Co pozitivního přineslo a přináší věřícím v Ježíše Krista komunistické pronásledování církví a pronásledování věřících pod jedině správnou ideologií komunistického, vědeckého světového názoru?
Před únorovým usurpováním moci komunisty v naší zemi, převažovala u nás, ale i jinde ve světě, víra katechismová před vírou kontemplativní. Pokud si věřící nebyl jist ve své víře, podíval se do katechismu, jak se má věřit správně. Člověk si prostudoval katechismus, prohlásil, že všemu věří a nechal se pokřtít. Jak jednoduché! Ale i jak vratké!
Komunisti zahájili kampaň proti opiu lidstva, proti bigotnosti víry a proti jednotlivým větám v katechismu. Někdy to komunisti umocňovali persekucí věřících vyhazováním z práce a bráněním ve studiu na vysoké škole. Někdy i na střední škole. Ve školách a na vojně se pořádaly programy vysmívající se náboženství.
Řada lidí přestala chodit do kostela, řada lidí se bála předávat víru další generaci, řada věřících se přestávala modlit. Náboženství, víra a morálka byly nuceny se uchýlit do soukromí. Komunisti měli svoje ideologické náboženství, opíjeli lidi svojí falešnou vírou v lepší komunistickou společnost a komunisti měli i svoji morálku. Ta bohužel byla dvojí, proklamovaná, údernická, líbivá, učebnicová a morálka skutečná, rozkrádací. A vlastně také líbivá. Jenže to rozkrádání bylo jen pro někoho. A třetí morálku jsme měli doma. Veřejné projevy zbožnosti byly zahnány do kostela. A styděli jsme se i pokřižovat se před jídlem.
Protináboženské literatury a propagandy byla přehršel, ale náboženská literatura se tisknout nesměla. Byli jsme šťastni, když se nám poštěstilo potkat se s haldou naházených knih z klášterních knihoven, které vozili k likvidaci. Vybrali jsme si. Sotva jsme to na kole uvezli. Dnes se náboženské literatury tiskne dost. Ale tiskne se i zavádějící ezoterická literatura. Ta atakuje víru z jiné strany.
Útok komunistů na věřící byl masivní. Zejména na katolickou církev, na „proradný“ Vatikán. Vylhané historky, dehonestace biskupů, jejich internace a jejich mučení v komunistických věznicích a lágrech, zastrašování věřících a posměch jejich víře...
Z komunistické éry máme řadu svatých mučedníků pro křesťanskou víru, kteří zemřeli v rukou komunistických pochopů. Přesto v té době někteří věřící svědčí o zázracích a zjeveních. Nesmí se o nich mluvit, tak se o nich jen šeptá. Tato místa jsou hlídána státní tajnou bezpečností.
To vše zavedlo věřící na hlubinu. Kněží jsou hlídáni StB a předvoláváni k výslechům pro nesmyslné malichernosti. Komunisté rozhodují, který duchovní bude smět sloužit mši svatou veřejně. Věřící se nemohou obracet na své duchovní, skrze které by se obraceli na Boha. A tak jsou vlastně komunisty donuceni se obracet na Boha přímo.
Katechismová víra vlažných křesťanů je tak často likvidována, ale rozvíjí se víra kontemplativní. Víra v existenci Boží se mění v důvěru s Bohem. Řada slabých věřících odpadá, ale mnozí věřící vnímají Boha bezprostředněji. Bezpochyby je to vůle Boží. Ale komunisti svojí arogancí proti Bohu nám v tom pomohli.
Máš pocit, že Bůh mlčí? Ano, mlčí. Přesto pokud se Mu otevřeš, povede si tě k sobě. Přemýšlíš nad Biblí? Promítáš si biblické příběhy do svého života? Užíváš všech svátostí? Zejména Těla a Krve Kristovy? I ty v pokoře nalezneš, co hledáš!
