Levou ruku mám opálenější než pravou. Jak je to možné? Pokusme se o nové, úsměvné laické vysvětlení rozdílů mezi politickou pravicí a levicí k pochopení prostých. Naši politici nám to poněkud zašmodrchali.
Moje levá ruka je poněkud zchromlá. Polyneuropatie. To už všichni znají. Když polyneuropatie začíná na nohou, může člověk zaškobrtnout a upadnout, pokud někdo padajícího člověka nezachytí. Mně se polyneuropatie rozjela především na levé ruce. Chybí v ní cit a bolí při dotyku s jakýmkoliv předmětem. Zatím co chybění čití je trvalé ve dvou dermatomech, v pátém a šestém, bolest se nepředvídatelně stěhuje jako cestující kostižer.
A důsledek je očekávatelný. Stromy jsem motorovou pilou ještě rozřezal na špalky a na štípačce je rozštípal, ale nyní pracuji převážně pravou rukou. A levá ruka se jen tak veze. Zatímco pravá ruka pracuje, levá ruka se jenom opaluje. A tak je opálenější.
Levou ruku stále vybízím ke spolupráci, ale levá ruka pracovat nemůže. Bolí. A chybí jí cit. Levá ruka stále vyzývá k mojí ohleduplnosti. Pracovat nemůže. Tak ji šetřím.
Před Listopadem nám tu komunisti vnutili levicové smýšlení. Marxovo myšlení poněkud zjednodušili. Postavili ho na závisti, nenávisti, pomstychtivosti, strachu, korupci a protekci. Po Listopadu nám zde politickou scénu organizovali členové Prognostického ústavu a komunisté se proměnili v pravici a levici.
Podle toho to tu také vypadalo. Pravičáci se chovali jako levice a levičáci museli za ně dělat nepopulární pravicové změny. Tím zcela setřeli rozdíly mezi pravicí a levicí a mohli se věnovat politickému byznysu, který vyvrcholil za minulé vlády.
Po Listopadu politici přišli s falešným heslem, že pravice je tu pro bohaté a levice pro chudé. Tím naši apolitickou společnost zcela zmátli. Dnes mnozí z nás považují službu oligarchy oligarchům jako pomoc chudým! Stačí jen přidat masivní mediální masáž v novinách a bezostyšný trollig s volným vztahem k pravdě a lži.
Členové Prognostického ústavu jako předsedové politických stran u nás zdiskreditovali pravo-levé vidění světa, otevřeli zde politický byznys a spolu s desinformační scénou otevřeli tak cestu autoritativním, populistickým stranám.
Takže u nás vrcholí zápas mezi politikou stran usilujících o službu našim občanům a politickými stranami postavenými na populismu a službě místo občanům, jen svému šéfovi a politickému byznysu. V podzimních volbách zvítězily strany sloužící občanům, ale masivní masáž našich občanů ve falešném populismu a politikaření hrozí návratem postkomunistické oligarchické politiky a demokracie se svobodou pouze pro oligarchy.
Pozor na moje ruce. Pravá pracuje a levá se jen tak veze! Tak to v životě bývá!
