Jura se prohne v kolenou a s pýchou samce, kterému se podařilo plně uspojit velkou část svého harému, podává své milé nalezenou věc. "Ty jsi kouzelník, kde jsi sehnal mončičáka?", vlepí mu pusu nadšená milenka Pavlína.
Kolem jeho nohou se otírá umrouskaný jezevčík.
Přesně tak si Monč představuje čistokrevného patolízačského bonzáka. Jezevčík horlivě očmuchává a olizuje Jurovy kalhoty.
Jiří však hafana nevnímá, rozšafně popadne Pavlu a už jsou v jejím pokojíčku. Pavla ještě stačí odhodit Monč na psací stůl a oba rovnou skáčou na válendu.
"Nečum na ně, nikdo se nesmí čučet, to je pouze moje právo!", uslyší za svými zády Monč.
Monč se lekne a spatří umělohmotné mimino s obrovskou lysou hlavou, oblečené jen v tangách, sedící uprostřed psacího stolu. Po podrobnějším průzkumu zjistí, že je mimino omotané úzkými plenovými proužky. Kojenec sedí v tureckém sedu a v ruce má lahvičku s bílým nápojem.
"Pokud vím, nepotykali jsme si. A navíc to, co se odehrává na válendě, důverně znám, ještě nedávno jsem to vykonávala také!", zasní se Monč.
"Ty asi nevíš, houmlesácká chlupatino, s kým mluvíš!", rozzuří se mimino a jeho hlava se zdvojnásobí.
"Ano, vím, se sunárkoholikem, který má intimní partie zabalené v plenčičkách" odpoví klidně Monč a dál sleduje erotické dění na válendě.
"To jsi přehnala, to tě bude mrzet. Jsem guru Marcínek, nejvyšší z nejvyšších, šéf celého tohoto království", uraženě zvedne tlustý podbradek monstrmimino.
Nikdo z pokojíčkových přítomných ani nedutá, všichni mají jako na povel zavřené oči. Dramatičnost situace umocňuje hlasité milostné vzdychání Pavlíny a Jiřího.
Zvuky milenců za chvíli utichají, erotičtí aktéři odcházejí do koupelny.
Pootevřenými dveřmi skočí do pokoje jezevčík Bony, jehož jméno napovídá, že Pavla je fanatická obdivovatelka všeho, co má společné s obchodním řetězcem zvaným Tuzex.
Před Marcínkem udělá pukrle a jazykem olízne prostrantví před ním. Na desce psacího stolu uvízne kousek bláta, jakési potravinové zbytky a pěnová pivní kapka. Potom Bony něco potichu zaštěká Marcinovi do ucha.
Guru Marcínek se zamyslí a potom ukáže na Monč.
Jezevčík jí popadne za nohu a shodí ze stolu.
"Dobře ti tak, plyšová maškariádo, budiž zapuzena. Tvé obvinění zní - urážka majestátu a nevěra tady s tím povalečem Jiřím, jenž je, bohužel, snoubenec naší majitelky", křičí obludný novorozenec.
Monč od pádu bolí záda.
"Co je to za nesmysl, jak bych mohla mít v takovém stavu sexuální styk, vždyť je to neproveditelné", kroutí stále hlavou Monč a sahá si na pohmožděná záda.
"Sama ses před chvíli přiznala, navíc tě viděl Bony, tady jsou důkazy", kříčí bláznivé umělohmotné mimino a ukazuje na poslintaný stůl s rozžvýkanými doličnými předměty.
Monč ničemu nerozumí, leží v plném zatracení pod mohutným psacím stolem, kde je plno prachu a navíc jezevčích chlupů, v těle jí pomalu začíná pracovat alergie na psí chlupy a k tomu všemu jí děsně bolí pochroumaná záda...
(Pokračování příště)
(
