Jiná láska....

Nikdy nevíme kdy a jakým způsobem se s ní setkáme. Ani jak bude vypadat.  Jestli bude mít květinově růžové šaty, nebo černý závoj, pod který dlouho neuvidíme. Co na tom záleží. Hlavně ať je a je skutečná.

Seděla ve vlaku a hladila se samovolně po ruce, za kterou ji před chvílí ještě držel. 

Blaženě se usmívala a nevnímala okolní svět. Tak jako po každém jejich setkání. 

Už dávno přestala počítat a vnímat, jak dlouho se potkávají.

Nebylo to důležité.

Potkávali se každou sobotu. Jednou přijel on, jindy zase ona.

Ta pravidelnost ji velmi uklidňovala a dávala jí pocit, že to nikdy neskončí.

 

Poprvé se uviděli jednoho letního večera, když se sama procházela ulicemi. Milovala to. 

Obzvláště, když se ve městě konal nějaký venkovní koncert, nebo divadelní představení. 

Vyrážela sama do ulic, nasávala atmosféru, popíjela růžové víno a k tomu si ukusovala tu nejlepší černou čokoládu.

Posedávala u řeky, nebo na trávě v praku a vnímala zvuky, hlasy a rozhovory.

Ten večer se pro ni všechno změnilo.

 

Když kráčela jednou uličkou směrem ke kostelu, aby stihla to nádherné zvonění zvonu, upoutala její pozornost fotografie držících se rukou v nadživotní velikosti, která stála před uměleckou galerií, kterou právě míjela.

Propletené prsty na rukou ji tak fascinovaly, že musela zastavit. Stála a dlouze hleděla na ruce plné laskavého dotyku. 

Okamžitě se jí v hlavě rozběh příběh, který se mohl těm dvěma držícím se lidem odehrát. 

Přestala vnímat prostor a čas.

Stála a nasávala tu výjimečnost spojených lidských rukou, zvonění kostelního zvonu a hřejícího podvečerního slunce.

Z jejího rozjímání ji vyrušil až jeho hlas.

 

Fotograf, který vyfotil tuhle nádheru, měl právě u nich ve městě vernisáž své výstavy, a když vyšel na chvíli ven, aby se nadýchla čerstvého vzduchu, uviděl ji zírat se slzami v očích na svůj výtvor.

Vůbec netušila kdo je. 

Oslovil ji, pozval dál a teprve až v průběhu toho krásného večera pochopila, že je to právě on, kdo dokázal zachytit tolik lásky v obyčejných věcech, jako je pohlazení, objetí, či podání ruky.

 

I když opravdu to jsou obyčejné věci? Kdy ji naposledy někdo objal, pohladil, nebo políbil?

Skutečnost, že si nemůže vzpomenout ji šokovala a rozesmutnila zároveň. 

Tak dlouho už byla sama, protože se po svých všech vztahových karambolech rozhodla přestat si donekonečna ubližovat v nefunkčních vztazích.

Přestala věřit. Zůstávala ve své bublině relativního bezpečí, potkávala se s přáteli, trávila hodiny v práci s jinými lidmi, kteří na tom byli daleko hůře, nežli ona.

To ji velmi posilovalo. Už dávno nekňourala a nelitovala. 

Snažila se zapomenout a vytěsnit ty pocity štěstí a radosti, které může člověk prožívat, když je zamilovaný.

 

Toho večera spolu zůstali jen sami dva v opuštěné galerii, růžové víno zbořilo všechny zdi ostychu a studu mezi nimi. Když zavřeli, pokračovali dál ulicemi. 

Vzal ji na střechu jednoho nákupního centra. Koukali na hvězdy a vzájemně si povyprávěli své životní příběhy. 

Ta noc byla nekonečná. Smáli se i plakali, objímali se a dokonce si zatančili u hudby, kterou pouštěl z mobilu.

Ten večer se poprvé milovali. 

Když ráno koukali spolu na východ slunce, myslela si, že tím to všechno končí a už ho neuvidí. 

Tak to bylo vždy.

Vědomě zastavovala v hlavě všechny otázky a možné příběhy s ním spojené.

Věděla jak se jmenuje, znala jeho skličující a bolavý příběh, tak jako on její.

Doprovodil ji na vlak a zůstal stát němě na peróně, než vlak odjel a s ním i ona.

Už tehdy se s ním rozloučila.

 

O to víc ji překvapila jeho zpráva, kterou jí po týdnu napsal, kde bylo napsáno místo a čas dalšího setkání. 

Nic víc. Jen na závěr hladící a kulaté "Moc prosím".

 

Tím začal koloběh jejich společných jednotýdenních setkávání.

Trávili spolu vždy celý den a noc, pili kávu, chodili na výstavy, do divadla, na koncerty, četli si společně knihy, hodně ji fotil, milovali se v lese, u řek a na vrcholcích hor.

Celý den si povídali o tom, co během týdne prožili a jak se u toho cítili.

Už dávno se uklidnila a žila si celý týden svůj život. 

Naplno a šťastná, protože věděla, že ho zase uvidí.

Už dávno se netrápila tím, že sním není každý den, nemají rodinu a děti. 

Věděla, že každý si prožili tolik bolesti, která jim brání mít to jinak, než to právě společně dokázali prožívat..

Dávali si maximum všeho, čeho byli schopní.

Maximum polibků, objetí,emocí a sdílení.

I když nemluvili o lásce a nikdy jí neřekl, že ji miluje, věděli to oba.

Je to láska.

Veliká, hluboká a žitá.

Jiná než doposud.

Tak zase za týden.......

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Brigita Tóthová | úterý 8.5.2018 7:14 | karma článku: 10,39 | přečteno: 368x
  • Další články autora

Brigita Tóthová

Úklid

Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.

2.4.2023 v 8:09 | Karma: 10,31 | Přečteno: 283x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Ráno

Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.

30.3.2023 v 9:43 | Karma: 7,85 | Přečteno: 204x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Bezkafí

Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.

29.3.2023 v 11:00 | Karma: 10,77 | Přečteno: 295x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Alice

Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.

28.3.2023 v 7:03 | Karma: 11,90 | Přečteno: 362x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Blikající myšlenky

Když jsem se probudila, byla ještě tma. Probouzím se velmi brzy. Jako bych nechtěla něco propásnout. možná je to tím, že mám lehké spaní a hned z rána se kolem mě prohání kočky. Ve tmě přichází myšlenky na všechno možné.

25.3.2023 v 6:31 | Karma: 5,19 | Přečteno: 161x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

Opozice vytýká Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi stráví v průměru 21,5 roku

29. května 2024  6:06,  aktualizováno  10:20

Přímý přenos Poslanci opozičního ANO se přou s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL...

Hořící harvestor zaměstnal hasiče, požár způsobil škodu za 1,8 milionu

29. května 2024  10:19

K hořícímu harvestoru do Jindřichovic pod Smrkem vyjížděli v úterý po půl desáté večer...

U Cholupického tunelu hořela dodávka, požár omezil dopravu na Pražském okruhu

29. května 2024  10:09

V blízkosti Cholupic na Pražském okruhu hořela ráno dodávka. „Plameny máme pod kontrolou, v době...

Meta začíná trénovat svou AI na lidech. Omezuje to ochranu dat, říká právnička

29. května 2024  9:22

V Evropské unii (EU) budou od konce letošního roku platit nová pravidla o regulaci umělé...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 95
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 576x
Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz

Vítejte u mě

Seznam rubrik