Příslib jarního slunce

Když tě políbí jarní slunce, prozáří tvoje tělo a naplní ho touhou po životě, lačníš otevřít druhý život a naplnit jej ke vzájemné radosti a vzájemnému štěstí.

Není novoroční políbení jako novoroční políbení. Je jich tolik, že je ani nevnímáš. A najednou tebou projede něco, co nečekáš, co tě naplní k prasknutí. Zlatavý andílek se dotknul tvých rtů…

A když večer znaven uléháš do lůžka a usínáš, náhle je andílek s tebou a ty cítíš její rty na svých rtech a její kůžičku na kůžičce své hrudi a tvoje tělo slastně rozechvívá bolně šťastné chvění, které ve svém věku již jsi dlouho necítil, chvění, které se tě drží a drží snad celou noc.

A když ráno ti zářící slunko přináší ranní probuzení a jeho paprsky začínají prohřívat tvoje lůžko a tvůj sen se rozplývá v realitě, přitulíš se ke svojí ženě, abys zúročil andělské naplnění. A když svoji ženu políbíš spolu s ranním sluníčkem a ona tě přijme jako pomilováníhodného…

Život je krásný, Pane Bože, život je krásný. Díky!