Proč u někoho z nás proběhne koronaviróza jako sotva patrná rýmička a kašlíček a proč někteří z nás umírají, aniž bychom jim dokázali pomoci?
Co je příčinou toho, že někteří z nás koronavirózu bagatelizují a jiní jsou z onemocnění vyděšeni? Proč u někoho je průběh onemocnění mnohem mírnější než průběh chřipky, a tak mírný, že ani lékař nepomyslí na koronavirózu? A proč někdy jsme jen pasivními svědky vysoce rychle smrtícího onemocnění? Proč se obáváme dvoufázového onemocnění, které začíná zcela nenápadně, a náhle dochází k prudkému zhoršení s nezadržitelnou smrtností?
Již několik měsíců se o tom píše v odborné literatuře, že dochází k selhání imunitního systému. Ale tento problém, který zjišťujeme u koronavirózy, známe již dávno. Takovýto průběh známe ze streptokokových infekcí. Tělo si udělá proti infekčnímu agens protilátky, stav se vyléčí, ale po několika měsících až letech se náhle objevují následky v podobě reumatických zánětů kloubů, srdce a dalších orgánů, které se obtížně léčí.
Co je příčinou této druhé fáze? Tělo si proti streptokokové infekci dělá protilátky a po určitém čase se imunitní systém zfamfrní a začne tvořit protilátky proti protilátkám. Vznikají imunitní komplexy, které se různě po těle ukládají.
Proti tomu se bráníme včasným přeléčením streptokokové infekce antibiotikem, čímž snížíme tvorbu protilátek na nejnižší potřebnou mez. U koronavirózy je problém obdobný, ale jen s tím rozdílem, že proti koronaviru nemáme antibiotika. A tyto protilátky proti protilátkám omezují obranu organizmu vůči koronaviru, a tím dochází k rozvoji často až neléčitelného zánětu plic.
Jaké je řešení prevence naší smrti, když nemáme antivirotika? Snížení dávky přijatých virů, aby reakce imunitního systému nebyla tak masivní. Proto se vyhýbám větším sešlostem lidí, nosím roušku, opakovaně si desinfikuji ruce a podstatně častěji větrám. A čekám, až bude vakcína pro mne dostupná.
