O místě, kde zaručeně nechytíte signál

„Nemám signál“, pronesete nejspíš zlostně, když zjistíte, že na svém mobilu nemáte patřičný počet čárek, signalizujících, že jste stále na příjmu. Ať jste kde jste, neustále lovíte mobil a kontrolujete, jestli vám nepřišla esemeska, nebo jste nepromeškali vinou hluku volání. Operátoři se předhání v inzerci, kolik procent území mají již pokryto.A přesto existují a budou existovat místa, kde se zaručeně nedovoláte. Sláva !!!! 

Š. Bergerová

Koncem osmdesátých let, kdy jsem jako studentka stavební průmyslovky ještě hltala články Miloše Zemana v tenkrát tolik populárním Technickém magazínu, vyšel jeden článek s otázkou, jak si vědci představují absolutní telekomunikaci.
Odpověď zněla: „Tak, že když se někomu nedovoláte, přesto že bude třeba na poušti, znamená to, že pravděpodobně zemřel.“

Sen absolutní komunikace se do dnešních dnů téměř naplnil. Přesto mám naprosto nekritickou radost, že ne zcela. A vsadím se, že nejsem sama.
Jistě, můžeme si mobil vypnout kdekoliv, ale to nic nemění na tom úžasném pocitu volnosti, ocitneme-li se na místě, kde nám nebude fungovat.
Z jednoho takového jsem se právě vrátila.
Tato místa budou za čas velmi vzácná a na mapách se budou vyznačovat červeným kroužkem s vykřičníkem. Za vstup do těchto území se bude vybírat tučné vstupné a  sám vstup bude regulován.

A kde je ten ráj?
Nebudu vás napínat.
Je to Česko – Saské  Švýcarsko.
Pokud si odmyslíte vietnamské stánky kolem parkovišť v Hřensku, nastoupíte do historického německého červeného autobusu  a vyvezete se za 15,- Kč na Mezní louku , v místních soutěskách se za dvě až tři hodiny chůze a plavby lodičkami se signálem nepotkáte. Pro náročnější turisty doporučuji trasu opačnou – do kopce z Hřenska na Mezní louku.Pokud se nechcete srážet s větším počtem turistů, doporučuji návštěvu ve všední den. Odměnou bude báječný pocit z panenské přírody a vaší nedostupnosti.
A být občas nedostupný je balzámem pro lidskou duši.