Vlk patří do české krajiny

Na Šumavě byla svého času početná stáda muflonů. Padla za oběť vypuštěným rysům. Pokud se vlci rozmnoží, začnou lovit ve smečkách vysokou, srnčí, ovce, telata, dokonce i koně. Na ty a ovčácké psy  měli vlci prý zvlášť spadeno.

Šelmy a dravci do živočišné říše bezpochyby patří.  Nesmí jich však být přespočet. Jaké to pak bere konce, dokazují téměř neřešitelné problémy s kormorány či krkavci. Před pár desítkami let byli tihle opeřenci u nás vzácností. Dnes jsou jich hejna a ti, co je do krajiny vypustili, se ke způsobeným škodám staví zády.

Za blázna by byl každý, který by na záhon společně s mrkví vysel pěťour či lebedu. Bude je mít v záhonech stejně i společně s dalším plevelem Nepomůže mu od nich ani časté pletí. Podobně je to i s "plevelem" v říši zvířat. Běžní dravci a šelmy budou v přírodě přežívat, i kdyby byl povolen odstřel.

Střelit jestřába, vydru, kormorána, krkavce, ale i vránu, straku či obyčejnou lišku snadné není. To samé platí i o vlku, medvědu, či rysovi. Proč zrovna tuhle zvěř naši myslivečtí předci, notabene mnohem čilejší než ti současní, do posledního kusu vyhubili, věděli moc dobře.

Ochránci přírody tvrdí, že vlk patří do naší přírody. A co zajíc, králík, bažant, koroptev, křepelka, tetřev, tetřívek, jeřábek.... Ještě jsem neslyšel, aby "zelení" apelovali na větší ochranu zajíce. Přitom tato dříve tak běžná zvěř někde z našich polí a lesů už téměř zmizela. Koroptví byla v polích stohlavá hejna a dnes se téměř nevidí. A ochránci přírody mlčí, jakoby nevěděli, že vedle moderních metod zemědělství či intenzivního silničního provozu jsou právě jimi obhajovaní dravci a šelmy další nezanedbatelnou příčinou jejich mizení.

Žijeme v podivné době. Co škodí, to je se vším důrazem hájeno nebo i doplňováno o nové druhy. Co je společensky užitečné a prospěšné, na to se zvysoka kašle.