Socialističtí počtáři, finanční ústava a energetické štítky

Sociální demokraté vystartovali na svého koaličního partnera způsobem, který mě  upřímně  rozesmál. Protože prý  Babiš  neumí  do státní kasy  vybrat  dost   peněz , je potřeba zvýšit  firemní  daně. Což o to, socialistická logika v tom je, nicméně kromě toho je v argumentaci ČSSD i obrovský kus socialistické matematiky. Prý když se zvýší daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 %, dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu až o 24 mld. Kč. Tvrdí to předseda rozpočtového výboru Václav Votava. Pan poslanec zřejmě chyběl na základní škole, když se probírala trojčlenka. Celkový výnos DPPO  činí při 19% dani 125 mld. Na každé procento daně tedy připadá zhruba 6,6 mld. Kč výnosů. V nejlepším případě by zvýšení o 2 % přineslo 13,2 mld. Kč. Nicméně rychlokurz trojčlenky v případě daní není nic platný, protože s narůstající sazbou daně porostou výdaje na daňovou optimalizaci. Proč  by někdo  platil dalších 10 mil. Kč daně, když  si  může za 5 mil. Kč koupit služby špičkového daňového poradce, který vymyslí způsob, jak  na daních  ušetřit 15 mil. Kč?  Buďto pan Votava neumí počítat, nebo zapomněl dodat, že kromě zvýšení  sazby korporátní daně  navrhuje i zavedení  úplně  nových daní. Tak či onak: Bůh ochraňuj Českou republiku před socialistickými počtáři.

Po dlouhé době si vláda zas louží aspoň vlažný potlesk za  návrh finanční ústavy. Jsem přesvědčený, že  nakonec  zákon podpoří i ODS a TOP09.  O  skutečném aplausu  však  nemůže být ani řeč. Vládní návrh je pouhým destilátem návrhu, který už dříve předložila poslední pravicová vláda. Především se zvýšila hranice tzv. dluhové brzdy ze 40 % na 55 % HDP. Je to sice  stále  5 % pod maastrichtským  stropem zadlužení veřejných financí (které v eurozóně prakticky nikdo nedodržuje), ale to není žádná omluva.  Zvlášť, když vládní návrh už nepočítá s tím, že politici by nesli finanční odpovědnost za dluh.  Pravice bude požadovat tvrdší podmínky, ale osobně se domnívám, že raději  přijmout  tuto „měkkou“ socialistickou brzdu, než žádnou – a volný pád do dluhové pasti. Nově například kraje nebudou moci přijímat deficitní rozpočty. Vláda to sice krajům  „ kompenzuje “  zvýšením  podílu na sdílených daních, které zvýší  celkové  příjmy  krajských rozpočtů  o cca 4 mld. Kč, ale kraje budou v podstatě nuceny vytvářet si rezervní fondy, aby mohly případně zvládnout nějaké mimořádné události. Jako krajský zastupitel Zlínského kraje to opravdu vítám.

Energetické štítkování považuji za zločin proti lidskosti. Díky návrhu Ivana Adamce (ODS) poslanci aspoň na poslední chvilku zrušili povinnost kupovat ten nesmysl pro každou nemovitost. Celé je to obludný tunel, který pouze přihrává kšefty firmám vlastnícím to správné razítko. K čemu to ve skutečnosti je? Pokud si někdo chce koupit starou hájenku v   Buchlovicích , tak mu čerta starého záleží na tom, jestli to má jakýsi štítek. Jenomže Evropská unie to vidí jinak, takže kvůli  vyššímu dobru vstupuje mezi kupujícího a prodávajícího a vnucuje jim zdražení celé kupní smlouvy o pár tisícovek. Kam se ztratila smluvní svoboda? Jestli někdo štítek chce, tak ať si ho koupí. Jestli ho nechce, tak přece nikdo nesmí k nákupu nutit. Stejně jsme státem  donuceni k   kup ovat  si  pětkrát dražší zelen ou  elektřin u  a špatné biopaliv o povinně přidávané  do nafty a benzínu (mimochodem vláda teď schválila zvýšení podílu; gratuluji  Agrofertu  k dalšímu úspěšnému makání). To je stejné, jako kdyby mě u řezníka stát nutil koupit si ke každému kilu hovězího zadního ještě patnáct kilo naklíčeného obilí. Děkuji, nechci.