Tak jsme se právě dnes dověděli od mluvčí ZPMVČR Hany Kadečkové, že naši lékaři jsou pojišťovnami okrádáni podle zákona, když nejsou propláceni dle Úhradové vyhlášky.
Již dlouho víme o tom, že zdravotní pojišťovny odměňují lékaře a nemocnice nespravedlivě. Ku příkladu operaci určité ceny jedné nemocnici zaplatí taktak, že s tím vyjde, druhou nemocnici přeplatí a třetí nemocnici zaplatí operaci jen částečně. Rozdíly plateb jsou až ve výši sta procent. Ministři zdravotnictví již léta mluví o tom, že tuto nespravedlnost musí vyrovnat, ale realizace se nějak nedaří.
Jednomu za stejnou práci platí více, druhému méně. Ve státě stojícím na klientelismu, korupci a protekci bychom nejspíše hádali, že rozdílnost plateb za stejnou práci je dána korupcí. Ale nemusí tomu tak být.
Údiv nad rozdílnými platbami za stejnou práci byl vysvětlován historií vztahů mezi pojišťovnami a nemocnicemi. Na první pohled tato informace zní celkem nevinně. Ale málokdo ví, že pod tou historií se skrývá podivný přístup ke zdravotní péči. Nemocnice, která svoji práci neúměrně nadhodnocovala, dostává dnes více peněz. Nemocnice, která pojišťovnám šetřila peníze, dnes nemá na zaplacení personálu. V historii byly určeny paušály a ty se snižovaly. A tak dnes jedna nemocnice má zdravotní péči proplacenu slušně a druhá nedostatečně.
A jak to prasklo pro veřejnost? Ředitel Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Vala udělal audit u ZPMVČR a zveřejnil, že platby pojišťovny jednotlivým nemocnicím jsou nespravedlivé. Mluvčí této pojišťovny občanům v televizi vysvětlila, že rozdílné platby jsou v souladu s našimi zákony. Pic kozu do vazu!
Jako by nebylo na tom dost, když ředitel IZIPu Jiří Paško tvrdil, že z naších peněz na naše zdraví se ročně ztrácejí desítky miliard korun!
Naše zdravotnictví je financováno formou netransparentního veřejnoprávního pseudopojištění bez osobní odpovědnosti pacienta za proplacení zdravotní péče. To je klíčem ke ztrátám. Ale nikdo není ochoten udělat skutečnou reformu zdravotnictví a všichni trvají na iluzi možné dostupnosti kvalitní zdravotní péče zadarmo pro bohaté i chudé. To je ve skutečnosti jen iluzivní zajištění chudých. Pokud bychom skutečně stáli o dostupnou kvalitní zdravotní péči pro všechny, museli bychom financování zdravotnictví nastavit na přirozených vztazích v občanské svobodě se skutečným zajištěním chudých sociálními dávkami.
To zjevně bude možné, až vyženeme podstatnou část schopných lékařů ze země. Zatím: Pic kozu do vazu! A valí se to nezodpovědně v nespravedlnosti dál…
