Stává se to už evergreenem. Návrhy na vyznamenání bratří Mašínů se budou zřejmě objevovat do té doby, než se některý z příštích českých prezidentů uvolí jim vyznamenání konečně propůjčit.
Shrňme si fakta. Podrobnosti jsou k nalezení jinde, vyjmenovávat je není smyslem tohoto článku, proto budu velmi stručný. Takzvaná skupina bratří Mašínů se rozhodla opustit komunistické Československo. Za tím účelem si opatřila zbraně a za jejich použití se území z NDR dostala do Západního Berlína. Během jejich cesty zemřelo několik lidí. Jako poslední to byli příslušníci východoněmecké Volkspolizei, s nimiž se Mašínové a spol. dostali do ozbrojené přestřelky. Tito mrtví jsou snad do jisté míry ospravedlnitelní, neboť zemřeli v ozbrojeném střetu.
Vraťme se však ještě na území Československa. I tady po setkáních se skupinou Mašínů zemřelo několik osob. Mezi nimi pokladník, který se rozhodl bránit převážené peníze na výplaty. Dalšími byli příslušníci SNB, kteří zemřeli při akcích, které byly skupinou Mašínů provedené za účelem získání zbraní. Zatímco v Chlumci nad Cidlinou se jednalo o zbraň proti zbrani, v Čelákovicích šlo o podřezání příslušníka SNB, předtím již uspaného chloroformem a svázaného, tedy zneškodněného. V době války by se jednalo o válečný zločin, v době míru lze hovořit o brutální vraždě.
Příběh Mašínů je jistě dramatický a nepostrádá napětí. Lze také pochopit a přijmout bez výhrad důvody, proč se rozhodli opustit republiku. Během jejich cesty však ulpěla na jejich rukou krev. Jejich odchod je tak dost vyjímečný - řada lidí, často bezejmenných, se dokázala do zahraničí dostat bez výstřelu. Mašínové se do všeobecného povědomí dostali hlavně svým způsobem provedení.
Státní vyznamenání by mělo být určeno pro lidi, jejichž příklad je hodný následování. Způsob, jakým skupina bratří Mašínů svého dosáhla, takového následování hodný není. Společnost rozděluje na dvě poloviny, už to je důvod proti udělení jakéhokoliv vyznamenání. Lidé by měli za svými vyznamenanými stát a dávat je za vzor, toho však část naší veřejnosti nebude (a celkem pochopitelně) nikdy schopna. Patřím mezi tuto část. Mašínové nejsou mými hrdiny, ať před svým útěkem či po něm udělali cokoliv.
