Parlament jsem vždy považoval za zákonodárný sbor, který máme proto, aby tvořil zákony. Jeho proměnu na bitevní pole v zájmu ukořistění moci ve státě považuji za scestnou!
Již opozici minulé vlády jsem kritizoval, pokud jejich kritika vlády nebyla věrohodná a neodpovídala realitě. Ale to, co provádí současná opozice, to už vnímám jednoznačně jako destrukci státu. Opozice soustavně ochromuje parlament, aby nemohl tvořit zákony.
Měl jsem takovou naivní představu, že poslanci jsou ve sněmovně proto, aby zákony, které tvoří, byly co nejkvalitnější. Člověk je omylný. A tak bych očekával, že pokud vládní poslanci z nějakého (třebas i ideologického) důvodu něco přehlédnou, může to opozice pomoci opravit již v dolní komoře a nemusí se čekat na opravu Senátem, natož to dávat k Ústavnímu soudu.
Ale realita je jiná! Opozice „spolupracuje“ tak, že místo projednávání zákonů nekonečné hodiny přednáší o nesouvisejících záležitostech, aby zabránila projednávání zákonů. A když už přednáší potenciální úpravy zákonů, tak je nepřednáší v zájmu opravy tvořeného zákona, ale v zájmu destrukce státní ekonomiky a destrukce vlády. Pokud by vládní politici tyto agresivně předkládané populistické změny přijali, hrozil by krach státních financí. Překvapuje mne, jak veliká řada jednodušších lidí tyto triky nedokáže prohlédnout.
Tento úporný boj o moc, dávající přednost destrukci financí a destrukci vlády před vizí budoucnosti, vnímám jako hluboce zhoubné varování zejména v dnešní době, kdy již desetiletí od rozpadu Sovětského svazu žijeme v hybridní válce s agresivním, ruským imperialismem. Dokonce některé strany u nás jakoby spoléhaly na tu ruskou hybridní válku jako na pomocnou ruku. Připomíná mi to poválečnou dobu, kdy došlo ke komunistickému puči ve Vítězném Únoru.
Podmínky vnímám jako velmi podobné. Opět ležíme geopoliticky na území zájmu Putinova Ruska, které nás navíc prohlašuje za úhlavního nepřítele. Díky komunistické setrvačnosti v myšlení a díky hybridní válce řízené ruskými tajnými službami, je u nás třetina občanů podléhajících proruskému alternativnímu myšlení. Dokonce jsou u nás strany vyzobávající své voliče v těchto řadách jednodušších občanů, kterým podřizují i svoji rétoriku.
Komunistická strana vznikla v Praze v hospodě U kaštanu v roce 1921 sloučením anarchistických stran s radikálními socialisty. Současné naše strany opírající se o občany s alternativním myšlením se svým lhaním a zvláštním lhaním typickým pro komunistické myšlení se posouvají od pozice populistické k anarchistické.
Naše současná opozice se uchyluje k populistickým lžím a mystifikujícím podvodům tak obratným způsobem, že veliká část společnosti jde bezhlavě za ní, jak krysy za Andersonovým pištcem, a nedokáže rozpoznat dezinformace od pravdy. Jde hlavně o lidi právě podléhající alternativnímu myšlení vytvořenému na podkladě ruské hybridní války.
Opozice zneužívá sebemenšího pochybení vládních poslanců k nenávistnému šikanování a vyzývání k pádu vlády a k protivládnímu jednání. Pro opozici destrukce státu nic neznamená. Jde jen o totální vítězství a ovládnutí našeho státu.
Zvláště mne znepokojuje na nejrůznějších diskusích bezhlavá nenávist vůči všem kritikům opozice a vůči pomáhajícím Ukrajině v jejich spravedlivé ochraně území proti ruským agresorům, což bývá spojováno s nenávistnou agresí vůči evropské unii a vůči obranné Severoatlantické alianci. Ten postkomunistický narativ rozvíjený ruskou hybridní válkou, včetně nenávisti vůči Americe, je u nás stále živější
Dovedete si vůbec někdo představit, že by tato parta lidí zvítězila ve volbách? Jak by nám vládla? Když dnes prohlašují liberální demokracii za totalitu, popírají existenci občanských svobod a právní stát je pro ně cizí pojem? Nevím, zda jsou schopné dnes provést Vítězný Únor, ale v mnohém se podobají komunistické straně!
Pokud to vidíte jinak, tak vám to neberu. Také bych se rád mýlil!
