Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Benátské referendum a stát v 21. století

V Benátkách (Venezia), respektive v oblasti Benátsko (Veneto), v minulém týdnu proběhlo neoficiální referendum o osamostatnění regionu od Itálie. Ve Venetu žije něco přes 4,5 milionu lidí, z toho 3,8 milionu voličů. O referendum byl opravdu velký zájem a zúčastnili se ho zhruba 3/4 voličů. Z nich ohromné množství 89% je pro odtržení se od Itálie. Nedivím se jim.

Důvody tohoto požadavku nemají podle mého názoru vnějšího pozorovatele nacionalistický podtext. Benátská republika sice v minulosti byla významným samostatným obchodním státem, který dosáhl největší slávy v období 12. až 14. Století. Na přelomu 13. a 14. Století žil i slavný Benátčan Marco Polo. Tento stát zanikl až po dobytí Napoleonem v roce 1797. Poté patřily Francii, chvíli Rakousku a pak zase Francii a až roku 1866 se v referendu vyslovil lid pro připojení ke sjednocené Itálii. V dnešní době mají v této oblasti jako druhý úřední jazyk benátštinu, která je poměrně propracovaným dialektem italštiny s mnoha odlišnostmi. Někteří ji mohou brát jako zcela samostatný jazyk. Přesto si nemyslím, že se Veneto, a místní občané chtějí osamostatnit, protože by se necítili jako Italové.

Nemyslím si, že by přestali na letošním fotbalovém mistrovství světa v Brazílii fandit svému italskému národnímu týmu, nebo že by přestali sledovat italskou ligu. Stejně absurdní situace by teoreticky nastala po velmi obdobném osamostatnění Katalánska od Španělska. Přestala by pak Barcelona hrát španělskou ligu?

Hlavní důvody pro osamostatnění jsou v obou těchto případech podobné. Důležité jsou důvody ekonomické, a také kvůli vzrůstající touze mít opět rozhodování o svém životě a své svobodě blíže na dosah se většina lidí vyslovuje jednoznačně. Lidé nechtějí, aby jim někdo přikazoval, jak mají žít. Nemělo by to dělat národní mocenské centrum, natož Brusel.

Z jedné strany žijeme v postdemokratickém režimu nadnárodní unie, kde národní stát ztrácí svůj význam. Volení politici přestávají být schopní řešit domácí problémy, protože mají eurokazajkou svázané ruce.  Z druhé strany začínají ale vznikat silné tendence se z tohoto procesu vymanit, odtrhnout. Decentralizace je přirozená reakce na nepřirozenou centralizaci v rámci evropské integrace.

Itálii se dnes celkově nedaří. O jejím přistoupení a fungování v rámci eurozóny jsem psal zde. Celkově o krizi eurozóny a jejím možném řešení pojednává tento článek.

Krize vyhrocuje situaci v regionech. Ekonomicky silný region získává pocit nespravedlnosti plynoucí z toho, že musí neúměrně doplácet na chudší regiony. "My, Benátčané, máme pocit, že jsme tu jen od toho, abychom platili daně," zdůvodnil vzdorný postoj vůči Římu Luca Zaia, guvernér regionu Veneto. Úplně stejně mluví i Katalánci. Samozřejmě v obou regionech se vybírá mnohem více daní, než kolik na zajištění veřejných statků a služeb zbyde v daném regionu. Zbytek peněz posílají Katalánci do Madridu, který je přerozděluje dále. Stejně tak Benátčané do Říma.

Někdo by tento důvod k osamostatnění mohl vnímat jako jistou sobeckost, nedostatek solidarity atd. Ale copak je přirozené žít dlouhodobě na něčí účet?

Já vždy věřil v budoucnost národních států. Ale ta je dnes ohrožována jak z vnějšku centralizací nadnárodní moci v Bruselu, tak zevnitř přemírou přerozdělování uvnitř evropských států. Státy v Evropě dnes běžně skrze státní rozpočet plněný daněmi přerozdělují 40-55% ročního HDP. Ještě na začátku 20. století to ale bylo jen kolem 10%. Narůstat tato čísla začala až se vznikem evropského sociálního přerozdělovacího modelu. A právě ten je příčinou toho, že lidé na bohatším severu Itálie jsou nespokojení s tím, že musí dotovat chudý jih. Systém státního přerozdělování bohatství vytváří dnes příliš veliké nespravedlnosti. Kdyby byl sociální a důchodový systém zaměřen jen na zajištění nezbytného minima v celém státě, tak by výrazně poklesly odvody do těchto systémů a bohatší lidé z bohatých regionů by si mohli místo odvodů sami více spořit pro sebe a stav by se stal spravedlivějším.

Na severu je i veliká nespokojenost s eurozónou. Politická strana, která tam má výraznou podoru, Liga severu, má dokonce v programu opuštění eurozóny. O této možnosti otevřeně mluvil i Berlusconi a měl by o ní mluvit každý pravicově smýšlející člověk, kterému jde o národní zájmy své země. Mezi levicovými socialistickými stranami panuje shoda, že když se bude pokračovat v evropské integraci směrem k vybudování federace, v rámci které se z bohatých států do chudších bude masivně přerozdělovat, tak se problémy eurozóny vyřeší.

Systém přerozdělování bohatství, který vytváří nevraživost mezi regiony i v rámci jednoho národního státu, chtějí aplikovat mezi členskými státy eurozóny. To nikdy Evropě nepřinese nic dobrého.

Pokud bude evropská integrace pokračovat v těchto kolejích, pak jsem naprosto přesvědčený, že možná někde nebude politická síla k tomu, aby vystupovaly z unie celé státy, ale budou se oddělovat jednotlivé regiony. Rozhodnou se zkrátka už neodvádět daně do svého hlavního města, aby to ještě část peněz přeposlalo do Bruselu.

Možná bylo referendum v Benátkách protiústavní, možná ale brzy vyeskaluje situace tak, že nebude záležet na tom, co je napsáno v ústavách.

Stát v 21. století by mohla být menší decentralizovaná jednotka, jejíž tradici Evropa má už dob řeckých polis, později italských městských států, nebo třeba německých knížectví. Tento model se ve všech případech osvědčil.

"Ačkoli se historie nikdy neopakuje, v současné době zažíváme období silného návratu malých národů, drobných a prosperujících zemí, které jsou schopny vzájemně v tomto globálním světě spolupracovat," řekl pro CNBC profesor Paolo Bernardini z univerzity v italském městě Como, bojující za nezávislost Benátek od roku 2007.

Autor: David Bartas | pondělí 24.3.2014 10:25 | karma článku: 22,27 | přečteno: 994x
  • Další články autora

David Bartas

Svítá na pravici naděje?

Pro tradičního pravicového voliče je pohled na politickou scénu v České republice už řadu let trpký. V průzkumech se první z pravicových stran pohybuje zpravidla až za komunisty na čtvrtém místě s předpokládaným ziskem pod 10 %.

24.11.2015 v 13:10 | Karma: 20,21 | Přečteno: 783x | Diskuse| Politika

David Bartas

Ztráta důvěry k médiím

Lidé v Německu podle průzkumu Forsa Institute ztrácí důvěru v mainstreamová média. Celých 44 % z 1000 dotazovaných souhlasí s tvrzením, že mediální výstupy jsou řízené z vrchu, a proto šíří zkreslené a nepřesné zprávy.

6.11.2015 v 17:54 | Karma: 36,87 | Přečteno: 1205x | Diskuse| Média

David Bartas

Svobodou k lepšímu životu

Posledních 10 let česká ekonomika stagnovala. Sílí hlasy o ztracené dekádě. Přestali jsme dohánět Němce, naopak se na nás dotáhli Slováci a blíží se k nám Polsko. Dokonce nám utíká i postsovětské Estonsko. Co s tímto stavem dělat?

26.10.2015 v 13:26 | Karma: 18,68 | Přečteno: 450x | Diskuse| Ekonomika

David Bartas

Proč chtějí někteří lidé přijímat uprchlíky?

Proč někdo je zatvrzelým odpůrcem přijímání uprchlíků a někdo je naopak chce přijímat s otevřenou náručí? Jde o to, čemu věří. A máme dost argumentů, aby tato víra byla něčím podložena? Jaký zaujmout postoj, jestli ne?

20.10.2015 v 15:02 | Karma: 36,19 | Přečteno: 3696x | Diskuse| Politika

David Bartas

Kampaň o EU se v Británii dostává do horké fáze

Ve čtvrtek spustili svou kampaň euroskeptici, kteří bojují za vystoupení Velké Británie z EU. V pondělí jim kontrovali eurohujeři s kampaní za setrvání v EU.

12.10.2015 v 17:34 | Karma: 33,71 | Přečteno: 1409x | Diskuse| Politika

David Bartas

Migrační krize dokazuje: Potřebujeme evropské společenství bez bruselských institucí

Jedním ze smyslů existence Evropské unie má být řešení problémů, které nedokáží vyřešit jednotlivé státy samostatně. Migrační krize je dalším důkazem, že Evropská unie je sama příčinou problémů, nemůže být řešením.

21.9.2015 v 20:54 | Karma: 35,91 | Přečteno: 1235x | Diskuse| Politika

David Bartas

Němci znovu vyhrožují a chtějí nás přehlasovat. Prý se jim musíme podřídit

Němečtí politici ztrácí nervy a ukazují podstatu své vize sjednocené Evropy s vůdčí rolí Německa, které se ostatní včetně nás musí podřídit.

18.9.2015 v 11:27 | Karma: 43,22 | Přečteno: 4129x | Diskuse| Politika

David Bartas

Média lžou – Prosazování tradiční rodiny není homofobie

Na začátek musím říct, že veřejnou debatu na Slovensku jsem podrobně nesledoval. Vyjadřuji se až k mediálním dozvukům referenda, které se tam k tématu ochrany tradiční rodiny konalo. Čtu články a komentáře toho typu, že homofobové utrpěli debakl a referendum bylo fiasko. Musím na ně reagovat a zasadit je do kontextu.

8.2.2015 v 17:38 | Karma: 39,41 | Přečteno: 2738x | Diskuse| Politika

David Bartas

Slovensko na euro doplatí

Slovensko na svoje členství v eurozóně pořádně doplatí a to doslova. Když bude Řecko žádat škrtání dluhů, budou vklady Slovenska stejně jako dalších zemí eurozóny první na ráně. Česká republika, která Řecku poskytla peníze přes Mezinárodní měnový fond (MMF) by měla zpátky tuto částku dostat. Řecko celkem dluží MMF „jen“ 24 miliard eur, zatímco zemím eurozóny přes tzv. euroval 142 miliard eur. Splácení dluhů MMF má vždy přednost.

27.1.2015 v 10:41 | Karma: 37,96 | Přečteno: 2834x | Diskuse| Ekonomika

David Bartas

Kvantitativní uvolňování a bída evropského hospodářství

Kvantitativní uvolňování je nástroj centrální banky, kdy centrální banka za nově vydávané peníze skupuje dluhopisy své země, případně firemní dluhopisy podniků v této zemi působících.

23.1.2015 v 14:52 | Karma: 28,38 | Přečteno: 1186x | Diskuse| Ekonomika

David Bartas

Účet za eurovolby – dál nám vládnou eurofederalisti

Eurovolby se konaly před pěti týdny, ale až dnes byl první den, kdy zasedl europarlament v novém složení. Až dnes se dá reálně hodnotit (jakkoliv se to dalo tušit dopředu), jestli volby přinesly nějakou sebereflexi hlavního integračního proudu. Výsledek je jasný. Volby nepřinesly vůbec nic.

1.7.2014 v 19:02 | Karma: 26,50 | Přečteno: 664x | Diskuse| Politika

David Bartas

Demokracie na evropské úrovni je nebezpečná iluze

Jak již před několika měsíci ve Štrasburku při příležitosti projevu českého prezidenta Miloše Zemana řekl politolog Jacques Rupnik v interview s Václavem Moravcem na České televizi, v těchto eurovolbách mělo jít o posun směrem k dalšímu posílení role Evropského parlamentu, protože jednotlivé evropské strany hlavního proudu si předem stanovili svého kandidáta na předsedu Evropské komise.

4.6.2014 v 14:27 | Karma: 20,20 | Přečteno: 757x | Diskuse| Politika

David Bartas

Evropa potřebuje změnu!

Téměř všichni dnes cítí, že Evropa potřebuje změnu. To jak funguje nynější Evropská unie, kde je moc navrhovat zákony předána do rukou úředníků, vede k omezování svobody občanů a ekonomické svobody podnikatelů. To má nevyhnutelně za následek stagnaci hospodářství a růst nezaměstnanosti.

21.5.2014 v 22:26 | Karma: 24,69 | Přečteno: 750x | Diskuse| Politika

David Bartas

Evropská integrace odcizila Evropu

Dlouho jsme přemýšleli, jak naši publikaci shrnující pohled Svobodných na Evropskou unii nazvat (publikaci Odcizená Evropa naleznete zde a můžete si ji i objednat v e-shopu, případně si ji vzít při naší kontaktní kampani). Nechtěli jsme, aby název byl úplně banální, a zároveň jsme chtěli, aby dostatečně vystihoval naše myšlenky. Pana Jiřího Payna (místopředsedu Svobodných a našeho kandidáta č. 2 v eurovolbách) potom napadla úžasná myšlenka inspirovat se příběhem z řecké mytologie.

6.5.2014 v 14:11 | Karma: 29,49 | Přečteno: 1079x | Diskuse| Politika

David Bartas

Mediální blud o pozitivech EU

Dnes vyšel na idnes.cz článek s názvem: „Díky EU k nám proudí investice, život se ale zlepšuje pomalu.“ První odstavec článku zněl: „České ekonomice členství v Evropské unii jednoznačně pomohlo. Před deseti lety u nás začaly masivně investovat zahraniční firmy a příjmy Čechů se začaly blížit starším členským zemím. Ještě rychleji než platy ale rostly ceny.“

28.4.2014 v 22:27 | Karma: 32,19 | Přečteno: 1566x | Diskuse| Politika
  • Počet článků 16
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1752x
Studuji hospodářskou politiku a mezinárodní vztahy. Jsem člen Svobodných a asistent europoslance Petra Macha.
 

Follow @DavidBartas

Seznam rubrik