oznámila, že už neumí vařit. Trvalo mi hodně dlouho, než jsem jí uklidnila a vymyslela na večeři pomazánku, do které mohla alespoň loupat vajíčka, která pak příborovým nožem nakrájela s na malé kousky. Vypadala spokojeně. Pořád jsem zdůrazňovala, jak jí to dobře jde. Konečně se uklidnila a pokusila se namazat pár krajíců. Nechala jsem ji. Co z toho, že nevypadaly exkluzivně a pomazánka se patlavě trousila po talíři, kuchyňské lince i po ní samotné. Usmála jsem se. Moje babička, která mě učila mluvit a způsobně jíst, vypadala, jako to upatlané mimino, kterému předložíte jeho první příkrm v životě. Taková radost. Tohle se stalo v době, kdy byl svět ještě v pořádku a nemusela jsem mít v její přítomnosti zakrytá ústa. Vrazila jsem jí velikou pusu a ona se po mnoha týdnech nadšeně usmála. Snědly jsme tehdy každá dva krajíce.
A teď pořád spala. Seděla jsem v křesle, nastavovala zatím volná ústa a tvář slunci, které se už dralo oknem dovnitř naprosto neomaleně a drze, aby svými hřejivými paprsky prozářilo všechny chmurné myšlenky, které mě občas napadaly. Nedokázala jsem už ani číst, při čekání, až se probudí. Pořád vzpomínám na všechny krásné chvíle, které jsme spolu od mala prožívaly. Dělá mi to moc dobře. Tonoucí se stébla chytá, to už vím dávno. Občas se topím. Bezmocně sebou plácám, jako ryba na suchu, snažíc se uvidět v jejích nepřítomných očích jiskry naší společné minulosti. Pořád jí vyprávím, co jsme spolu dělaly. Často jen pokyvuje hlavou, usmívá se a velké hnědé znaménko na pravé tváři mi připomíná, že je to pořád ona. Moje milá babička. Někdy se stává, že zapomene na moje jméno a jindy zase rozzářeně volá, jmenuješ se Brigita, je to tak?
To jí pak nadšeně tisknu ruku a snažím se nebrečet. Jen si na to vzpomenu, už zase bulím. Teď můžu. Teď tady ještě není. Předsíň je zalitá sluncem a já z ložnice slyším její typické hekání, když vylézá z postele. Zakrývám si obličej, umývám ruce, ať na ní můžu bezpečně sahat a jdu jí vstříc.
Nemám čas ani chuť polemizovat nad účinností roušky, či nesmyslností vládních nařízení. Nemůžu ji nechat samotnou. Je vzhůru a začíná nový den, ve kterém se její svět o kus vzdálí tomu mému, nebo je to obráceně? Dva, souběžně mizející světy. Po každém zániku však přichází znovuzrození…Krásné ráno Babičko….
Brigita Tóthová
Úklid
Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.
Brigita Tóthová
Ráno
Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.
Brigita Tóthová
Bezkafí
Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.
Brigita Tóthová
Alice
Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.
Brigita Tóthová
Blikající myšlenky
Když jsem se probudila, byla ještě tma. Probouzím se velmi brzy. Jako bych nechtěla něco propásnout. možná je to tím, že mám lehké spaní a hned z rána se kolem mě prohání kočky. Ve tmě přichází myšlenky na všechno možné.
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Přes Česko přecházejí bouřky. Zaměstnaly hasiče, v Brně čerpají lagunu
V pátek se na většině našeho území objevují přeháňky, místy i bouřky. Bouřky mohou celou ČR...
Pavla propustili z nemocnice do domácí péče. Spadl v malé rychlosti, řekl Hrad
Prezident Petr Pavel byl po jednodenní hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) propuštěn...
Náklaďák na D2 vrazil do vozu v konvoji německé armády, dva lidé se zranili
Nákladní vůz na dálnici D2 narazil v noci na pátek do doprovodného vozu konvoje německé armády,...
Foto měsíce ukazuje Velikonoce na Slovensku, zachytil je Michal Sváček z MAFRY
Porotu soutěže Foto měsíce Czech Press Photo v dubnu nejvíce zaujal snímek fotografa Michala Sváčka...
Prodej pozemku se stavbou k demolici, Vratimov
U Padolu, Vratimov, okres Ostrava-město
2 500 000 Kč
- Počet článků 95
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 576x
Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.
Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz
Vítejte u mě