Psí láska

Jistě většina z nás někdy měla domácího mazlíčka. A bohužel většina z nás o nějakého v životě již přišla. Existuje něco, co předčí psí lásku? Existuje lék na bolest po takové ztrátě? 

Mám kamarádku, kterou mám moc ráda. Má manžela, dvě dospělé dcery, obě mají děti... A měla psa. Jmenoval se Tom. Krásný zlatý kokršpaněl, kterého milovala jako vlastní dítě. Na sociání síti se velmi často objevovaly fotografie s vtipnými a výstižnými komentáři - Tom pod vánočním stromečkem, Tom s kraslicemi, Tom s první sněženkou, ...Potom onemocněl, bylo to náhlé. Během týdne toto slunce mé kamarádky navždy zašlo. Přirozené je, jak těžce to nesla, plakala dnem i nocí a já už každého statusu také. Přišla o kus sebe, o své psí dítě, o 13 let zážitků... A držela ho za packu do poslední chvíle.

Dva měsíce poté si pořídila nového kamaráda. Taky Toma. Byl to rošťák, jak má být, trhal, co mu přišlo pod packy, zlobil, ale tak krásně zlobil, jak to štěňátka umí. V půl roce se u něj projevila silná intolerance vakcíny a náhle zemřel. Během půl roku takhle moje milá známá ztratila dva kamarády. Byla na zhroucení a všichni okolo tu bolest cítili. Nikdo ale ne tak výrazně, jako ona. Naštěstí má úžasné dcery, které neváhaly a ještě ten den jí dovezli nového kamaráda. Bena.

Život každého z nás je taková metaforická kniha, která má spoustu kapitol. Potkáme běhm života spoustu lidí, zvířat, ... Každý z nás někdy litoval nějakého setkání s člověkem, ale se zvířetem? Výjimečně, pokud vůbec. Zvířecí mazlíčci tvoří několik kapitol naší knihy, my ale tvoříme celou jejich knihu.

Existuje silnější láska? Pes miluje pořád. Miluje mě ráno, když jsem rozcuchaná a neupravená, když mám špatnou náladu, když pláču, když jsem vzteklá, šťastná, spokojená, ... jakákoli. Ale pořád jsem to já - panička, maminka, kterou miluje. Vítá mě pořád stejně, každý den. Prožívá se mnou vše... Moje studia, práci, nálady, vztahy. Vždy se ke mně přitulí, nikdy neodmítne procházku, nikdy nemá špatnou náladu. Nepřemýšlí, co bylo, co bude, ale žije přítomností. 

I když je bolest ze ztráty našeho miláčka silná, stojí za to, abychom načali novou kapitolu. 

A měli tu znovu rozkousané boty, kabelky, ovladače, ... Ale ten psí kukuč... tomu se vše odpustí.

A musím říct - čím víc poznávám lidi, tím víc si vážím zvířat.