Proč je povinná maturita z matematiky spíše ke škodě

Vím – je odhlasováno, rozhodnuto, zveřejněno ve sbírce zákonů. Všichni maturanti budou muset absolvovat zkoušku z matematiky. 

Pominu detaily, že ne úplně všichni (nějaké výjimky se vždy najdou) a že ne od stejného školního roku (ze zcela vykonstruovaných důvodů), a soustředím se na otázku, proč by (ne)měla maturita z matematiky patřit ke střednímu vzdělání.

Vypadá to, že většina veřejnosti, dokonce i té odborné, se zavedením povinné maturity z matematiky souhlasí. Obvykle argumentují potřebou pěstování logického myšlení, sítem pro přístup na vysoké školy nebo nedostatkem technicky vzdělaných odborníků. Někdy ještě následuje postesknutí nad klesající úrovní znalostí maturantů i vysokoškoláků a připomenutí, že „za našich časů“ to bylo jiné kafe (vyšší náročnost, vyšší úroveň).

Pěstovat logické uvažování, učit abstraktnímu a exaktnímu myšlení je jistě správné. A středoškolská matematika to dělá. V naprosté většině oborů v rozsahu více než 10 hodin týdně (míněno rozloženě do čtyř ročníků např. 3-3-2-2 hod.). Jde o trpělivou práci spojenou s vysvětlováním a objevováním souvislostí. Jak tomu však může pomoci maturitní zkouška? To si opravdu někdo myslí, že kvůli obavě z neúspěchu začne žák myslet logičtěji? Jistěže ne. Někomu je prostě matematické uvažování vlastní (a výukou ho rozvine) a někomu ho do hlavy nenalejete ani deseti zkouškami.

Jasně, řeknete si, tak ať ti, co na to nemají „buňky“ maturitu nedostanou a na vysoké školy nelezou. Vždyť jste nemohli sehnat instalatéra, tak ať jde víc žáků na řemeslo. Pěkný nesmysl, říkám já. Pominu-li celosvětovou tendenci poskytovat všem lidem stále vyšší (a celoživotní) vzdělání vycházející z akcelerujícího vývoje civilizace, je nesporné, že lidé s vyšším vzděláním se lépe uplatní v praxi. Stačí se podívat na veřejně přístupné statistiky úřadu práce.

Nedostatek technicky vzdělaných lidí na trhu práce skutečně je. Aspoň podle firem, které je poptávají. Tohle si ale opravdu nejlépe vyřeší trh sám. Nedostatek inženýrů vyvolává jejich vyšší cenu a vysoký plat přináší vyšší zájem studentů. Úředníci, ba ani poslanci, nedohlednou dost daleko do budoucnosti, aby dobře naplánovali „směrná čísla“ počtů přijímaných na jednotlivé obory.

Za nejvážnější argument proti všeobecné maturitě z matematiky však považuji to, že pro značnou část středoškoláků bude znamenat zpoždění v jejich vzdělávání. Budou totiž muset věnovat spoustu své energie a času biflování něčeho, co nikdy nevyužijí. Ano biflování. Kdo nepochopí (kvůli limitovaným schopnostem svého mozku) matematické principy, bude odkázán na slepé biflování, aby tu maturitu nějak zvládl. A do týdne po maturitě vše úspěšně zapomene. Kdyby se tak raději věnoval tomu, co mu jde, co ho baví a čemu se chce dál ve svém životě věnovat, bylo by to prospěšnější nejen pro něj, ale pro nás všechny.