Jsem zklamán. Zjišťuji, že postkomunistická doba je dobou nekvalitního amatérismu.
V době, kdy řemesla měla ještě své cechy, které dohlížely nad kvalitou svých členů, a kdy učeník byl vychováván jen kvalitním řemeslníkem, jsou dávno pryč. Během komunistické éry tato kvalita rapidně upadala a dnes často nenajdete řemeslníka, který by na vaší zakázce pracoval, jako když pracuje pro sebe. Nekvalita dominuje.
Za první republiky musel mít každý řemeslník výuční list a každý mistr odpovídal svému cechu, že jeho učedník bude odvádět prvotřídní práci. Všichni dobře víme, že na výučním listu Vasila Bilaka mistr připsal „Nepúšťat na saká!“ Cechy byly zrušeny a certifikáty udělují samosprávy, kde úředníci tomu nerozumí.
Ale nejde jen o řemeslníky. Jde o naše politiky, naše volené zástupce. Jsou to převážně lidé, kteří vstupují do politiky jako tabula rasa. Jsou bez jakéhokoliv vzdělání a nejspíše i bez odpovídající ideologické kultivace. Pak není divu, že strana proklamující se jako pravicová nectí přirozené vztahy, nectí občanskou svobodu a libuje si v sociálním inženýrství. Pak je celkem pochopitelné, že zde není pro občany, ale pod zvrácenými hesly slouží jen miliardářům. Podobně u levicových stran. Neslouží střední třídě, neslouží řemeslníkům ani podnikatelům, jak by měly, a vystačí si s heslem, že jsou tu pro chudé.
Ale on ten neprofesionální amatérismus prostupuje vším, i zdravotnictvím! Původní kvalitní vzdělávání sester svými zkušenými kolegyněmi nefunguje. Zdravotní sestry jsou donuceny procházet složitým vzděláváním a nakonec často pracují jako pomocný personál. Sestra potřebuje základní odborné vzdělání, aby si při práci rozuměla s lékařem, ale jinak jsou základem zkušenosti předané starším personálem, který by měl garantovat kvalitu.
Podobně u lékařů. Česká lékařská komora ztrácí cechovní charakter, protože stát chce rozhodovat o kvalitě lékařů, bere ČLK jednu pravomoc za druhou a chce rozhodovat o zdravotnictví bez účasti lékařů. Popromoční vzdělávání lékařů bylo zcela rozbito a kvalita dříve garantovaná primaři oddělení, v zájmu oddělení i atestanta, se nám ztrácí, cechovní odpovědnost nefunguje a stát usurpující si moc tohoto není schopen. A tak potkáváme lékaře, kteří dávají v léčení přednost pavědám před klasickou exaktní medicínou.
Samozřejmě, že amatérská práce, špatně zasklené okno, špatně nalakovaný nábytek, špatně udělaná podlaha… jsou k naštvání. Ale špatně pracující politik, špatně pracující úředník, špatně pracující sestra nebo lékař… to je nepováženou!
Svobodná ruka trhu by mohla vše stabilizovat. Ano, ale u nás nefunguje, u nás svobodný trh není. Naši pravicoví politici svým sociálním inženýrstvím chtějí všechno ovládat a regulovat. Občanská svoboda přináší přirozenou cestou odpovědnost a tvůrčí iniciativu. Ale stát nám tyto občanské svobody bere a navíc často nekvalitní pracovníky odměňuje lépe než kvalitní. Osobní odpovědnost občanům bere a nahrazuje jí státní buzerací, kterou kvalitu nikdy dosáhnout nemůže.
