Štěstí a lásku si za peníze nekoupíš? Udělejme před Vánoci radost.

Jak se zpívá v jedné známé písničce: „Štěstí je tak krásná, přepychová věc, ale prachy si za něj nekoupíš…“ A naopak ano? Můžeme si koupit za peníze lásku a štěstí? První reakce asi bude – určitě ne. A já jsem si v posledním týdnu opět ověřila, že ano. Dnešní článek je typicky předvánoční – věnovaný všem, kterým můžeme jakkoli pomoc.

Existuje láska, kterou si můžeme koupit za peníze. Týden před Štědrým dnem jsem byla obdarována stvořením tak úžasným, že se neustále zamýšlím, jestli je to možné. Psí slečna Khira – láska na první pohled a za peníze. Kdo má psa nebo jiné domácí zvíře, ví, o čem píšu. Najednou rádi vyměníte spánek za hraní si se štěnětem ve dvě hodiny ráno, zapomenete na svoje problémy, které jdou zcela do pozadí, a věnujete veškerou pozornost štěňátku.

Musím říct sama za sebe, že jsem za posledních pár dní přestala vnímat nějaké bolesti, potíže, komplikace. Veškerá moje pozornost je zaměřena na psí slečnu. Ten krásný pocit štěstí a lásky, když ráno otevřu oči a ona na mě kouká těmi svými nádhernými kukadly, je k nezaplacení.

Ale netýká se to jen psů. Existuje spousta psích útulků, kterým každý příspěvek přinese radost, nové hračky pro pejsky, krmení, provoz. Bohužel ne každý pejsek, kočička, … mají svůj domov. Já bych si nejraději všechny nastěhovala domů, ale nejde to. Útulky jsou vůbec neskutečně nedoceněné organizace, za které jsem já sama moc ráda. Vážím si všech, kdo podpoří jakkoli jakýkoli útulek, neziskovou organizaci nebo prostě jen přiloží ruku k dílu v dobrovolnické organizaci.

Nejenom zvířata můžeme podpořit, můžeme podpořit i lidi bez domova. Neházejme všechny bezdomovce do jednoho pytle, nikdo nevíme, co se s nimi stalo, jakou minulostí si prošli a jak se do současné situace dostali. A nikdo nevíme, co čeká v dnech příštích nás a jestli se náhodou někdy nemůžeme dostat do podobné situace.

Máme vlastně všechno – kde žít, s kým se smát, právo na vzdělání, práci (i když ne každý ji může sehnat), … A jsou tu tací, kteří nemají v podstatě nic. Blíží se nám Štědrý den, a zatímco většina z nás si bude užívat společnosti naší rodiny, jsou tu i tací, kteří budou sami u sklenice (nebo krabice) vzpomínat na chvíle již dávno minulé a nebude to pro ně nejkrásnější den v roce, kdy je rodina pohromadě a (i když trochu nuceně) jsou všichni šťastní a hodní (kéž by to tak bylo alespoň po většinu roku), ale bude to pro ně nejkritičtější den v roce, plný smutku a vzpomínek na chvíle, které nám už nikdo nevrátí. Hlavu vzhůru všem takovým – přijdou další krásné chvíle.

Tak jsem se zase úspěšně od lásky ke psům dostala k nostalgii a smutku. Udělejme před Vánoci nějaký dobrý skutek – kupme něco do útulku, darujme třeba obnošené věci těm, co nemají domov (když nás nepošlou někam)… Snad po Vánocích ty útulky nebudou zase plné a živý tvor se nestane nechtěným a vráceným dárkem.

Všem Vám přeji co nejpohodovější prožití (přežití) předvánoční doby a i samotného Štědrého dne a následujících svátků! Děkuji za krásný rok prožitý s Vámi, moc si Vás vážím. I když se do Silvestra asi ozvu, přeji Vám raději dopředu do roku 2015 hlavně zdraví, sílu, lásku, štěstí, splnění všech snů a nikdy nekončící optimismus.

Těším se na Vás na facebooku – Veronika Boháčková (http://facebook.com/vaseVeronika) a děkuji blog.idnes.cz za možnost se svobodně projevovat! :) ♥