Problém je spíše v tom, že k maturitní zkoušce nutíme směřovat snad 85% ze žáků opouštějících základní školy. Proč nutíme k maturitě žáky jednoznačně řemeslných oborů, kteří k této zkoušce nemají dostatečné IQ. Tito žáci by především měli skládat praktickou zkoušku z řemeslné dovednosti a k tomu odpovídající teoretické zkoušky.

Naše školství chce mít co nejvíce maturantů, ale velká část z nich nemá na středoškolské vzdělání odpovídající předpoklady. Ubylo nám velké množství kvalitních řemeslníků a přibylo těžko zaměstnatelných maturantů v pochybně vytvořených oborech.

Tento trend se přenáší i do vysokého školství s přebytkem žáků z humanitních oborů, kteří mají stejný problém s uplatněním v praxi, protože i státní aparát už je přebujelý vysokoškoláky se znalostmi lepších středoškoláků a neziskovky už jsou také plné rozumbradů a tlachalů.

Jaká může být nastavena úroveň maturitních zkoušek, když je mají současně skládat žáci s nadprůměrnou inteligencí spolu s žáky s podprůměrnou inteligencí?

Přiznejme si že ke kvalitním maturitám může směřovat třeba jen 50% žáků a zbytek bude prostě směřovat jak k mentálně náročnějším, tak i k méně náročným řemeslům.

Pokud ovšem současná paní ministryně nechce protlačit inkluzi až na vysoké školy, pak už by našemu školství nebylo pomoci, ale tabulkově bychom mohli dosáhnou jako první země EU stoprocentní vysokoškolské vzdělanosti.

Autor zaměńuje či ztotožňuje vyšší vzdělání s větším množstvím lidí, kteří mají jakýsi papír - vysvědčení ze státní maturity nebo vysokoškolský diplom. Současný stav, kdy je přeškolováno, a kapacita těchto škol vysoce přesahuje počet uchazečů dlouhodobě dospěla k naprosté devalvaci úrovně vzdělání a nemusí jít jen o práva v Plzni.

Většina škol se tak podbízí studentům s cílem co nejvíce podojit stát či přímo ty studenty. Úroveň vzdělání není rozhodující, rozhoduje počet kusů. I když existuje pár čestných vyjímek tak bohužel většina škol nemá zájem o vysoké nároky u státní maturity či státní závěrečné zkoušky. Ty vyvinuly takový tlak, že úroveň státní maturity je neskutečně nízká.

Namísto toho , aby stát jasně definoval toto jsou minimální požadvky srovnatelné s ostatními vyspělými státy, tak se řeší jak nastavit úroveň, aby prolezl prakticky všichni. A pokud je vyšší procento neúspěšných, tak není problém s jejich neznalostmi, ale řeší se špatně nastavená úroveň maturity.

Výsledek tomu odpovídá: Cvičně jsem si udělal několik ročníků maturit" češtinu, matematiku, angličtinu jsem při televizi namrskal za cca 2/3 povoleného času s úspěšností v průměru pře 80%. Prošel bych i z občanky, dějepisu, zeměpisu, dějin umění, fyziky a dokonce i z chemie což byl předmět, který jsem nikdy zrovna nemiloval. Často stačila jen logická úvaha, abych správně zodpověděl i otázky, kde jsem si nebyl jist a obecné znalosti. Největší problémy mi dělala jiná terminologie nebo jiné současně používané postupy. Ale správného výsledku se dá dosáhnout i postupy, které se používaly před desítkami let kdy jsem maturoval.

Ale nezaměňuje. Chodí-li více lidí a déle do škol, tak celková vzdělanost roste. Že se přitom sníží průměrná úroveň znalostí a schopností maturanta či vysokoškoláka, je jasné a samozřejmé. Ale to není špatně!

Průměrné nároky klesají, ale to nijak neomezuje ty, kteří na to mají, v dalším rozvoji. Není VŠ jako VŠ. A je dobře, že jsou také studia rozčleněna na bakalářská, magisterská a doktorská. Jen se ať každý dopracuje co nejdále.

Uvědomme si, jaká je alternativa: Mít elitářské školy s opravdu vysoce vzdělanými absolventy. To nezní špatně, že? Ale té elity budete mít pár procent. A co ti ostatní? Ti mají jít do učení? Jakou jim to dá životní perspektivu? Mizernou! Velká většina jich skončí na úřadu práce.

Maturita je potvrzením úspěšného absolvování střední školy, která představuje určitou úroveň obecné vzdělanosti. Proto by měla také obsahovat odpovídající úroveň všeobecného přehledu, do kterého matematika určitě patří.

Pokud někdo má své limity (což je významná část národa, nejsme všichni stejní), které mu neumožňují matematiku zvládnout, tak nemůže dosáhnout takové úrovně středního vzdělání. Co je na tom nelogického (že by zase nějaká sociální korektnost)?

Minulý režim deformoval úroveň středního školství tím, že zavedl maturity na učňovském školství a postavil jej tak na úroveň středního - jakási falešná socialistická emancipace dělnické třídy (jaký byl ve výsledku rozdíl mezi absolventem standardní střední školy a učňáku s maturitou je zřejmé). No, a dnes se jedná o jakousi falešnou emancipaci "vzdělávacími schopnostmi limitovaných".

Bohužel, chybí nám tady vhodná struktura a dostatečné vyprofilování jednotlivých úrovní a oborů školství (vzdělanosti) tak, aby každý jedinec se svými možnostmi a schopnostmi měl šanci na svůj osobní úspěch, společenské uznání a štěstí. A k tomu nemusíme mít všichni maturitu a být všichni absolventy VŠ nebo mít doktoráty.

Pokud někdo nezvládne středoškolskou maturitní zkoušku z matematiky nemá na vysoké škole co pohledávat. Ta vaše logika by mohla posléze dojít i do základních škol.

Nevim jestli vseobecne, ale na technicky zamerene prumyslovce, kterou jsem absolvoval v roce 1962, koncila vyuka matematiky ve 3. rocniku a maturitnim predmetem (ani volitelnym) nebyla. Presto, a nejenom ja, hodne absolventu vysokou skolu vystudovalo.

Jsem proti jakékoli povinné maturitě z čehokoli. Každá vysoká škola nechť si určí, z jakých předmětů bude u svých uchazečů maturitu vyžadovat. Stejně tak to může udělat každý zaměstnavatel. Člověk ať má pak naprostou volnost kdy a z jakých předmětů odmaturuje . Zkouška by byla placená, první pokus z každého předmětu symbolicky, reparát už citelně.

Já myslím, že maturita - jako klasická zkouška - by si měla zachovat svůj klasický formát (tedy s matikou). Na druhé straně nevidím důvod, proč uměle zvyšovat počet lidí s maturitou. Klidně bych středoškolákům umožnil složit jakousi "státní závěrečnou zkoušku", s tím, že pokud bude obsahovat češtinu a matematiku, bude se jmenovat maturita.

Kvalitu vozového parku taky nezvýšíme tím, že začneme všem autům říkat Mercedes.

Jenže oni všchni tu maturitu chtějí, protože bez ní nemohou na VŠ. Takže o tu vaší "závěrečnou zkoušku" by asi moc zájem nebyl. Jinou otázkou samozřejmě je, zda má mít 70 % populace vysokou školu.

Já jsem měl s matematikou problém od šesté třídy. Na střední škole jsme měli mladého matikáře, který měl přezdívku " Péťa poučka " Na všechno měl nějakou poučku a já jsem díky jemu zjistil, že matematika není nic hrozného. Stejný problém měla na gymplu moje dcera. Učila se výborně, ale matematika a fyzika byla pro ní děs. Pak dostali nového matikáře a najednou přestala být pro ní matematika a fyzika hrůza. Celá třída, kterou učil měla nejlepší průměr z matematiky a to třídu navštěvovala jedna komise za druhou, protože půměr z matematiky jim byl podezřelý, ale musela komise vždy konsattovat, že studenti matematiku umí.

Tak proč, se žáci učí tolik let matematiku, když ve finále nejsou schopni z ní složit maturitu. Tak, kde je chyba ? Nebo v tom případě bude lépe vyučování matematiky zrušit, aby si děti od mala nemusely unavovat mozek.

Matematiku se učí proto, aby získali pro život vědomí řádu, aby zvládli abstraktní myšlení, aby pochopili pricipy logické výstavby myšlenek a také aby si uměli něco spočítat. Nikoli tedy primárně proto, aby zvládli nějaký test. Bohužel zavedení povinné maturity právě bude veškerou výuku směrovat k nacvičení toho testu.

Maturita je jen z některých předmětů - a to je dobře - žák si má vybrat, kterým směrem se bude dále ubírat. Nemusí nutně zvládat všechno.

Přidám jednu, 50 let starou, vzpomínku. Maturoval jsem na SPŠE, což samozřejmě byl technický obor.

Ovšem matematiku jsme měli jen v prvních dvou ročnících a já maturoval z ČJ, RJ, Elektroniky a Měření.

Jenže pro ČVUT je matika nutná a já byl proti gymnasistům ve velké nevýhodě, protože ti měli matiku celou dobu studia.

Takže, z mého hlediska, maturita z matiky spíš ano. Ať se to ta paka naučí. Naučí je to logicky myslet.

Ať si klidně ČVUT dá do požadavků pro přijetí, že uchazeč musí mít maturitu z matematiky. Ale proč by ji měl mít student práv či egyptologie...?