Tak mi ty komunistické handrkovačky ohledně církevních restitucí připomínají jeden starý vtip, který koloval mezi lidem před Listopadem.
Komunisti usilovali všemi možnými i nemožnými cestami, aby lidé věřili jen v komunismus a přestali věřit v Boha. Třebas i tím, že věřícím bránili ve studiu na vysoké škole. A kostely byly tenkrát celý den otevřené. To musím předeslat pro mládež, která už dávno netuší, co se tu dělo.
V jedné vesnici takový kostel každodenně navštěvoval jeden člověk, klečel před svatostánkem a modlil se. Každý den! Na stranické schůzi to brali soudruzi jako ostudu obce. A tak předseda KSČ povídá: „Lojzo, zajdi do toho kostela a poslechni si, co se ten člověk stále modlí.“
Lojza nenápadně šel na zvědy a pak na schůzi KSČ referoval: „Pořád dokola říká, Pane Bože, dej mi tisíc korun.“ Soudruzi se zamysleli a předseda povídá: „Tak mu ty peníze soudruzi dáme sami.“ „A nestačilo by mu 500 korun?“, namítal Tonda. „Máš pravdu“, povídá předseda, „Lojzo, vezmi do kostela 500 korun a dej je tomu soudruhovi, ať nám přestane dělat ostudu.“
Lojza vyplnil přání předsedy KSČ. Ale ten člověk dál chodil do kostela, klečel před svatostánkem a modlil se. Na stranické schůzi předseda KSČ znechuceně požádal Lojzu, aby zjistil, proč ještě ten člověk se dál chodí modlit do kostela. Lojza se tedy přikradl k tomu modlícímu se člověku a slyšel: „Děkuji Ti, Pane Bože, že jsi mi poslal tisíc korun, ale příště to neposílej po komunistech. Oni si polovinu nechali.“
Český komunistický stát vyhnal biskupy, klášterní bratry a sestry a mnohé kněze ze svých sídel, zavřel je do vězení nebo do internace a církevní majetky si vzal do užívání. V komunistické péči tyto statky opečovával tak, že se postupně začaly rozpadat.
Náš současný stát po Listopadu stále váhal s vyrovnáním svých dluhů vůči církvím, až zablokované církevní majetky bránily rozvoji našich obcí. Trvalo to více jak desetiletí, než se podařilo udělat smlouvu státu s církvemi, kterou podepsali zástupci státu a všech církví, a Petr Nečas ji protáhnul sněmovnou se schválením a uzákoněním její platnosti.
Po letech si však vzpomněli sociální demokrati, že je to zbytečně moc peněz, co mají být dány církvím za majetek uzmutý státem natrvalo. Mluvilo se o nezákonnosti, o retroaktivitě, o morálním selhání našich poslanců. A tak se váhalo do konce volebního období.
Čeští komunisti se rozhodli, že peníze státem navracené za nevratitelné majetky náš stát zdaní. To, co ukradli a nyní mají vracet, že si z toho část peněz nechají pro stát. A komunisti držící tuto vládu babišovců se sociálními demokraty pod krkem, provedením této kulišárny podmínili existenci Babišovy vlády. A je vymalováno! Zákon nezákon, smlouva nesmlouva, slib neslib... Nový zákon je přijat a čeká na podpis prezidenta.
Udrží alespoň Ústavní soud zákonnost?
Pro mne jsou strany, které schvalují nezákonnost, nevolitelné!
