„Práskal“ Babiš pro StB nebo „práskala“ StB Babiše?

   Prosťáček nemá o fungování zpravodajských služeb to nejmenší tušení. Ony “tajné služby“ ve skutečnosti tajné nejsou a už vůbec nejsou samoúčelem. Pracují totiž pro státní elitu a dodávají těmto prominentům důležité informace, aby jim usnadňovaly rozhodování ve státních a právních úkonech dané společnosti. Rodina Babišů v tehdejších poměrech elitou byla...

Andrej Babiš patří do řady - Jan Baťa, John F. Kennedy a Nelson Rockefeller... Miliardáře korumpovat nelze!

Otec Andreje Babiše, Ing. Štefan Babiš,  byl ředitelem pobočky podniku Polytechna v Bratislavě. Později odešel do diplomatických služeb a působil na stálé misi ČSSR při OSN v Ženevě. Jeho syn Andrej, proto část školní docházky absolvoval ve Švýcarsku. Matka, Ing. Andriana Babišová, byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Karlově Universitě. Je zcela nemožné, aby se takto exponovaná rodina v době totality nedostala do sféry vlivu StB. Ne proto, že by spolupracovat chtěla, ale musela být v kontaktu. Z tzv. “tajných materiálů“ lze vydedukovat, že StB mnoho důvěry vůči rodině Babišů neměla, i když tito lidé k disentu přímo nepatřili. Je nutné číst mezi řádky...

     Podobně jako Václava Klause ani Andreje Babiše nehodlali vzít do KSČ. Přihlášku si podal již 1978, ale nemohl prokázat tzv. „proletářský původ“. Ve složce StB měl ad hoc tento bohulibý zápis: „Jmenovaný pochází z úřednické rodiny.“ Dělnický původ prokázat nemohl  a to byl zásadní handycap. Do scenérie se vložila především matka a začaly hysterické útoky a podezřívání ze strany KSČ. Po dvouletých tahanicích sem a tam se stal sice 1980 členem KSČ, ale důvěru této strany nepožíval - často ho nezvali ani na schůze...

   Zato však projevila zájem o Andreje Babiše slovenská StB. Od vstupu do KSČ ho začala sledovat. Šlo v praxi o naprosto opačný případ. Tradičně sledovala StB občany než vstoupili do KSČ a potom je sledovat přestala - o další kontrolu se postarala KSČ. V kauze Andreje Babiše, subjekt členem KSČ sice byl, ale důvěrou nedisponoval a proto musela do hry nastoupit bratislavská StB. Začal být na každém kroku sledován...

   Od listopadu 1980 byl Andrej Babiš veden ve svazku bratislavské StB jako „Důvěrník“ (12.11. 1980), s registračním číslem: 25085. Protože pod tímto svazkem „Důvěrník“ nelze odhalit žádnou “důvěrníkovu“ činnost ani jeho podpis, je nutné vycházet z toho, že složku založila StB a Andrej Babiš o tom vůbec nic nevěděl.

   Jednalo se tím pádem o tzv. složku „pozorovací“ (monitoring) - osoba sledovaná státní bezpečností (kontrarozvědka). Nemohl tedy „práskat a udávat“ StB, jak tvrdí Kalousek s Ženíškem (TOP 09), když jeho složka byla monitorovací. Subjekt sledovaný je subjektem pronásledovaným a nikoli udavačem. Jde o rozpor, jako kdyby někdo skočil do rybníka a vylezl by odtamtud na břeh suchý!
 

  K tomu bývalý disident Stanislav Penc: “Co zapsání jména v seznamu znamená? Samotný záznam neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Nelze z tohoto záznamu odvodit nic jiného.“ (Pramen: svazky.cz).

    Andrej Babiš byl coby “Důvěrník“,  monitorován od 12.11. 1980 až do 11.11. 1982. Jde bezpochyby o důkaz pozorování dotyčného subjektu, neboť “udavač“ a “práskač“ není nikdy naprogramován na přesné dva roky! Vím to s naprostou jistotou, protože jsem sám bývalým důstojníkem britské zpravodajské služby v hodnosti poručíka (2nd Lieutenant British Army, Intelligence Corps, Západní Berlín 1981 - 1990).

   Složka “Důvěrník“ zůstala prázdná. StB nezjistila žádný kompromitující “Enemy Within“. Tomu by nasvědčoval i krycí zápis (covered entry): “Jmenovaný není nositelem státního tajemství.“ Což v jazyce totalitární kontrarozvědky bývalého Východního bloku znamenalo: Nenašlo se nic, čím by bylo možno dotyčnou osobu vydírat.

   V tzv. „tajném memorandu“ je tento záznam: “Jmenovaný dosud nepoužil žádný konspirativní ani zapůjčený byt...nezná žádné operativní zaměstnance ani náčelníky a nemá ani vědomosti ani zkušenosti s prací StB. Podle dosavadních poznatků nepřišel do styku s žádnou...zpravodajskou službou“. Jinými slovy: Kontrarozvědka přímo přiznává, že si onoho “Důvěrníka“ (a tím i krycí jméno “Bureš“) od samého počátku prostě sama vymyslela.  

   Proto se v listopadu 1982 odhodlala slovenská StB (Útvar XII, 1. odd., 3. odbor, S - SNB, Bratislava)  k ofenzívě. V jakési vinárně “U obuvníka“ (což nezní zrovna reprezentativně) měl být Babiš získán dne 11.11. 1982, mezi 16.30 - 18.00 hod. do služeb kontrarozvědky v hodnosti “Agent“. Vázací akt prý provedli dva důstojníci StB, npor. Julius Šuman a kpt. Rostislav Mátray...

   Ovšem dokumentární záznam odporuje tomuto tvrzení. “Zpráva o získání ke spolupráci“ je vyhotovena přímo na Útvaru XII, 1.odd., 3. odboru S - SNB a je podepsána nikoli dvěma, ale třemi důstojníky. Na straně 3, zmíněné zprávy se říká: „Kandidát závazek po přečtení podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno BUREŠ.“

   Hlavní problém se skrývá ve skutečnosti, že jsou zde podpisy třech důstojníků - npor. Šuman, kpt. Mátray a a mjr. Greguš. Babišův podpis chybí a to jak ve formě Andrej Babiš tak krycím jménem „Bureš“. Proč? Když Babiš u toho prokazatelně byl?

   Další zádrhel se objevuje v zápisu datovaném 30.06. 1987 (Přísně tajné!). Styčným důstojníkem Babiše nebyl žádný ze třech uvedených estebáků, nýbrž jakýsi major Hákač. Tato záhadná postava náhle někam mizí (úřední záznam: “přeložen“), ale podle mého názoru, pakliže “major Hákač“ vůbec v případě Babiše fungoval, asi ho prostě kvůli alkoholismu vyhodili. Jeho nástupcem se stal úřední referent Kulha u kterého není uvedena ani služební hodnost (asi žádnou neměl), natožpak, aby mohl zastávat úlohu styčného důstojníka v případě nějakého „Agenta“. Není vyloučeno, že Babiš „svého“ Kulhu ani nikdy neviděl.

   Dovolte mi nyní můj osobní, odborný postoj, coby bývalého britského zpravodajské důstojníka v.v. k výše uvedenému naprosto amaterskému a diletatskému postupu komunistické StB:

    Na rozdíl od “Důvěrníka“ - tedy, abych použil vokabuláru Kalouska a Ženíška z TOP 09, pouhého “práskače a udavače“ StB, je “Agent“ vysoká zpravodajská funkce. Vázací akt se neprovádí v žádné kořalně “U vychlastaného mozku“, nýbrž přímo ve služebnách zpravodajských služeb. Tak např. v Anglii je to MI-5 a MI-6. Na rozdíl od “práskače a udavače“, skládá “Agent“ přísahu, získává krycí jméno (covered name) a důstojnickou hodnost, která je buďto skutečná (poručík) a nebo rovněž krycí (např.: „generál královských lukostřelců“). “Agent“ má svého styčného důstojníka od kterého dostává rozkazy a vykonává je. Za to je často a dobře placený od svého zaměstnavatele (ministerstvo obrany, vnitra nebo zahraničí). Civilní povolání agenta je pouze krycí složkou. Jeho hlavním povoláním je „Agent“. Dostává dvojitý plat. Jednou je placen za své civilní zaměstnání (novinář, sociolog, profesor atd.) a potom za svou spolupráci s výše uvedenými ministerstvy. Zásadně se podepisuje krycím jménem a v oblasti vojenství nebo policejních služeb uvádí vždy a bez výjimky, svojí krycí hodnost. Jinými slovy: Nikdy se nedozvíte, koho máte vlastně před sebou!

   Andrej Babiš žádnou přísahu neskládal. Jeho podpis ani pravý ani údajně krycí (“Bureš“) se nikde neobjevuje. Neexistuje doklad, že by byl jako “Agent“ placen. Žádnou zpravodajskou hodnost od StB nezískal. To, co StB nazývá „vázacím aktem“ bez vlastnoručního Babišova podpisu, nebyl „vázací akt “, nýbrž zcela ordinérní výslech před důstojníky StB, který dotyčná oběť samozřejmě podepisovat nemusela. Podívejme se na originální záznam uvedeného výslechu:

    „Kandidát uvedl, že plně chápe potřebu boje proti činnosti vnějšího i vnitřního nepřítele zaměřeného proti zájmům ČSSR. Uvedl, že hlavní prostor k trestné činnosti resp. k poškozování národního hospodářství vidí ve vývozu druhotných surovin za ceny nevýhodné pro ČSSR, tak jako v nezodpovědném přístupu k vývozním fondům ve výrobních podnicích...uvítal možnost...poukazovat na nedostatky, s kterými se při své práci střetává a které poškozují národní hospodářství...současně vyjádřil obavu z odhalení styku s bezpečností, což by mu značně škodilo v jeho práci.“

    Poslední věta z dokumentu „Zprává o získání ke spolupráci“ (Bratislava, 12.11, 1982), zcela transparentně dokazuje, že Babiš nejenže se žádným „Důvěrníkem“ ani „Agentem“ StB  nestal, nýbrž, že zásadně jakoukoli spolupráci s bezpečnostními složkami ČSSR odmítá s odůvodněním, že by s tím měl potíže na pracovišti, i když boj bezpečnostních služeb proti “vnitřnímu“ i “vnějšímu“ nepříteli chápe.

   Jeho názory na hospodářské poměry v ČSSR, které bez okolků důstojníkům StB sdělil, jsou de facto zdrcující kritkou tehdejší totalitní ekonomie: Výprodej státního surovinového bohatství za minimální tržní hodnotu do ciziny a tím permanentní ožebračování vlastního národa.... Za kritiky podobného druhu byly osobnosti jako Ota Šik a Radovan Selucký „vyslány do zahraničí“ odkud se již do ČSSR nevrátily.

    Patrně se StB v případě Andreje Babiše rovněž domnívala, že by se to mohlo podařit. Někteří jeho příbuzní již na Západě žili. Babišův spis byl veden u slovenské StB takto: “Reg. čís.: 25085, Útvar: XII S SNB, Bratislava. Důvod evidence: Blokovaná osoba.“ Jinými slovy jedná se o někoho, jehož totožnost je fiktivně vedena pouze u jednoho útvaru, neboť ve skutečnosti jako spolupracovník StB vůbec neexistuje. Ostatní útvary se nemají resp. nesmějí o tuto fikci NFP (Non Funktion Person ) - „nefunkční osoba“ - zajímat, aby se daná konspirace neprozradila.

   V roce 1985 vysílá zaměstnavatel PZO Petrimex Andreje Babiše do Maroka. Kdyby byl “Agentem“ StB, byl by zahrnut všemi možnými zpravodajskými úkoly, ale jako “blokovaná osoba“ žádným “Agentem“ není a tak místo, aby ze zahraničí dodával zprávy, je z evidence státní bezpečnosti vyškrtnut. Tajný záznam Útvaru XII, 3. oddělení ze dne 09.12. 1987: “Záznam k přerušení tajné spolupráce s agentem 'Bureš', reg.č. 25085. 1985 vyslaný PZO PETRIMEXEM do MAROKA, v roce 1988 předpokládaný návrat.“

   Pod pojmem „předpokládaný návrat“ rozuměla StB, že návrat není jistý. Proto další zápis uvádí: „Nedostatky odstraněny dne 14.6. 1988. Návrat TS BUREŠ z Maroka předpokládaný koncem roku 1989. Signatura: kapitán (podpis nečitelný), 14.6. 1988.“

   Vypadá to na to, že Andrej Babiš žil v Maroku v "legální" nucené emigraci a jeho návrat nebyl žádoucí. Pod pojmem „nedostatky odstraněny“ lze rozumět, že StB začala zkartovávat fiktivní a smyšlené údaje (blokovaná osoba) o složce „Bureš“. Andrej Babiš se vrátil z Maroka do Československa až po „sametovém převratu“...