Přestože jsem původně psal více či méně reportáž, nešlo si neudělat vlastní názor. Když jsem do Boru jel, byl jsem připraven takřka na všechno… ale na to, co jsem viděl ve skutečnosti, jsem připraven nebyl. Polorozpadlý barák, který by hygienik okamžitě zavřel a v něm pět rodin s dětmi. Už to samo o sobě na mne bylo celkem dost.
Rozhovory s obyvateli, kteří přesně věděli, co mají říkat. Já nic, já muzikant… za všechno může město nebo lidé, co tu dříve bydleli. Už ale nějak zapomněli dodat, že všichni do jednoho byli vystěhováni, protože neplatili nájem a rozhodně se nejednalo o „pouhé“ čtyři měsíce, o kterých byla řeč.
V domě bydlí několik rodin legálně a dalších xx lidí nelegálně. Jedni platí, druzí neplatí. Jedni spotřebují málo vody, druzí hodně vody. Díky tomu vznikl dluh, který jen na vodě činil 140 000,- Kč. Dluh však nevznikl jen proto, že by jedna rodina spotřebovala více než druhá, ale hlavně proto, že obyvatelé nebyli schopni zaplatit nějakých 500,- Kč a koupit si vlastní vodoměr. Nájemní smlouvy byly soudem zrušeny, protože na domě byly dluhy, čítající celkem téměř půl milionu korun. V den prodeje nemovitosti neměl ani jeden z obyvatel platnou nájemní smlouvu. Nový majitel tak skutečně koupil dům bez nájemníků.
Vysvětlit místním to moc nešlo, pořád jen dokola opakovali, že oni dluhy neměli. Improvizovaná žumpa musela vzniknout proto, že byl původní odpad poškozen. Podle starosty proto, že byly demontovány kovové obruče, které původní jímku držely. Ostatně, zdemolovaná je i půlka domu, nemluvě o společných prostorech, na které obyvatelé evidentně nešáhli několik let. Řvaní „my chceme vodu“ a vyhrožování hladovkou je sice celkem fajn, ale je to asi tak vše, co mohou obyvatelé dělat, zde totiž v právu rozhodně nejsou. Přiznám se, že u vět jako „požadujeme, aby nám město přidělilo sociální byty, má jich totiž dost“ jsem neměl daleko k infarktu. Oni udělají dluhy, odmítají je jakkoliv řešit a nakonec ještě požadují… to už na mne bylo moc. Ač Rom, šly na mne mrákoty. Jen nechápu… co tu chce dělat pan Kocáb?
Věc je neprůstřelná a obyvatelé s tím nic nezmůžou, to je potřeba si říci. Problém je v tom, že různí aktivisté v místních Romech podporují onu úplně scestnou myšlenku, že jsou vlastně oběti. Spíše jsem se divil, že místní radnice měla takovou dobu trpělivost a nechala obyvatele bydlet i přes to že riskovala, že barák na někoho spadne. Spodek domu a vlastně celé podsklepení je totiž totálně promočené odpadem.
Na pokračování jsem sám celkem zvědavý, obávám se ale, že karty už byly rozdány.
napsáno pro portál www.romea.cz
reportáž a video k nahlédnutí na http://www.banga.cz/?p=97
