Environmental Science že je pseudověda???

Pak kolega Janský sednul ke klávesnici a vypustil do světa názor, že environmentální vědy jsou pseudovědy, a environmentální vědci jsou neschopné dredaté kreatury oscilující mezi astrologií a obchodnictvím s deštěm. Protože je to v naší společnosti řízené Senior Account Managery, Toilet Lifestyle Kauči a Executive Recruitment Mentory názor rozšířenější než žlutá zimnice, musím jej v rámci boje proti všednodenní blbosti uvést na pravou míru.

Environmental Science je komplex vědních oborů zahrnující všechna přírodovědecká studia, tj. geologii, biologii, chemii a ekologii, která je v návaznosti na tato akademická studia aplikována v praxi reálného životního prostředí nás všech. Definujme si prosím životní prostředí ne jako kubický metr prostoru Vašeho kanclu mezi klávesnicí a zadnicí Vaší sekretářky, ale to reálné, zelené, ze kterého astmaticky každé jaro pšíkáte a občas tam s dětmi vyrážíte za dobrodružstvím v podobě sběru lesních plodů. Environmentální vědy můžete studovat na slovutném kalifornském Stanfordu, či jako techničtěji zaměřený Environmental Engineering třeba na Technické univerzitě v Kodani-Lyngby. Překvapivě každá technická či přírodovědně zaměřená univerzita v ČR i ve světě takovou fakultu má a její absolventi se zabývají pro někoho tak nedůležitými tématy jako je ochrana podzemních i povrchových vod před dopady průmyslové činnosti (máte-li barák v blízkosti skládky, víte o čem mluvím), čištění těchto vod (pro potřeby pivovarů a lihovarů to může být průměrnému čtenáři celkem blízké téma) a jejich doprava k uživateli (vodovody), likvidací odpadů a ochranou toho mála z přírody a krajiny, na čem ještě lze vypěstovat něco k žrádlu, aniž by po tom konzument zezelenal nebo mu na hlavě vyrašily podivné neodstranitelné výrůstky. Přesto se ekonomům v čele s profesorem Klausem podařilo inseminovat do myslí občanstva názor, že tyto podezřelé vědní obory nejsou potřeba, protože vodu pravidelně nacházejí v lednici PETkách, sendviče krystalizují v krabičkách, krávy kálí čokoládu ve fialovém obalu a elektřina se objevuje v zásuvkách jaksi sama od sebe.  

Nevděčné studium přírodovědeckých oborů obsahuje skripta plná chemických výpočtů a matematických simulací střídaná několikaletými laboratorními a terénními pokusy. V horku, v zimě, v blátě i loužích a s mozkem zapnutým na plný obrátky kradete přírodě její tajemství a učíte se s ní vycházet po dorbým. Jako hotový Environmental Sceintist nebo Engineer pak projektujete jistě nepotřebné továrny na výrobu benzínu nebo zubní pasty, počítáte zakládání tunelů a silnic a projektujete únosnost čerpání studen tak, aby se sousedi každej pátek neprali v hospodě o to, kdo komu zase strhnul vodu, takže nemůže děckám napustit ten novej bazén. To vše děláte v době krize  za prachy absolutně průměrné a pokud jste vědecký typ a zůstanete na škole nebo v nějaké akademické instituci (protože ty aplikované poznatky musí nejdřív někdo vymyslet, víme?), berete asi tolik jako průměrná pražská Front Desk Assistant. Na granty totiž nejsou peníze, což považuju za chybu v úsudku politologů a ekonomů, nikolivěk vědců coby novodobého ohroženého druhu. Mnohdy takto postižený vzdělanec zjistí, že zatímco ostatní vrstevníci platí v pohodě hypotéky, oni se musí chodit od středy do pátku pást na obecní louku. Takže se seberou, z oboru odejdou, třeba do zmíněného pohostinství jako ten nebohej Řek.

Sociologové v EU opravdu zaznamenávají nárůst nezaměstnatelných mladých mozků, především ozdobených titulem PhD. Týká se to nejen oborů přírodovědeckých, ale také humanitních. Problémem je nejen krize, která nutí zaměstnávat lidi s nižším vzděláním (jsou levnější) a tzv. overbastarding (nepřijmete přece někoho, kdo bude lepší než Vy a za půl roku Vám sebere flek). Posunování hranic pro odchod do důchodu zaměstnávajícím na odborných pozicích kmety nad hrobem tomu taky nepřidává. Hlavním problémem je umělá převzdělanost. V Bruselu si dřepnul nějaký matla k Excelu (vsadím se s Vámi o co chcete, že to byl vědec-ekonom) a vypočítal si, že je potřeba více lidí s titulem. Vzniklo proto hafo škol udělujících snadné diplomy, které vhodily na pracovní trh lidi schopné živit se jen distribucí žvástů a soustavným přemisťováním lejster z jednoho rohu stolu na druhý. Tato soustava darmožerů bytní ve všech státních i nestátních podnicích a zatěžuje ekonomiku natolik, že se na důležitější věci nedostává peněz. Nebo je těch peněz dosti, ovšem kopa darmožerů na jednoho odborníka je spolyká tak jako tak. Socilogové se dále obávají, že tato praxe brzo způsobí ekonomický a sociální kolaps jako ve starém Egyptě blahé paměti. 

Já navrhuji toto - environmentální "pseudo"vědci, spojme se a dejme si pauzu. Až dojde voda i čistá půda k pěstování potravin (dávám tomu rok, maximálně dva), třeba to těm ekonomickým a politologickým takyvědcům konečně dojde.