Je pro mne chřipka nebezpečná? Mám se nechat očkovat nebo je to zbytečné? rozhodnout se musíme každý sám za sebe.
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění s několik dní trvající vysokou teplotou kolem čtyřiceti stupňů, schváceností a s vysokým rizikem úmrtí. Někdy se vyskytuje sporadicky, ojediněle, ale většinou přichází v epidemiích až pandemiích, které zasáhnou prakticky celý svět.
Asi nejstarší záznam o chřipkové epidemii pochází z Athén z roku 1412 př.Kr. Od konce devatenáctého století máme přesnější popisy epidemií a známe i antigenní vybavení virů.
V roce 1884 proběhla epidemie Ruské chřipky s antigeny H2N2, při které zemřelo milion lidí. Nejzhoubnější epidemie byla po první světové válce v roce 1918, kterou podle prvotního místa rozšíření nazýváme Španělská chřipka (H1N1). Díky zuboženosti evropského obyvatelstva první světovou válkou zemřelo na tuto chřipku padesát miliónů lidí. Mnozí z nás pamatujeme roku 1957 Asijskou chřipku (H2N2), při které zemřely dva milióny lidí. V roce 1968 přišla Hongkongská chřipka (H3N2), opět pojmenovaná podle místa prvního rozšíření, při které zemřel milión lidí. V roce 1997 se světem prohnala Ptačí chřipka (H5N1) již s menšími ztrátami. Z nedávné doby si pamatujeme z roku 2009 Mexickou prasečí chřipku (H1N1), kdy zemřelo ve světě jen půl miliónu lidí. V tomto roce proběhla chřipka (H3N2) převážně sporadicky bez větší epidemie.
Všimněme si, že epidemie světem probíhá vždy po několika desetiletích a trvá dva až tři roky, než oběhne celý svět. Po proběhlé epidemii nějaký čas zůstávají ve společnosti protilátky. Avšak těžké epidemie vznikají vždy po změně antigenního složení virů. K tomu dochází především ve střední Asii, kde reservoárem je vodní ptactvo. Pro specifické hygienické podmínky, kdy obyvatelstvo většinou žije pod jednou střechou se svými domácími zvířaty, je usnadněna pasáž viru přes tato zvířata a snadné šíření do lidské populace.
Pro skutečnou chřipku jsou typické několik dní trvající vysoké horečky, schvácenost a kašel, kterým se chřipkové viry šíří při nedostatečném ohledu vůči svému okolí. Při kýchnutí, které nevykrýváme kapesníkem, se šíří kapénková infekce na šest metrů daleko od nás.
Riziko smrti je vyšší u nemocných pacientů s hraničními funkcemi životně důležitých orgánů (srdce, plíce, komplikovaná cukrovka…) a zejména u starších lidí. Abychom předešli srdečnímu selhání, selhání plic či selhání jiných důležitých orgánů, provádíme každoroční očkování proti chřipce.
Z důvodů antigenní proměnlivosti viru chřipky mění farmaceutické firmy očkovací látku každoročně podle viru aktuálně se šířícího do světa. Proto se přeočkovává každý rok znovu. Jeví se mi to tak, že díky systematické proočkovanosti populace je v posledních letech výskyt chřipky více sporadický než v epidemiích.
Jednou však zcela určitě dojde k mutaci viru chřipky na vysoce virulentní, agresivní typ, a to pak prověří schopnost farmafirem, zda dokáží včas vyrobit odpovídající očkovací látku a zda desítky miliónů lidí budou ochráněni od smrti.
Mám se nechat očkovat nebo je to zbytečné? To si musí každý z nás zvážit své riziko. Pravda je, že mnozí podnikatelé, kteří si nemohou dovolit ten luxus tři až pět dní zůstat v posteli, chodí na očkování každoročně. Někteří svědomití zaměstnavatelé kupují očkovací látku pro své zaměstnance. Vhodné je to především pro zdravotníky, učitele, prodavače, přepážkové úředníky a řidiče MHD. Pokud ses rozhodnul pro očkování proti chřipce, pak nejvhodnější období je od října do Vánoc.
