Jak jsem vás informovala ve včerejším článku, středeční večer jsem prožila v Olomouci, náramně si užila koncert, když jsem ale vyjížděla domů, netušila jsem, co mě ještě čeká.
Kousek před sjezdem, kterým sjíždím z dálnice, jsem byla mezi prvními svědky nehody osobního automobilu a kamionu. „Užila“S jsem si poprvé (a doufám, že naposled) volání na 158 a dále jsem poslouchala dobrých deset minut rady a pokyny paní z dispečinku záchranné služby. A v ten večer jsem si uvědomila jednu věc, o které jsem sice věděla, ale tak nějak si ji nepřipouštěla, protože „mně se to přece nestane“.
Na místě byli, bohužel, i mrtví. Přestože se paní smrt v mém okolí už motá pěkných pár let, ještě jsem neměla to „štěstí“ být jí tak nablízku. Tak blízko, když si chvíli před mým příchodem vzala s sebou do temnoty tři duše.
I když se člověk snaží provést, co je třeba, kolikrát se prostě nedá nic dělat. Ta bezmoc, když někomu neuvěřitelně chcete pomoct a nemůžete kvůli zaklínění. Doufám, že aspoň ta jedna je v pořádku.
Jako lidé mezi sebou děláme neskutečné rozdíly – já jsem soudce, heč!, a já modelka, heč! A ty jsi jen popelář. Ano, nepochybně jsme se všichni někdy nad někoho povyšovali, ale „až to přijde“, budeme si všichni rovni. Pod „slupkou“ jsme totožní, máme stejné orgány, stejné právo na život, když se stáhne kůže, jsme si naprosto rovni.
Stačí jedna jediná vteřina a je po všem. To ticho, které jsem slyšela, asi nikdy nezapomenu. Nebylo to obyčejné ticho, ale takové to ticho, při kterém vám vstává vše možné děsem. Jako by se zastavil čas. Jedna jediná vteřina hloupé nepozornosti a to ticho už nikdo nikdy ničím nepřeruší. A svíce zhasne, knot zmizí a nebude cesty zpět.
Většina z nás si o policistech myslí, že jsou tu jen proto, aby tu prudili (ano, i já jsem si to párkrát myslela, i když jsem měla štěstí na milé policisty), ale není to tak. Nejsou tu zbytečně, jsou tu proto, aby zabránili právě tomu, co se stalo třeba v noci na čtvrtek. Jde jim o naši bezpečnost.
Dovolte mi tímto článek složit obrovskou poklonu všem záchranářům, policistům i hasičům.
Jezděte, prosím, opatrně a celkově se opatrujte. To ticho je fakt hrozné.
Vaše Veronika
(http://facebook.com/vaseVeronika)
