Nechme vládu, ať si honí těch svých pět levičácky, nepřirozeně konstruovaných psů. My musíme poslouchat! Držet hubu a krok! Kromě vládnoucích nadlidí.
Ano, je pár nadlidí pohrdajících námi obyčejnými lidmi, kteří ostentativně nedodržují nařízení vlády. Prezident Miloš Zeman, jeho kancléř Vratislav Mynář, jeho proruský poradce Martin Nejedlý, premiér Andrej Babiš, předseda poslaneckého klubu Babišova ANO Jaroslav Faltýnek, Miroslav Kalousek a mnoho dalších. Nechme je! Když oni nebudou dodržovat hygienické zásady, my neumřeme!
Důležitější, než dodržování nepřirozených, levičáckých nařízení, je naše osobní odpovědnost vůči sobě, vůči své rodině, vůči svým spoluzaměstnancům, vůči všem lidem kolem nás. Když mi není dobře, nikam nechodím a zůstanu v posteli. Roušku nosím, protože ne všichni jsme odpovědní. Jen naše svoboda přináší přirozenou odpovědnost. A poslední dobou se mnoho lidí cítí být nesvobodnými, a proto ztrácí odpovědnost za své jednání a snaží se vládní nařízení porušovat.
Podělím se s vámi o osobní zkušenost. Byli jsme na pohřbu v obci oblíbeného člověka. Rozloučení se konalo při mši svaté v kostele. Normálně by byl kostel zcela zaplněný. Ale ani nyní v koronavirové době prázdný rozhodně nebyl. Krásné, skromné rozloučení na vysoké úrovni, s lidovým zpěvem, překrásným altem a s hlubokou úctou k zemřelému.
Moje žena si všimla toho, že v této roční době bývá kostel plný rýmiček a kašlíčků, že ani není slyšet kázání. Po celou mši svatou a po celé rozloučení nikdo ani nezakašlal. Nebylo nás málo, ale všichni měli roušku. A tak jsme zpozorovali, že rouška, kterou všichni poctivě nosíme, nás chrání nejen proti koronaviru, ale i proti všem tisícům viróz, které nás touto dobou obklopují.
A tak se snažme žít s vědomím zrádnosti nového koronaviru a s odpovědností k sobě navzájem. Nechoďme mezi lidi zbytečně, a když už musíme, nosme roušku, myjme si častěji ruce včetně desinfekce. Pokud možno nechoďme do supermarketů, ale až to bude povolené, raději do menších krámků, kde je riziko přenosu infekce menší.
A dovolte mi ještě jednu zvláštní zkušenost. Sledujeme chování personálu v jedné větší vesnické prodejně. Moje žena opakovaně upozorňuje prodavačky na jejich rizikové chování, které bychom si sami nedovolili. A tak jsme se zvědavě optali, kolik prodavaček onemocnělo koronavirem. Žádná. Divné? Nikoliv! Žádná z prodavaček nemá tak dlouhý kontakt se zákazníkem, aby došlo k přenosu dostatečné dávky infekce.
Hloupé je, že mnoho lidí po vzoru hradních pánů nedodržuje vládní nařízení. Také nechtějí být nesvobodně svázaní. Také se chtějí cítit svobodně! Jenže tento vzdor vůči nařízením vlády vede i irracionálnímu chování, které je nebezpečné. A tak tímto chováním dělají těžkou hlavu současné vládě.
A dovolte ještě jednu zajímavou poznámku. Infekce probíhá v naší republice nerovnoměrně. Tak jako kdokoliv z vás, i já si kladu otázku, čím to je, a zamýšlím se nad tím. Všimli jste si toho, že kraje, které byly nejhorší, jsou dnes nejlepší? Ano, kde proběhlo promoření obyvatelstva rychleji, dochází dnes k promořování menšímu.
Jako konzervativního pravičáka, mne mrzí, že v našem postkomunistickém státě dáváme přednost poslušnosti levičáckému konstruktivismu před svobodnou odpovědností. Svobodná odpovědnost v nás obnovuje lidství.
