Jako u všech teplokrevných živočichů je teplota našeho těla regulována. Centrum regulace je v mozku. Zde je nastavena určitá výše naší normální teploty.
Pokud teplota našeho těla je vyšší než nastavení v mozku, vyrovnává se s tím naše tělo pocením. Pot na naší kůži se odpařuje a ke svému odpaření potřebuje energii, kterou získává odebíráním tepla z povrchu našeho těla. Tím se naše zvýšená teplota snižuje na teplotu nastavenou v mozku.
Naopak při prochlazení, kdy teplota našeho těla je nižší než její nastavení v mozku, zvyšuje se napětí našeho svalstva postupně až ke třesu. Tento třes je vlastně též svalová práce, při které se uvolňuje energie, a teplota našeho těla se opět s nastavenou teplotou vyrovnává.
Tyto základní mechanismy v těle, které umožňují kolísání naší teploty v rozmezí optimálním pro činnost našich orgánů, nám umožňují přežití.
K podchlazení dochází při našem dlouhodobém pobytu v chladnějším prostředí, zejména při zvýšené vlhkosti vzduchu (od podzimu do jara, i když nemrzne), ale i při zvýšeném proudění tohoto chladného vzduchu při větrném počasí. Prochlazení urychluje též, pokud jsme zpoceni a nemůžeme se hýbat. Třeba při úrazu na lyžích. Na podchlazení reagujeme třesem celého těla a po vyčerpání energetických zásob dochází k blaženému umírání. Jsme apatičtí a spokojení se vším. I se smrtí.
Přehřátí nám hrozí při zvýšené fysické aktivitě a při pobytu v horkém prostředí, zejména pokud je bezvětří nebo je vzduch zvýšeně vlhký. To jsou stavy, kdy je snížena možnost odpařování našeho potu na kůži a tím snížena možnost regulace naší teploty. Proto v našich klimatických podmínkách máme v místnostech různé větráky a v tropech při přehřátí ve vlhkém vzduchu pralesa naopak musí pro své přežití (pro nás paradoxně) topit, aby snížili vlhkost vzduchu a umožnilo se tak opařování potu z kůže.
Při různých infekčních onemocněních se v našem těle tvoří mediátory zvané Pyroxeny, zvyšující nastavení teploty v mozku na vyšší úroveň. Zvýšená teplota našeho těla do jisté míry pomáhá obraně našeho organismu při virózách. Proto při teplotách do 38 stupňů většinou neužíváme léky snižující v mozku nastavení teploty k normě. Jde o Paralen, Acylpyrin a podobné preparáty.
Při infekcích, když máme horečku, je nejdříve pyrogeny v mozku nastavená teplota vyšší než je teplota našeho těla. Proto je nám zima a při prudkém vzestupu nastavení teploty dojde k třesu svalstva, čímž si tělo svoji teplotu zvyšuje. Proto pro horečku máme též pojmy zimnice a třesavka. Ve druhé fázi, kdy tělo již má zvýšenou teplotu a nastavení regulace v mozku již klesá, vzniká pocit přehřátí a my se potíme, aby se teplota našeho těla vyrovnala jejímu sníženému nastavení v mozku. Tuto fázi můžeme urychlit Acylpyrinem nebo Paralenem.
A na závěr ještě otázka, jakou roli hraje alkohol v regulaci naší teploty. Protože často slyšíme, že alkohol je dobrý na zahřátí. Alkohol v přiměřené dávce zvyšuje prokrvení kůže. Tím urychluje výměnu teploty našeho těla se zevním prostředím. V chladném prostředí urychluje ztrátu tepla, v teplém prostředí může umožnit příjem sálavého tepla přes kůži. A tak pokud si po prochlazení dopřejeme při pobytu v teplé místnosti u roztopených, sálajících kamen horký nápoj s příměsí alkoholu, lze to jen doporučit, není-li nějaká zdravotní kontraindikace. Alkohol přijatý v chladném prostředí je naopak rizikem. Vyvolává pocit tepla, ale urychluje prochlazování těla.
MUDr. Bohumír Šimek
Pro moje pacienty
