Skoro už

"Tak UŽ bydlíš?" je nejčastější dotaz mých přátel a známých. "Skoro už," je má pravdivá odpověď. Zde je důkaz, že nelžu a těším se, že už dnes večer budu bydlet z 96% v dokončeném bytě. A proč z 96 procent? Protože při vší dobré vůli jsou drobnosti, jejichž dopilování trvá a závisí na dobré vůli řemeslníků, kterým se do těch nejmenších dodělávek nechce a sama je nezvládnu.

štipánka

Dnes finišuji, protože tu konečně chci BYDLET.
Bydlet znamená, že konečně mohu zvát všechny milé a blízké, kterým o novém bydlení dosud jen vyprávím, na všechny ty slibované čaje, kávy, obědy, večeře , snídaně....

Poslední rok jsem si připadala jak utečenec v uprchlickém táboře. Napřed se mi ve starém bytě nechtělo, s vidinou stěhování, vyměnit už ani žárovku. Pak jsem se stěhovala z důvodu skluzu řemeslníků  provizorně do "skladiště" a žila v krabicích. Nebavilo mě nic. Oblékat se, pracovat, cvičit, zlobit, psát blog...
Jsem člověk, který potřebuje k příjemnému pocitu a chuti do všeho své útulné hnízdo. Prostředí kolem ovlivňuje věci v nitru.  
Měla jsem to štěstí a mohla přes dva měsíce po prodeji původního bytu bydlet v "depozitáři" a dodělávat si nové bydlení k obrazu svému. Ještě není úpně vše "k obrazu mému", ale dá se tu žít.