Ta naše povaha

Nejsem moc zcestovalý tvor. Cizinců jsem potkala jen pár a přesto mám z nás Čechů divný pocit. Existuje národ, jehož ženy tráví v kuchyni víc času než průměrná Češka? Asi sotva. Tcháni se přátelí s německým párem. Když k nim západní sousedé zavítali na návštěvu, paní se divila, kolik tchýně stráví času v kuchyni. Bodejť by ne, tvořila totiž klasicky polívku, hlavní jídlo a moučník. Začala v osm a skončila v poledne. Tohle by prý Němka nedala. Škoda času stráveného výrobou něčeho, co se pak raz dva sní. Naprosto tomu rozumím. Těstovinám zdar. 

Řekla bych, že jídlo je druh národního sportu. Hlavně na vsi. Pořádně se nařachnout, aby se pak mohly podávat řádné výkony při budování statků pozemských. Tudíž hurá kalórie. Kam já dám mlíko, tchýně nalije smetanu. To by ještě šlo. Ale když jednou manželovi jeho babička při nedostatku šťávy v zelu-vepřu omastila knedlíky tím, že je polila olejem rovnou z flašky, zatoužila jsem po okamžité konzumaci syrové zeleniny. A to jsem mlsná huba vše dobré žeroucí v adlibitních kvantech bez ohledu na linii nebo éčka. Ale ten olej, to bylo prostě moc i na mě.
O úklidu bych mohla psát obden. Copak je normální mít snahu nonstop udržet naklizené obydlí, jako by to bylo nějaké muzeum? Nebo je to tím, že generace našich maminek byla prostě tak vedená, máš bordel, jsi špatná, čímž pádem to předávají nám jako danou věc? Nevím, jak to mají jinde s úklidem, ale jsem si jistá, že kdekoliv na světě je méně nahlíženo přes prsty na někoho, kdo si platí uklízečku. Češi tohle ještě nepřekousli. Pořád je to cosi jako výraz vlastní neochoty udřít se, čiže lenosti.
A pak závist. Něco v duchu toho vtipu: Panebože, soused má pěknou kozu. - Chtěl bys taky takovou? - Ne, já bych chtěl, aby mu chcípla. Nemám co dodat.
Drby. Taky nevím, jak je to za hranicemi. U nás aspekt života zejména na venkově. Asi je to nudou. Když přišel kdysi tchán z hospůdky a pravil, že se ho někdo ptal, proč chodím s dětmi do parku, když máme zahradu, skorem mě odvezli. Kulturní šok nebo tak něco. To se tam lidi tak nudí, že řeší kraviny tohoto typu? 
Vyjmu-li sněhovou nadílku posledních let a výše zmíněné, mám tuhle zemi ráda, kořeny jsou kořeny. Krajina je tu krásná, ale dědictví socialismu spočívá i nadále v těžko nalézaném vztahu k půdě, potažmo přírodě. Podle toho to tu taky vypadá. Řekla bych, že Češi jsou obecně celkem nadaný národ. Leč je nám vlastní spíš brblat než konat. 
P.S. Počítá se i brblání v písemné podobě???