Selské baroko K21 Nenahraditelné ztráty

Slunce se dotklo okrajem Svineckého lesa v místech, kde se říká Na Americe. Za pět minut se schová za špičkami stromů a po chvíli ho bude následovat i Večernice. Za spoustu let se nebeské představení téměř nezměnilo. 

Zato tady na uplácané maličké hroudě kosmického prachu se pořád musí konat premiéry. Před Moravcovým stavením zůstal poslední lazar a i bez Kubíka jsem podle scvrklého postoje poznal, že do švestek nevydrží. Pětistovku za chvíli vymění za pytlík meduňky a porci naděje. Jemu poskytne útěchu Moravec, Kubíkové soběslavský děkan, národu Havel a  lidstvu jiní podobní utěšitelé. Zblbnou ho falešnými nadějemi a vidinou světlých zítřků a pak využijí ke svému prospěchu. 

Voborníkův dvůr byl už zabarven soumrakem a i Franta byl naladěn do růžova. Králičí krev si utřel do zástěry a kožku vypnutou ohnutým roxorem pověsil na hřebík ve zdi nad zápražím. Chvíli si mě zkoumavě prohlížel. „Přesně takhle vypadám, když kocovinou probudím vředy.“

„Výčitky svědomí hryžou podobně.“

„Proč se trápit? Jen jsi potvrdil, co už léta tvrdím.“Všimnul si, že potřebuji trknout. “Každá manželka dá. Záleží jen kde, kdy a komu.“ Oplatil jsem mu zkoumající pohled. Že by se to, o čem si podle Kubíka povídá celá vesnice, doneslo výjimečně i k drby potrefenému? Mlčky jsem mu podal desky. „Tohle ti posílá Jindra. Máš to založit do kroniky.“

„Vyklop, co tě trápí!“

„Před čtvrthodinou jsem byl u Dany.“

„Myslel jsem, že ti to jednou stačilo.“

„Ta, co koupila domek po babičce Honsové je také Dana, ale rozvedená.“

„Sám nevím, že k nám přibyla nová vlastibořanda a ty jsi ji už prubnul?“

„Známe se od tanečních.“

„Další zářez na pažbě?“

„Další očernění. Tvrdila, že kvůli mně musela na kyretáž a proto nemohla mít děti.“

„Stává se to.“

„Jak mohla se mnou otěhotnět, když mě dovnitř nikdy nepustila?“

„Koukám, že to dneska napravila.“

„Myslel jsem, že jasnovidec je tu jen Jindra.“

„Jasnovidců je tu plná ves, ale mizerný lhář jen jeden. Přece jste spolu nevzpomínali na zápraží. K tomu patří šálek kávy a kyprá buchtička.“

„Že jsem špatný lhář, jsem už dneska jednou slyšel. S touhle Danou jsem chodil rok před vojnou. Studovala na gymnáziu Nad štolou a učila se tam i francouzsky. Našemu vztahu celkem trefně říkala lízaný mariáš. Snad pochopíš, že jsem ji jazykem či pouhým přiložením nemohl přivést do jiného stavu.“

„U spermií je to jako u lidí. Jeden neuběhne sto metrů a jiný zvládne maraton. Jednomu stačí, co má doma a druhý loví v cizích revírech.“

„S tou tvojí jsem ale fakt nic neměl. Kamarádovi udělat levobočka? Tfuj. „

„Stává se to.“

„Takový hajzl nejsem!“

„Ke dvou zářezům ses před momentem přiznal.“

„Italové mají přísloví, každý pořádný chlap to má zkusit a každá pořádná ženská to má odmítnout. Co má dělat chlap, když s tím zařne baba?“

„Takže za to můžou ony. Chceš naznačit, že to ta moje zkusila?“

„Mluvím o těch dvou. S tou tvojí jsem se do žádné podobné situace nikdy nedostal. Vůbec nechápu, jak ten drb vzniknul, ale dostat toho, co s ním přišel do ruky, tak.“ Zaťal jsem pěst a všimnul si, že mi konečně začíná věřit. „Víš co? Naplivu ti do skleničky a nech si to otestovat.“

Natáhnul se k oknu do chléva pro malou kompotovku se zbytkem zrní a rozmáchlým pohybem ji na vyprahlý dvůr vyprázdnil. “Přesvědčivý herecký výkon. Škoda, že se zrušili místní ochotníci. Mohl jsi u nich být za primabalerínu.“

 Několikrát jsem přejel jazykem po patře a do sklenice vypustil proud slin. „Proč si myslíš, že nejsi jeho tátou?“

„Lidi tak nějak divně čumí.“

„To na mě taky. Hlavně ženský jsou ke mně zase hrozně milý. Stejně, jako když se to rozkřiklo o první Daně. Proč je jim kanec sympatičtější než charakterní chlap?“

„Jen když to není ten jejich. Nám jsou také příjemnější ženy s hlubokým dekoltem, jak upnuté až ke krku.“

„A pro manželky to také neplatí.“ Zasmáli jsme se oba a já si oddechnul, že to mám z krku. 

Významně se podíval na zpěněný obsah v nádobce. „Naši předci juchali po dobytí pevností a nám už zbývá jen radost po dobytí žen.“ Otočil ji dnem vzhůru, počkal až sliny vytekly a pak sklenici vrátil na místo. „Touha po jistotě jen víc znejišťuje.“

„Manželce můžeš věřit.“

„Svojí věříš?“

„Na tu vsadím všechno, co mám.“

Franta se zatvářil poťouchle. „Všechno je neurčitá číslovka. Vsadil bys sto tisíc?“

„Klidně i dvěstě.“

„Tak ji prubnem, když sis tak jistý. Ta moje odjela do Sobíku ke švadleně.“

„Jistý jsem, ale ne tebou. Jak poznám, že nekecáš?“

„Pokud se mi to povede, popíšu ti nějaký intimní detail.“

„Třeba, že má nad klínem strie? Která máma je nemá?“

„Těch detailů z míst, kam jen ty koukáš řeknu pět. Stačí?“ Franta sáhnul do rozrostlého keře. „Šukání je pro malé děti, zato tohle je pro nás. Nejsem žádný Casanova a tak se nemusíš bát.“ Podal mi otevřenou láhev, aniž by se sám napil. „Nechci, aby ze mě cítila alkohol.“

Narůžovělý obsah láhve s pár kuličkami rybízu na dně jsem prohlédl proti podobně zabarvenému nebi nad lesem, opatrně přičichnul a ještě opatrněji se napil. 

Potěšilo ho, když jsem se rozkašlal. „Třikrát přepálené víno z černého rybízu.“

„Začínám chlastu odvykat. Dřív jsme byli všichni každý večer v hospodě. Dneska si dám akorát jednoho lahváče po večeři a než koukat na blbosti v telce, radši vyrazím na posed.“

„Sám si lehnu na gauč s basou na dosah.“

„Taky si připadám smutnější.“

„Luboš prodává mercedesa, protože se v něm necítí dobře. Jako protřelý obchodník bys ho mohl ukecat k dobré ceně.“

„Také by se ke mně nehodil. S autem to je jako se ženskou. Na krasavice si troufne málokdo.“

Zasmál se. „Nezapomeň mi sem poslat tu svoji. Řekni třeba, že jsem ti slíbil meruňky na knedlíky.“ Ukázal na strom zakrývající jižní štít stodoly.                           

„Co dáš sám, když prohraješ?“

„Jistotu, že se na svoji můžeš spolehnout a ta má pro lovce žen cenu zlata.“

„Spíš jsem si po tom připadal jak ulovený pstruh.“ 

Franta mi s úsměvem poklepal na vypnuté triko na pupku. „Tloušť“. 

„Už mi věříš, že jsem s tou tvojí nic neměl?“

„Uvěřit je synonym pro zblbnout.“

 Když jsem manželce vynesl ze sklepa přepravku na slíbené meruňky, padla od lesa kulová rána.

„To by mohl být Vojta.“

Manželka kývla. „Měl bys pro úlovek dojet autem.“

Když jsem vyjížděl ze dvora, tak už mířila k Frantovi. Přepravku nesla před sebou a postojem i krokem připomínala Lolobrigitu. 

Cesta k lesu byla vyprahlá a v bezvětrném příšeří za mnou zůstal dlouhý tunel zvířeného prachu.  Z dálky nešlo poznat, zda na posedu vedle Balabána sedí i Vojta. S autem jsem zajel na suchem rozpraskané místo, které zbylo v lánu kukuřice po jarním mokřisku a každým krokem k lesu jsem byl klidnější. Poslední pochybnosti vyvrátilo, když Vojta začal slézat s posedu.

"Kde ho máš?"

Zatvářil se udiveně. 

"Padla přece rána."

"Nebyla moje."

Rozhlédnul jsem se a Vojta se pousmál. "Šla do prázdna, ale nás přišla na stovky milionů. No co, lehko nabyli, lehko pozbyli. Marxisticky povýšenému nad sprostý mamon to přece nemůže vadit."

"Co tím chceš říct?"

"Byli v přesile, tvářili se hodně odhodlaně a tak nic jiného nezbylo."

"To jsi jim jen tak, mírnix, dírnix nechal šest set milionů?"

"Zítra se s nimi sejdu v Praze před Deutsche Bank a až odtud vyjdu, budeme frý ez e béd. Tvůj kukuč prozrazuje, že peníze opravdu kazí charakter a protože bych opravdu nerad něco tak ryzího pokazil, jsem za to Čečencům nakonec i rád. Neboj, že tohle nevyšlo ještě neznamená, že nevyjde to, co zkusím příště."

"Tvoje Imaginární miliony mi charakter opravdu nezkazily. Připadám si spíš jako numismatik, který přišel o sbírku mincí, kterou by nikdy neprodal. "

"Hoď mě do Bechyně, ať nemusím volat manželce, že už je po všem." 

Kouknul jsem na hodinky. "To by mohlo být po všem i u mé manželky."

Když jsem po slabé hodince přijel k Frantovi, jak to dopadlo mi už z dálky říkal spokojeným výrazem.

"Kolik jsi říkal, že chceš těch intimností? Vezmu to seshora." Zvednul palec u levé ruky. "Široké dvorce." Přidal k němu ukazováček, "Kolem každého pár chlupů. Spočítat se při tom natřásání nedaly." Než nepřímil prostředníček, několikrát s ním naznačil zaškrábání. "Na pravém pysku má v ochlupení malou bradavičku". Prsteníčku do zákrytu pomohl ukazováčkem pravé ruky. "Zničené karpály. Nahoře na pravém stehnu je mateřské znamínko." Přiložil palec ke ztuhlému malíčku. "Ouřadi tohle nemají. Mám popojet?"  

"Stačí."

"Milion je můj?"

"Vypadá to, že jsi vyhrál."

"Vypadá? Jasně jsem vyhrál. Jen mi slib, že o tom milionu nikomu neřekneš. Závist je na vsi hrozná věc."

"Myslíš, že mi závidí?"

"Tobě ne. Jsi pro ně i po letech přivandrovalec z Prahy a tam jsou mnohem větší boháči. Pokud se  stane boháčem někdo z nich, tak si sami začnou připadat chudší a to se mezi rodáky neodpouští. Dej mi ho hotově, protože ani babám ve spořitelně nevěřím."

"Musím si ještě ověřit, že ty detaily sedí."

"Chceš říct, že o nich nevíš?"

 

Manželka zůstala skloněná nad meruňkami a ke mně jen naklonila hlavu. "Co Vojta ulovil?"

"Vojta nic, zato Frantovi se podařilo ulovit krávu, která mě připravila o milion."

"Mně zase vypravoval o volovi, který tu krávu neustále podvádí a který stovky milionů pokládá za svoje, zatímco jsou naše."

"Franta není takový podrazák"

"Když viděl, že na sex nekývnu, napadlo ho, že pomůže. když na tě bonzne, kam všude zanášíš a nezapomněl ani na toho svého nejmladšího. Když ani to nepomohlo, přiznal, že mu nejde ani tolik o mě, ale o ten milion a to mě tuplem naštvalo."

"On tě urazil a tys mu za to dala?"

"Nabídnul, že dostanu půlku, když prozradím pár detailů, které může znát jen ten, který mě zblízka vidí svlečenou. Tak jsem mu je popsala a pomohla jsem si tak k půl milionu, když mi ho můj miliardář ani za dennodenní stravu a týdnotýdenní sex sám nedokáže dát. Takže mě neulovil." Napřímila se a koukala mi do očí, dokud jsem je sám nesklopil.  

"Vojta také nic neulovil. Naopak se sám stal kořistí v ceně přes půl miliardy a z nás udělal chudáky."

Manželka zavrtěla rozhodně hlavou. "Chudáci s firmou o padesáti zaměstnancích?"

"Náš prospektor se teď chce s  novou chutí pustit do dalšího kutání, zatímco sám nevím, kde seberu prohraný milion pro Frantu."   S úlevou jsem se plácnul do čela. "Vlastně jen půl. Slíbila jsi přece před farářem, že se mnou budeš snášet dobré i zlé."

Manželka na mě koukla pohledem, který nesnáším u Vojty a poklepala si na hlavu. "Franta přece nic nevyhrál a co dáš mně, to se jen ve stejných kalhotách přesune do jiné kapsy."

S tuplovanou radostí jsem se do čela plácnul podruhé . "Fakt máš na jednom pysku malou bradavičku?"

Manželka se rozesmála. "Chceš předložit corpus delicti? Jen jestli budeš mít po tom všem ještě dost sil k důkladnému průzkumu."

"Wer beackert Feld eines Nachbars, vernachlässigt sein eigenes."

Franta na dvorku štípal polena a Marie je skládala do úhledné hranice. Počkal, až bude k nám otočená zády a pak mi rázným zavrtěním hlavy a prstem před rty dal najevo, ať ani nemuknu.

"U Voborníků letos čekají tuhou zimu?"

"Marie se zasmála. "Privatizují doly a tak se dá čekat zdražení uhlí. Vrátili nám les a tam je soušek na několik zim. Franta teď chce pár hektarů ještě přikoupit. Dokud jsou lidi blbí a bankcetlí si váží víc, než hmotných statků."

"Ani se nedivím, že po těch létech bídy zatoužili po penězích. Jak chutná svoboda cestování jsme poznali ve Vídni. Demokracii nám předvádí partaje. Jediné, co za něco stojí je mamon."

"Ty jsi na to ale přišel o něco dřív, než ostatní."

"Díky Vojtovi."

Franta vděčně zamrkal a ledabyle prohodil: "Co ulovil?"

"Minul lišku."

"To je poprvé, co netrefil." Otočil se k Marii. "Dáme pauzu. Prosím, prosím, udělej nám kafe s rumem." Počkal, až se z kuchyně ozvalo cinkání nádobí. " Tak sis to ověřil?"

"Že mám kamaráda podrazáka? Musel jsi jí vykládat o všech těch pomluvách?"

"Když jsme skončili, začala mít výčitky a tak jsem ji musel od nich pomoct."

"Slyšel jsem jiné podání. Když jsi viděl, že nekývne, šel jsi na to přes pomstu."

"S chutí se pomstít sem už přišla."

"Proč jsi sliboval, že se s ní šábneš?"

"Připravit se jen tak o půl milionu? Je vidět, že jsi pořád pražákem a vůbec neznáš selskou duši. Prostě a jasně jsem vyhrál a vysol milion." Franta by musel být národní umělec, aby takhle dokonale zahrál rozhořčení. 

"Tohle je tvrzení proti tvrzení."

"Přece jsi od manželky nečekal, že se ti přizná? Sám říkáš, že každá ženská lže."

"Také říkám, když nelže, nestojí za nic a to je přesně její případ."

"Měl jsem ti popsat pár intimních detailů a to jsem splnil. Kdybys to podmínil i jejím přiznáním, tak bych do toho nešel. Zas takové potěšení to nebylo."

"Teď jsi potvrdil, že pro tu mojí platí dovětek."

"Sám nestojíš za zlámanou grešli. Mít stovky milionů a škrtit se o zasraný jeden kousek. Kamaráda sis mohl nadosmrti připoutat a místo toho jsi ho ztratil."

Ze stavení se ozvalo. "Grog se už dá pít." Než se ke mně otočil zády, tiše pronesl " Přesně tohle jsem od pražáka čekal a proto jsem ji na zadku ještě udělal malého cucfleka." Pak do okna hlasitě zavolal. "Franta chvátá domů a tak grog vypijeme spolu. "

 

Pes se na mne udiveně kouknul, když jsem ho při vstupu do dvora neurvale nohou odstrčil a namířil si to k manželce házející slepicím namočený chleba. "Udělal ti na zadku cucflek."

"Máš pěkný kamarády. To není cucflek, ale modřina. Bradavičku jsi už viděl, tak koukni i na tohle." Předklonila se, vyhrnula sukni a a způli zadku stáhla kalhotky. "Stačilo? Nebo si dojdeš pro lupu? Vím i kde jsem k ní přišla." Popošla k dvířkům do sklepa a zadkem se opřela o kliku. "Vidíš? Přesně to pasuje. Tak jsem mu ji i popsala a on ji změnil na cucflek. Co mi ale vůbec nepasuje, je tvoje věčné podezírání. Věříš víc kámošům, než věrné manželce?" Všimla si mého hlubokého nadechnutí. "Varuju tě! Jestli začneš zase s tím jede Frau lügt, tak máš na měsíc utrum. Nejen, že neumíš lhát, ale uvěříš i kdejakému cancu."

"Mensch ist nicht nur ein ewiger Lügner, aber auch ein ewiger Gläubiger."

"K šípku s tou tvojí němčinou. Vojta ti nakuká, že vás Čečenci připravili o půl miliardy a ty mu natotata uvěříš. Co když se jen rozhodl tě z jeho kšeftů vyšachovat?"

"Proč by to dělal? Sám se rozhodl se se mnou dělit."

"Důvod mě nenapadá, ale to neznamená, že není."

Pes se mi otřel o lýtko. Omluvně jsem ho pohladil ho po hlavě. "Koukám, že pevně se dá věřit jen němým tvářím, protože nemluví."

"To neznamená, že nepodvádí či nepodráží, i když tohle zrovna u našeho Broka neplatí."

Jakoby tušil, že ho chválí, přišel si i k ní pro pohlazení.

"Říkal jsi, že Čečenci byli v přesile. To tam museli přijet autem. Dojdi se zeptat Kubíka. Tomu by určitě  cizí auto neuniklo."

"Nejdřív si to dojdu vyříkat k Frantovi. Tohle je fakt jasná modřina." Něžně jsem pohladil inkriminovanou půlku, než ji zahalila.

 

Franta nejdřív poměřil vzdálenost k otevřenému kuchyňskému oknu a pak si mě zkoumavě prohlédnul. "Neneseš tašku, kapsy máš prázdné, tak se rovnou otoč na patě a zmiz. Mluvit už není o čem."

"Právě, že je. Řekla ti, že má na zadku modřinu a ty jsi z ní udělal cucflek. Je to mazaný, ale zároveň i hnus, který se nedá omluvit ani selskou duší."

"Kdo chce něco dokázat, nebo popřít, tak se mu to s trochou fištrónu vždycky podaří."

Natáhnul jsem k němu pravici a s ulehčením pronesl: "Mám to chápat jako omluvu?"

Místo potřesení se odtáhnul. "Myslím tvou starou. Sám se nemám za co omlouvat a ty si věř dál těm, co lžou. S výhrou jsem se už v duchu rozloučil, stejně jako s nákupem lesů. Teď zbývá jen se rozloučit s tebou. Kamarádství nemůže existovat bez vzájemné důvěry."

"Neměl bych tohle pronést sám? Ty jsi mě chtěl napálit."

"Tu modřinu má na pravé půlce. Když jsem ji obrátil, byla už tak rozhicovaná, že si ani nevšimla, že jsem se na chvíli přisál na tu druhou." Poznal, že mě přesvědčil. 

"Říkáš, že kamarádství nemůže existovat bez důvěry. Mám se rozvést?"

"Manželství není kamarádství. Manželku jsi za mnou poslal sám a dopadlo to, jak se dalo čekat. Uklidnila se pomstou a zároveň vymyslela pěkný fígl, který ji mohl přihrát půl melounu a mě vyšachovat. Jdi teď domů a tvař se, že ji věříš. Dej ji tu půlku, ať je po jejím. Uvidíš, jak na tebe teď bude milá, protože z vlastní zkušenosti vím, že není nic lepšího, než když má manželka výčitky svědomí."

"Milion ode mne dostaneš po splátkách."

"Manželce dej půlku jako důkaz, že jsi ji uvěřil a na mě se vykašli."

"Zkus to říct cikánu Bene a on ti popíše, co by udělali s hráčem pokeru, který by prohrál milion a nevyplatil ho s tím, že tu sumu jen hloupě přihodil."

"To jsou hráči, zatímco my jsme kamarádi."

"A selská duše?"

"Ta vzala za své během socialismu."

"V těch měsíčních splátkách dostaneš půlku stejně jako manželka. Ber to jako odměnu za tuhle lekci." Z okna do kuchyně dopadl na notně zšeřelý dvůr lichoběžník světla. "Snad se i mně konečně rozsvítilo, že doma můžu věřit jen sám sobě."

Franta se rozesmál. "Když vzpomeneš, čemu všemu jsi byl schopen uvěřit...."

"Tak ani sobě ne."

Ke Kubíkovi jsem nešel. Nedokázal jsem si představit, co by se mnou provedlo, říct mi, že k lesu žádné auto nejelo.   

  

 

 

                

                                             

 

Autor: Štěpán Bicera | pondělí 7.8.2023 7:47 | karma článku: 0 | přečteno: 48x
  • Další články autora

Štěpán Bicera

Blatské baroko K 22 Tři pohřby

Pozoruji hospodskou pečlivě točící pivo a přemítám, proč Jednota, dokud ji hospoda patřila, nenabídla také vedle desítky i dvanáctku a polotmavé. Už se nese a vidím, že rozjásaný nemusí být jen obličej, ale i chůze.

1.6.2024 v 10:30 | Karma: 0 | Přečteno: 4x | Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko. K22 Tři pohřby.

Pozoruji hospodskou pečlivě točící pivo a přemítám, proč Jednota, dokud ji hospoda patřila, nenabídla také vedle desítky i dvanáctku a polotmavé. Už se nese a vidím, že rozjásaný nemusí být jen obličej, ale i chůze.

2.2.2024 v 16:16 | Karma: 0 | Přečteno: 22x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K 20 Zanedbatelné ztráty

Ostře znějící výstřely nemohly být z brokovnice, ale nepřipomínaly ani rány z kulovnic. Zkusil jsem si vybavit střelbu ze samopalu vzor 58, ale od vojny už uteklo příliš času, aby se mi to povedlo. Manželce jsem namluvil,

17.11.2022 v 13:27 | Karma: 0 | Přečteno: 62x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K 19 Přijde hic

Dvířka do dvora visela jen na horní skobě a při otevření hlasitě zaskřípala. Sténající pant jsem použil místo zvonku, ale ani po opakovaném zavrzání se Bašta neobjevil. Nezbylo, než na nevábně vyhlížející dvůr vstoupit.

23.4.2022 v 12:00 | Karma: 3,11 | Přečteno: 120x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K18 Špitál

Šipka s nápisem onkologie nás zavedla ke vchodu do nevábně vypadajícího pavilonu, kolem kterého byly o zeď opřené tyče s cedulkami "pozor, padá omítka". Jakmile jsme vešli do vestibulu, Kubík vyvalil oči na pacientku v županu.

20.1.2022 v 13:38 | Karma: 0 | Přečteno: 136x | Diskuse
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Starostové nesouhlasí s plánem na další rušení pošt, testy chtějí překazit

14. června 2024

Premium Česká pošta začala na venkově testovat, nakolik zvládne klasické poštovní pobočky nahradit Mobilní...

Začíná nová éra válčení. Na Ukrajině proběhla první bitva robotů na světě

14. června 2024

Premium Historie si možná bude pamatovat, že jedna z prvních bitev mezi roboty se odehrála na Ukrajině...

Kazaň a Helena. Ruská a americká jaderná ponorka se přiblížily na dohled

13. června 2024  22:12

Na Kubě, kam tento týden dorazily ruské bojové lodě, se nachází i americká jaderná ponorka USS...

„Jako impérium si musíme podrobit barbary.“ Ruský moderátor rozzuřil Číňany

13. června 2024  22:11

Ruský propagandistický moderátor Sergej Mardan silně pobouřil čínské uživatele sociálních...

  • Počet článků 992
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1280x
Jsme jako hokejoví brankáři. Naučili jsme se bez masky do střetnutí nechodit a jací doopravdy jsme, je těžko zodpověditelná otázka i pro nás samotné.

Seznam rubrik