Hledáš Boha?

Hledej! Ale poctivě! Je mezi námi řada lidí, kteří si myslí, že jen oni znají Pravdu a Boha, že všichni ostatní se mýlí, že je musí přesvědčit o svém poznání za každou cenu, i za cenu smrti. Jak je to právě dnes aktuální!

Když jsem dělal zkoušku z marxismu-leninismu, jako každý vysokoškolák, a examinátorka odešla k telefonu, vyprávěl jsem spoluzkoušeným filosofické vtipy, abych povznesl jejich skleslou náladu.

Když hledáš černou kočku v temné místnosti, to je věda, což? Když hledáš černou kočku v tmavé místnosti, která tam není, to je filosofie. Když hledáš černou kočku v tmavé místnosti, která tam není, a křičíš „Už ji mám!“, to je marxismus!

Na tento vtip si vždy vzpomenu, když potkávám fanatické „znalce“ Boha. Bůh je Tajemství a jen oni to tajemství znají. Ale to není jen v teologii! V jakémkoliv vědeckém oboru, ale i každé lidské činnosti, jakmile člověk dospěje k neměnné pravdě, časem o ni přijde.

To platí i v medicíně, které si většina z nás váží. Vážený pan profesor přednáší s očima navrch hlavy nejnovější medicínský objev, aby po čase zjistil, že je to jinak. Ale tak je to v každé lidské činnosti a myšlení. Fysiku jsme vystavěli na známých zákonech mechaniky Issaca Newtona, přišel Max Planck, Albert Einstein, a vše bylo složitější. První příklad ukazuje, jak se naše poznání pravdy pod jednotlivými důkazy posouvá, a druhý příklad ukazuje, jak se naše poznání pravdy rozšiřuje.

Ke stejným procesům dochází i v oblasti teologie z hlediska oddělování mytologie, logických konstrukcí a exaktně prokázaných informací. Současně dochází k proměně poznávání Boha v dějinné souvislosti. V Židovském údobí soudců, je Bůh vnímám jako Soudce, v údobí králů je vnímán jako Král. Ježíš z Nazaretu přichází takřka s revoluční změnou. Bůh není jen Moudrost, Pravda, Soudce, Král. Bůh je Láska, jak píše pravděpodobně v Efesu evangelista Jan v prvním svém listu (1.Jan4,8).

Bůh tedy není jen rozhodčí soudce, ani jen majitel světa, který stvořil. Bůh je Láska! A moudrý člověk chce být obrazem Boha v Pravdě a tvořivé, plodící Lásce. Moudrý vztah k Pravdě a Lásce může být i podstatou Spásy člověka. Bez moudrého vztahu člověka k Pravdě a vzájemné Lásce nemá člověk budoucnost, není schopen přežít.

Pozoruhodné je, že mnozí z nás stále žijí v nejstarší fázi posuzování druhého člověka, chtějí být soudci a segregují lidí dle národnosti, ideologické či náboženské příslušnosti. Jiní mezi námi žijí z potřeby ovládnutí světa. Cítí se pány světa ve své rodině, snaží se ovládnout svoji obec, uchvátit moc ve státě nebo se dokonce skutečně chtějí stát jedinými pány světa (Hitler, Stalin, Putin). To je cesta bolesti, utrpení a slzavého údolí.

Ježíš z Nazaretu přináší moudrou cestu spásy v pravdě a úctě k druhému člověku. Přijmeme Ježíšovu spásu?

Tato spása člověka předpokládá poctivé hledání Boha. Ale jak, když se dnes rojí tolik různých cest? Evropan většinou sahá po Bibli. Kdo je Bůh v Bibli? „Já jsem, který jsem.“ A dost! Víc můžeme číst jen v různých alegoriích. Exaktní poznání Boha v našem světě není možné. Bůh není součástí našeho světa!

A tak hledáš-li Boha, vnímáš-li jeho potřebu, pak máš jedinou jistotu: Bůh jest! Vše ostatní je jen naše nejistá víra. Můžeme čerpat z alegorií biblických, alegorií moudrých teologů a z moudrosti všech moudrých lidí v celém světě.

Ale hledej si svůj vlastní, osobní vztah k Bohu. Potřebuješ v Něm nalézt své dialogické alterego, a skrze Jeho Moudrost, Pravdu a Lásku hledat svůj pozitivní vztah ke všemu kolem nás. Jsi Jeho obrazem, Jeho spolutvůrcem dnešního světa, Jeho synem, který má odpovědnost za tento svět!

Přes naše frfňání, zlobu i nenávist nás Bůh má rád! Blíží se nejvýznamnější svátky v roce, blíží se Velikonoce, svátky Boží Lásky. Křesťané věří, že Bůh pro svoji Lásku se stal člověkem, aby člověk mohl být spasen.

Objímám vás všechny v Boží Lásce! Radostné Velikonoce!

Bohouš