Svítá na pravici naděje?

Pro tradičního pravicového voliče je pohled na politickou scénu v České republice už řadu let trpký. V průzkumech se první z pravicových stran pohybuje zpravidla až za komunisty na čtvrtém místě s předpokládaným ziskem pod 10 %. 

Má pravice vůbec nějakou naději na návrat k moci?

Politický zápas s Babišem zatím Kalouskova TOP09 i Fialova ODS prohrává. To vše v situaci, kdy Babiš nedokáže plnit ani jeden jediný slib, který voličům před parlamentními volbami dal, do sněmovny se valí jeden horší návrh za druhým a naše svoboda se ocitá v čím dál větším ohrožení. Vrací se nám pomalu socialistický stát. Stát, který je bezohledný k soukromému vlastnictví, když se mu to hodí (zákon o expresním vyvlastnění). Stát, který nechce, aby lidé podnikali, ale aby byli poslušnými zaměstnanci korporací (EET, kontrolní hlášení). Stát, který vám určí, kdy smíte mít otevírací dobu. Určí, zda smíte ve vlastní restauraci kouřit. A rozhodne za vás, kdy musíte poslat děti do školky.

Proč TOP09 a ODS souboj prohrávají, když všechny argumenty jsou při posouzení zdravým rozumem na jejich straně? Protože ztratili důvěru. Drželi se u moci příliš dlouho, mnohdy za každou cenu, provázeni kauzami s partnery (VV, posléze LIDEM), se kterými se rozumně vládnout nedalo, a udělali několik kroků proti svému programu, za které se musel Fiala později omlouvat. Lidé už jejich argumenty ani neposlouchají, nezajímají je. Emocionálně TOP09 a ODS tolik odmítají, že nehodlají zkoumat racionální základ jejich argumentace. Těch co ano je hrozně málo, a proto jsou jejich preference na takové úrovni.

Potápějící se TOP09 a stagnující Svobodní

TOP09 se navíc stává pro pravicového voliče nevolitelná svým levicově liberálním postojem k imigraci a ignorováním zřejmých selhání Evropské unie. Krom odchodu Schwarzenberga z čela TOP09, stahuje stranu dolů i odchod STAN, který pocítí už v krajských volbách příští rok. Pokud neutvoří nějaké předvolební koalice, nejspíš v několika krajích vůbec neuspěje a započne se její politický pád.

ODS sice má hezky připravenou kampaň „ROZBAL TO“ a velmi dobře komunikuje k zahraničně-bezpečnostním otázkám, ale ztracená důvěra se velmi těžce získává zpět. Dalším problémem, který se projeví hned v krajských volbách, je ještě nedostatečná personální výměna v regionech. Preference ODS se zřejmě ustálí okolo 10 %, a to na podíl na moci pro pravici ani náhodou nestačí.

Naději je třeba hledat jinde, podívat se musíme mimo parlament. Největší mimoparlamentní pravicovou stranou jsou Svobodní, kteří jsou mnohými považování za nejautentičtější pravicovou stranu v České republice s propracovaným politickým programem. To ostatně několikrát prohlásil i sám šéf ODS Fiala. Jediný úspěch v celostátních volbách zatím zaznamenali ve volbách do Evropského parlamentu, kde jejich předseda Petr Mach získal europoslanecký mandát. Místo vzestupu přišla stagnace a vyhoření v komunálních volbách, kde zisk jen několika desítek mandátů, neúspěch v Praze a dalších velkých městech byl jasným nenaplněním očekávání.

Co Soukromníci?

Další pravicovou alternativou jsou Soukromníci, resuscitovaná strana s podporou Valentových milionů v zádech. Program staví na obhajobě malého státu, nízkých daní a boji proti byrokracii. Na podzim spustili masivní kampaň na podporu vlastní značky a uspořádali spolu se Svobodnými akci „Za Svobodné soukromé podnikání“, kde se společně vymezili proti návrhům Andreje Babiše a zastali se malých a středních podnikatelů.

Novou nadějí na pravici by mohlo být právě spojení těchto dvou menších subjektů. Svobodní mají velký politický potenciál, který zatím nikdy neprodali, protože jim chyběly osobnosti i peníze. Soukromníci mají možnosti oba tyto chybějící atributy dodat. Že to není jen pohádka, ale reálná možnost dokázal na tiskové konferenci po svém opětovném zvolení předsedou Svobodných Petr Mach. Uvedl, že si přeje, aby šli Svobodní spolu se Soukromníky do krajských voleb.

Aby ale pravice měla šanci získat vládu v nějakém kraji, nebo o rok později uspět v parlamentních volbách, nesmí nechat voliče extrémistům. Proto je třeba, aby pravice komunikovala zřetelnou realistickou politiku, která bude řešit problém islámského terorismu, radikálního islámu a imigrace.

Velká část voličů tato řešení nebudou věřit ODS jen kvůli její značce. Tématu se proto musí jasně chopit Svobodní se Soukromníky, jen pak bude naděje, že se společně posunou také k 10 % a pravice bude moci začít pomýšlet na změnu poměrů v České republice a zastavení expanze socialistického státu. Poprvé je to po letech naděje, v kterou se dá s přijatelnou mírou optimismu věřit.