Co víš o křesťanství?

Pokusíme se zamyslet nad tím, co je podstatou křesťanství, čemu křesťané věří a co je přínosem pro celou naši společnost, i když se ke křesťanské víře nehlásíme.

Křesťanství má své základy v židovství, staví na tóře, prorocích a židovské moudrosti a na tom, že Izraelité jsou Bohem vyvoleným národem. Izraelský Bůh je na rozdíl od okolních národů jen jeden, je všudypřítomný, všemocný, spravedlivý Soudce, který stvořil vesmír a na závěr i člověka.

Praotec Abrahám vyvedl Židy z mezopotámského města Ur do Palestiny, kde byli Židé očišťování jako železo procházející ohněm. Žili na území neustálých válek, opakovaně byli na pokraji vyhynutí a byli dlouhá léta v zajetí.

Izraelští proroci sní o Spasiteli židovského národa a všechna ta proroctví retrospektivně vzato směřují k člověku Ježíši Kristu, který podle proroků pocházel z Nazareta, narodil se v Betlémě a přišel z Egypta. Na první pohled nesmysl. A přece tomu tak bylo, jak se dočteme v knihách Nového zákona.

Dokonce i Jeho početí bylo podivné. Josef z Nazareta se zasnoubil s Marií a jak bylo u Židů zvykem, do svatby neměl mít milování se svojí vyvolenou. A hle, Maria chodí s útěžkem. To Josefa naštvalo a chtěl se s Marií rozejít. Jen díky Božímu vnuknutí si nakonec Marii vzal a měli syna Ježíše, na kterém je postavena celá křesťanská teologie.

Co to jsou základní pravdy křesťanství, bez nichž křesťan není křesťanem? Bůh je jeden. Je jeden, ale ve třech osobách: Bůh Otec, Stvořitel, Bůh Syn, Vykupitel a Bůh Duch Svatý, Posvětitel. Nesnaž se to pochopit, nepochopili to teologové chytřejší, než jsme my. Bůh Ježíš Kristus tak miloval člověka, že se stal skrze Marii člověkem. Byl tedy Bůh a člověk v jedné osobě. Chodil po Judey a učil prosté teologii a zásadám života ke spáse a vykoupení člověka. On ten prvotní hřích Adamův se jaksi táhne dějinami člověka jak černá niť. A člověk potřebuje vysvobození z něho, aby jej netáhnul do nekonečna v nejrůznějších podobách.

Ježíš Kristus spasil svět od prvotního hříchu tou nejpotupnější a nejkrutější smrtí, kterou si nedokážeme ani představit. Skrze Ježíše Krista jsme se stali syny a dcerami Božími odevzdaní do bezpodmínečné Boží Lásky. Od nás se chce jediné: Nevzpírat se Boží otcovské lásce, netoužit po zlu, ale předávat Boží lásku druhým lidem. Ať zhřešíš sebevíc, po návratu tě vítá otevřená, láskyplná Boží náruč.

Bez důvěry k Bohu je pro nás nepochopitelné Ježíšovo zmrtvýchvstání a Jeho znovusjednocení s Otcem. A třetí Božskou osobou je Duch Svatý, který vane mezi Otcem a Synem a námi a naplňuje nás Boží Láskou, bez které není spása člověka možná. Vzdá-li se člověk Boží Lásky, vzdá-li se Boží Spásy, hřeší člověk nejen proti Bohu, ale i proti člověku, zvířatům, přírodě a celému stvoření se všemi důsledky pro život. A jsou tu pýcha, závist, nenávist a rozličná týrání, mučení, války…

Položme si otázku, zda má Ježíš Kristus co říci i člověku, kterému chybí důvěra k Bohu. Samozřejmě! I kdyby nebyl schopen úcty k Bohu, je veden k úctě k druhému člověku, lásce k druhému člověku, veden k úctě ke svobodě svojí i druhého člověka, je veden k úctě vůči Moudrosti a Pravdě, bez které by člověk došel jen k Bábelskému mámení jazyků, a je veden k úctě ke Spravedlnosti.

To je ta Spása dnešního člověka, který možná nemá důvěru k Bohu, ale touží žít v míru a pokoji, bez války, v Božím království již zde na zemi. Budeme mít odvahu o toto usilovat?

………………………………………………………………………

Laskavý čtenář jistě promine, pokud jsem se dopustil nějakých nepřesností. Jsem laik.