Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Benátské referendum a stát v 21. století

V Benátkách (Venezia), respektive v oblasti Benátsko (Veneto), v minulém týdnu proběhlo neoficiální referendum o osamostatnění regionu od Itálie. Ve Venetu žije něco přes 4,5 milionu lidí, z toho 3,8 milionu voličů. O referendum byl opravdu velký zájem a zúčastnili se ho zhruba 3/4 voličů. Z nich ohromné množství 89% je pro odtržení se od Itálie. Nedivím se jim.

Důvody tohoto požadavku nemají podle mého názoru vnějšího pozorovatele nacionalistický podtext. Benátská republika sice v minulosti byla významným samostatným obchodním státem, který dosáhl největší slávy v období 12. až 14. Století. Na přelomu 13. a 14. Století žil i slavný Benátčan Marco Polo. Tento stát zanikl až po dobytí Napoleonem v roce 1797. Poté patřily Francii, chvíli Rakousku a pak zase Francii a až roku 1866 se v referendu vyslovil lid pro připojení ke sjednocené Itálii. V dnešní době mají v této oblasti jako druhý úřední jazyk benátštinu, která je poměrně propracovaným dialektem italštiny s mnoha odlišnostmi. Někteří ji mohou brát jako zcela samostatný jazyk. Přesto si nemyslím, že se Veneto, a místní občané chtějí osamostatnit, protože by se necítili jako Italové.

Nemyslím si, že by přestali na letošním fotbalovém mistrovství světa v Brazílii fandit svému italskému národnímu týmu, nebo že by přestali sledovat italskou ligu. Stejně absurdní situace by teoreticky nastala po velmi obdobném osamostatnění Katalánska od Španělska. Přestala by pak Barcelona hrát španělskou ligu?

Hlavní důvody pro osamostatnění jsou v obou těchto případech podobné. Důležité jsou důvody ekonomické, a také kvůli vzrůstající touze mít opět rozhodování o svém životě a své svobodě blíže na dosah se většina lidí vyslovuje jednoznačně. Lidé nechtějí, aby jim někdo přikazoval, jak mají žít. Nemělo by to dělat národní mocenské centrum, natož Brusel.

Z jedné strany žijeme v postdemokratickém režimu nadnárodní unie, kde národní stát ztrácí svůj význam. Volení politici přestávají být schopní řešit domácí problémy, protože mají eurokazajkou svázané ruce.  Z druhé strany začínají ale vznikat silné tendence se z tohoto procesu vymanit, odtrhnout. Decentralizace je přirozená reakce na nepřirozenou centralizaci v rámci evropské integrace.

Itálii se dnes celkově nedaří. O jejím přistoupení a fungování v rámci eurozóny jsem psal zde. Celkově o krizi eurozóny a jejím možném řešení pojednává tento článek.

Krize vyhrocuje situaci v regionech. Ekonomicky silný region získává pocit nespravedlnosti plynoucí z toho, že musí neúměrně doplácet na chudší regiony. "My, Benátčané, máme pocit, že jsme tu jen od toho, abychom platili daně," zdůvodnil vzdorný postoj vůči Římu Luca Zaia, guvernér regionu Veneto. Úplně stejně mluví i Katalánci. Samozřejmě v obou regionech se vybírá mnohem více daní, než kolik na zajištění veřejných statků a služeb zbyde v daném regionu. Zbytek peněz posílají Katalánci do Madridu, který je přerozděluje dále. Stejně tak Benátčané do Říma.

Někdo by tento důvod k osamostatnění mohl vnímat jako jistou sobeckost, nedostatek solidarity atd. Ale copak je přirozené žít dlouhodobě na něčí účet?

Já vždy věřil v budoucnost národních států. Ale ta je dnes ohrožována jak z vnějšku centralizací nadnárodní moci v Bruselu, tak zevnitř přemírou přerozdělování uvnitř evropských států. Státy v Evropě dnes běžně skrze státní rozpočet plněný daněmi přerozdělují 40-55% ročního HDP. Ještě na začátku 20. století to ale bylo jen kolem 10%. Narůstat tato čísla začala až se vznikem evropského sociálního přerozdělovacího modelu. A právě ten je příčinou toho, že lidé na bohatším severu Itálie jsou nespokojení s tím, že musí dotovat chudý jih. Systém státního přerozdělování bohatství vytváří dnes příliš veliké nespravedlnosti. Kdyby byl sociální a důchodový systém zaměřen jen na zajištění nezbytného minima v celém státě, tak by výrazně poklesly odvody do těchto systémů a bohatší lidé z bohatých regionů by si mohli místo odvodů sami více spořit pro sebe a stav by se stal spravedlivějším.

Na severu je i veliká nespokojenost s eurozónou. Politická strana, která tam má výraznou podoru, Liga severu, má dokonce v programu opuštění eurozóny. O této možnosti otevřeně mluvil i Berlusconi a měl by o ní mluvit každý pravicově smýšlející člověk, kterému jde o národní zájmy své země. Mezi levicovými socialistickými stranami panuje shoda, že když se bude pokračovat v evropské integraci směrem k vybudování federace, v rámci které se z bohatých států do chudších bude masivně přerozdělovat, tak se problémy eurozóny vyřeší.

Systém přerozdělování bohatství, který vytváří nevraživost mezi regiony i v rámci jednoho národního státu, chtějí aplikovat mezi členskými státy eurozóny. To nikdy Evropě nepřinese nic dobrého.

Pokud bude evropská integrace pokračovat v těchto kolejích, pak jsem naprosto přesvědčený, že možná někde nebude politická síla k tomu, aby vystupovaly z unie celé státy, ale budou se oddělovat jednotlivé regiony. Rozhodnou se zkrátka už neodvádět daně do svého hlavního města, aby to ještě část peněz přeposlalo do Bruselu.

Možná bylo referendum v Benátkách protiústavní, možná ale brzy vyeskaluje situace tak, že nebude záležet na tom, co je napsáno v ústavách.

Stát v 21. století by mohla být menší decentralizovaná jednotka, jejíž tradici Evropa má už dob řeckých polis, později italských městských států, nebo třeba německých knížectví. Tento model se ve všech případech osvědčil.

"Ačkoli se historie nikdy neopakuje, v současné době zažíváme období silného návratu malých národů, drobných a prosperujících zemí, které jsou schopny vzájemně v tomto globálním světě spolupracovat," řekl pro CNBC profesor Paolo Bernardini z univerzity v italském městě Como, bojující za nezávislost Benátek od roku 2007.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: David Bartas | pondělí 24.3.2014 10:25 | karma článku: 22,27 | přečteno: 994x
  • Další články autora

David Bartas

Svítá na pravici naděje?

Pro tradičního pravicového voliče je pohled na politickou scénu v České republice už řadu let trpký. V průzkumech se první z pravicových stran pohybuje zpravidla až za komunisty na čtvrtém místě s předpokládaným ziskem pod 10 %.

24.11.2015 v 13:10 | Karma: 20,21 | Přečteno: 783x | Diskuse| Politika

David Bartas

Ztráta důvěry k médiím

Lidé v Německu podle průzkumu Forsa Institute ztrácí důvěru v mainstreamová média. Celých 44 % z 1000 dotazovaných souhlasí s tvrzením, že mediální výstupy jsou řízené z vrchu, a proto šíří zkreslené a nepřesné zprávy.

6.11.2015 v 17:54 | Karma: 36,87 | Přečteno: 1205x | Diskuse| Média

David Bartas

Svobodou k lepšímu životu

Posledních 10 let česká ekonomika stagnovala. Sílí hlasy o ztracené dekádě. Přestali jsme dohánět Němce, naopak se na nás dotáhli Slováci a blíží se k nám Polsko. Dokonce nám utíká i postsovětské Estonsko. Co s tímto stavem dělat?

26.10.2015 v 13:26 | Karma: 18,68 | Přečteno: 450x | Diskuse| Ekonomika

David Bartas

Proč chtějí někteří lidé přijímat uprchlíky?

Proč někdo je zatvrzelým odpůrcem přijímání uprchlíků a někdo je naopak chce přijímat s otevřenou náručí? Jde o to, čemu věří. A máme dost argumentů, aby tato víra byla něčím podložena? Jaký zaujmout postoj, jestli ne?

20.10.2015 v 15:02 | Karma: 36,19 | Přečteno: 3696x | Diskuse| Politika

David Bartas

Kampaň o EU se v Británii dostává do horké fáze

Ve čtvrtek spustili svou kampaň euroskeptici, kteří bojují za vystoupení Velké Británie z EU. V pondělí jim kontrovali eurohujeři s kampaní za setrvání v EU.

12.10.2015 v 17:34 | Karma: 33,71 | Přečteno: 1409x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Na jednání ministrů NATO v Praze dorazí i Blinken. Bude jednat s Lipavským

24. května 2024  18:06

Americký ministr zahraničí Antony Blinken příští týden navštíví Českou republiku, informovala s...

Novotný se omluvil Zemanovi za urážky a přání smrti. V dopise je zopakoval

24. května 2024  18:03

Řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS) se zveřejnil dopis s omluvou bývalému prezidentovi Miloši...

Sunak jde do ofenzivy, jiné eso nemá, říká komentátor k náhlým volbám v Británii

24. května 2024

Podcast Premiér Rishi Sunak překvapil Británii, když vyhlásil předčasné volby už na počátek července....

KOMENTÁŘ: Mezi Francií a Německem. Proč na nich závisí budoucnost Evropy

24. května 2024

Premium Která ze dvou velmocí, Německo, nebo Francie, dnes po odchodu Velké Británie více ovládá Evropskou...

  • Počet článků 16
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1592x
Studuji hospodářskou politiku a mezinárodní vztahy. Jsem člen Svobodných a asistent europoslance Petra Macha.
 

Follow @DavidBartas

Seznam rubrik